Ministr financí Scott Bessent se 20. srpna 2026 účastní akce v Růžové zahradě Bílého domu. (Finn Gomez / Getty Images)

Timothy Frudd

Americký ministr financí Scott Bessent 20. srpna uvedl, že Spojené státy uvalí na Írán „nejtvrdší sankce v historii“, jejichž podrobnosti budou oznámeny v pondělí.

Ve čtvrtečním rozhovoru pro stanici CNBC Bessent řekl, že plánuje na 24. srpna tiskovou konferenci, na níž představí plán Trumpovy administrativy na zvýšení ekonomického tlaku na Írán po měsících vojenského konfliktu. Válka s Íránem, která začala 28. února, se minulý měsíc znovu rozhořela po zhroucení memoranda o porozumění mezi Washingtonem a Teheránem.

„Je to dvojitý úder. Máme blokádu a budeme mít nejtvrdší sankce v dějinách. A říkám vám, že to bude fungovat. Ve Venezuele to začalo fungovat, jakmile jsme zavedli blokádu. Právě teď to funguje na Kubě a bude to fungovat i v Íránu – a tento režim zlomíme,“ prohlásil Bessent.

Ministrovy výroky přišly poté, co prezident Donald Trump 19. srpna oznámil, že Spojené státy zahájí proti Íránu rozsáhlou ekonomickou válku. Uvedl, že ekonomické sankce a izolace budou uplatňovány v „bezprecedentním rozsahu“.

Bessent ve čtvrtek vyzval americké spojence, aby se ke Spojeným státům připojili a společně uvalili na Írán „největší koordinovanou ekonomickou izolaci v dějinách světa“. Podle něj nastal čas, aby se američtí spojenci a zbytek světa rozhodli, na kterou stranu se postaví, protože Spojené státy se chystají zvýšit ekonomický tlak na Írán a „rozdrtit ekonomiku tohoto vražedného režimu“.

„A my za nimi přijdeme a řekneme jim: buď jste s námi, nebo proti nám,“ řekl Bessent. Ministr varoval, že země, které budou s Íránem nadále obchodovat prostřednictvím převodů peněz, nákupů ropy nebo překládání nákladu mezi loděmi na moři, budou čelit „plné síle“ amerického ministerstva financí a federální vlády.

Zvýšením ekonomického tlaku na Írán omezí Trumpova administrativa podle Bessenta schopnost režimu prosazovat svůj vliv prostřednictvím sítě zástupných skupin. Dodal, že kvůli dalším sankcím a pokračující inflaci nebude Teherán schopen ani platit armádu.

Trump ve středečním příspěvku na Truth Social uvedl, že íránský režim nevyužil příležitosti, kterou mu dal k uzavření dohody. V důsledku toho oznámil, že Spojené státy zahájí „NEJTVRDŠÍ EKONOMICKOU OPERACI, JAKÁ KDY BYLA PROTI NĚJAKÉ ZEMI PODNIKNUTA“. Prezident bezprostředně neuvedl podrobnosti o tom, co bude ekonomická operace zahrnovat.

„Bude to EKONOMICKÝ DEN D a potřebujeme, aby všichni naši spojenci stáli po boku Spojených států amerických, abychom izolovali a porazili íránskou hrozbu,“ řekl Trump. „Tito šílenci jsou na pokraji porážky a tato HISTORICKÁ OPATŘENÍ je ochromí i jejich schopnost šířit teror po celém světě.“

Trump rovněž varoval, že všechny země, které umožní podnikům, finančním institucím, vládním subjektům nebo letištím poskytnout Íránu „jakoukoli záchrannou pomoc“, budou čelit závažným ekonomickým důsledkům.

Bessent během čtvrtečního rozhovoru pro CNBC uvedl, že politika „maximálního ekonomického tlaku“ Trumpovy administrativy vůči Íránu znamená, že Spojené státy prozatím s menší pravděpodobností obnoví rozsáhlé vojenské údery proti této zemi.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí reagoval na hrozbu Trumpovy administrativy tvrzením, že jde o snahu odvést pozornost od amerického státního dluhu, který tento týden překročil 40 bilionů dolarů. „Takzvaný ‚ekonomický den D‘ je odváděním pozornosti od vlastní krize Ameriky: bezprecedentního dluhu a prudce rostoucích úrokových nákladů,“ napsal na sociálních sítích. „Pokračování ve zdvojnásobování neúspěšné politiky přinese jen další porážku – a nepřátelství Íránců,“ dodal s tím, že politika Trumpovy vlády ohrožuje světovou ekonomiku.

Na ekonomickou hrozbu reagoval ve čtvrtek odpoledne v příspěvku na síti X také náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí. „Tvrdí, že Írán je na pokraji kolapsu a visí na vlásku, a přitom prosí všechny své spojence, aby jim pomohli! Problémem jsou chybné kalkulace, které se pokaždé snaží zakrýt tím, že si způsobí ještě větší neúspěch. Vojenská válka nepřinesla výsledky, a tak nyní příští neúspěch nazvali ‚ekonomickou válkou‘,“ napsal.

V dubnu zahájilo americké ministerstvo financí operaci Economic Fury, jejímž cílem je ekonomicky zasáhnout Írán „finančním ekvivalentem“ vojenské operace Epic Fury amerických ozbrojených sil. Ministerstvo uvalilo sankce na subjekty a jednotlivce podporující íránské operace zaměřené na pašování ropy a pohrozilo sekundárními sankcemi zemím, které od Íránu ropu nakupují.

V červnu Bessent sdělil, že ministerstvo financí využívá operaci Economic Fury k narušování zahraničních dodavatelských sítí, které podporují snahy Teheránu získávat zbraně.

Americká armáda rovněž 14. července obnovila námořní blokádu íránských přístavů poté, co režim začátkem července střílel na obchodní lodě v Hormuzském průlivu. K 20. srpnu americké síly podle Ústředního velení USA odklonily 67 obchodních plavidel, vyřadily z provozu tři lodě a na dvě další vstoupily, aby zajistily dodržování blokády.

Trump ve středu novinářům řekl, že Spojené státy by „v určitém okamžiku“ mohly obnovit jednání s Íránem, podle něj je však současná situace „velmi dobrá“. Znovu zdůraznil, že hlavní prioritou při jednáních s Íránem je zajistit, aby režim nevyvinul jadernou zbraň.

–ete–

-etcz-