Ilustrace: Epoch Times, Shutterstock
Zdánlivě drobné zranění může na celé měsíce změnit způsob pohybu.
Mladá žena si před šesti měsíci podvrtla kotník a poté, co otok ustoupil, měla za to, že je vše v pořádku. Později ji však začalo trápit napětí a bolestivost v dolní části zad, nepohodlí při delším sezení nebo stání a dokonce i bolesti krku a ramen. Cvičení přinášelo jen malou úlevu. Z původně drobného poranění kotníku se tak stal problém, který změnil způsob jejího pohybu a postupně ovlivnil celé tělo.
Jak může drobný výron ovlivnit celé tělo
Chen Chau-Lung, ředitel kliniky Quan Sheng Traditional Chinese Medicine Clinic a odborník na tradiční čínskou medicínu (TCM), v pořadu „She Health“ televize NTD, sesterského média Epoch Times, uvedl, že jedním z největších problémů u výronu kotníku je jeho nedostatečné zhojení.
Když bolest nebo nestabilita změní způsob chůze, ostatní klouby a svaly začnou tento problém kompenzovat. Postupem času tak může docházet k nadměrnému zatěžování kolen, kyčlí, dolní části zad, a dokonce i krku a ramen, což vede k bolestem, napětí a změnám pohybových stereotypů. V tradiční čínské medicíně se říká: „Pohne se jediný vlas a pocítí to celé tělo.“
Pokud se poranění kotníku nezhojí ani po šesti měsících nebo roce, bývá podle Chena hlavním problémem nesprávné postavení kostí a svalových struktur. Správné postavení umožňuje rovnoměrné rozložení sil působících na kotník. Pokud se kloub nezhojí ve správné poloze, mohou nepříjemné pocity přetrvávat při každém kroku, dodal.
Popsal případ pacienta, jehož kotník byl po poranění znehybněn sádrou. Ani po jejím sejmutí však nebylo zhojení úplné, protože okolní kosti a měkké tkáně bylo podle něj třeba pomocí léčebných postupů TCM ještě správně upravit.
Ortopedické postupy tradiční čínské medicíny označil Chen za „tradiční řemeslo“ a zdůraznil význam palpace, tedy vyšetření pohmatem. Některé drobné posuny v oblasti kotníku nemusí být na rentgenových snímcích zřetelně patrné, takže právě pohmat může být důležitý pro přesnější posouzení stavu.
Při palpaci lékař oběma rukama porovnává struktury a tkáně na obou stranách. Citlivost, zvýšené napětí nebo přítomnost jizevnaté tkáně mohou někdy naznačovat, že se zranění nezhojilo úplně.
Proč se výrony kotníku opakují
Mnoho lidí má podle Chena sklon k opakovaným výronům právě kvůli dříve nedoléčeným poraněním. Pokud kotník po výronu zůstává nestabilní, tělo se může snažit problém kompenzovat tvorbou většího množství jizevnaté tkáně a změnou pohybových stereotypů, aby kloub lépe stabilizovalo.
Tato nadbytečná měkká tkáň může sice kloub do určité míry zpevnit, ale není součástí jeho přirozené struktury. Nedokáže proto správně přenášet zatížení. Kotník pak může být při běžných činnostech nebo sportu náchylnější k dalšímu podvrtnutí, a riziko opakovaných výronů se tak zvyšuje.
V prevenci výronu pomáhá síla středu těla
V prevenci výronů kotníku může podle Chena pomoci posilování a trénink rovnováhy, například prkno, dřepy, výpady, stoj na jedné noze nebo výpony na špičky. Tato cvičení posilují střed těla, kyčle, nohy, kotníky i chodidla a mohou snížit riziko náhodného poranění.
Silné a pružné svaly navíc pomáhají tělu rychleji reagovat v okamžiku, kdy se chodidlo nečekaně vychýlí. Tím zvyšují stabilitu kloubu a snižují pravděpodobnost výronu.
Přehledová studie zveřejněná v roce 2020 v časopise British Journal of Sports Medicine zjistila, že lidé náchylní k opakovaným výronům a častému pocitu nestability kotníku mívají oslabené svalové skupiny dolních končetin.
Problém se tedy nemusí týkat pouze samotného kotníku, ale celého takzvaného kinetického řetězce pohybu. Rehabilitace by proto neměla být zaměřena pouze na kotník, ale také na posílení svalů kyčlí a dolních končetin.
První pomoc při výronu
Pokud si kotník podvrtnete, doporučuje Chen okamžitě použít metodu PRICE, tedy ochranu poraněného místa, klid, chlazení, kompresi a zvednutí končetiny.
Za nejdůležitější součást první pomoci považuje kompresi nebo znehybnění, protože pomáhají kloub stabilizovat a zmírnit bolest. Doporučuje použít například pásek, trojcípý šátek nebo jiný vhodný obvazový materiál.
„Stačí ho omotat kolem kotníku. Pokud zabráníte tomu, aby se kotník viklal, máte v podstatě napůl vyhráno,“ uvedl.
Pokud máte potíže s chůzí, objeví se výrazné zarudnutí a otok, zvýšená teplota v místě poranění, silná bolest nebo podkožní krvácení, může to podle Chena signalizovat poranění kosti nebo hlubších tkání. V takovém případě je vhodné co nejdříve vyhledat lékařské ošetření.
Pokud nedošlo ke zlomenině, běžný výron kotníku by měl být podle něj během čtyř až šesti týdnů zhojen z více než 80 procent. Pokud jsou zasaženy také okolní kosti chodidla nebo kotníku, může zotavení trvat osm až dvanáct týdnů.
Není-li přítomna závažná luxace nebo zlomenina, operace obvykle není nutná a účinné bývá znehybnění a další konzervativní způsoby léčby.
–ete–
-etcz-
Comments