Policie při čtvrtečním zásahu zadržela a obvinila Jiřikovského (profimedia)
Ústavní soud ve středu rozhodl o stížnosti Tomáše Jiřikovského, který státu daroval kryptoměnu za téměř miliardu korun. Podle Ústavního soudu Krajský soud v Brně při prodlužování vazby porušil Jiřikovského práva tím, že mu neumožnil reakci na vyjádření žalobců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Ve vazbě však zůstane nadále na základě staršího rozhodnutí Městského soudu v Brně.
„Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. května 2026 č. j. 3 To 180/2026-101 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,“ stojí v nálezu Ústavního soudu s tím, že ono usnesení se ruší.
Ústavní soud reagoval na stížnost, kterou Jiřikovský podal ke Krajskému soudu. Aktér v bitcoinové kauze se v ní podle nálezu Ústavního soudu ohrazoval proti tomu, že jej městský soud letos v dubnu ponechal ve vazbě, v níž je od loňského srpna. Městský soud k opatření přistoupil kvůli obavě z jeho útěku.
Odůvodnění stížnosti zaslal Jiřikovský 27. dubna a o týden později ji krajský soud postoupil k vyjádření Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, vyplývá z dokumentu. Žalobci zaslali své osmistránkové stanovisko krajskému soudu 14. května, ten o stížnosti rozhodl na neveřejném zasedání až o téměř dva týdny později, 27. května.
Jiřikovský přitom tvrdí, že mu soud argumentaci neposkytl, a on se k ní tak nemohl vyjádřit.
„Stěžovatel v ústavní stížnosti a jejím doplnění namítá, že vrchní státní zastupitelství podalo k jeho stížnosti obsáhlé vyjádření, které mu nebylo doručeno a ke kterému se nemohl vyjádřit. Krajský soud v napadeném usnesení neuvádí, že by z tohoto vyjádření vycházel, argumentaci však obsahově převzal,“ stojí v nálezu. Krajský soud skutečnost podle Ústavního soudu uznal, zároveň ale tvrdil, že rozhodující senát vyjádření nepoužil, neboť mu omylem nebylo předloženo. I přesto ústavní soudci rozhodli, že instituce práva Jiřikovského porušila.
„Z ústavněprávního požadavku efektivní a účinné soudní ochrany vyplývá, že nedostatky v organizaci a činnosti soudní moci (ke kterým při množství projednávaných věcí občas logicky dochází) nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud obracejí jako na ochránce svých práv,“ konstatoval soud. Krajský soud se teď musí znovu zabývat Jiřikovského stížností proti dubnovému prodloužení vazby.
Kauza je spjata s loňským přijetím miliardového daru ministerstvem spravedlnosti od Jiřikovského, který byl už dříve odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci (VSZ) začátkem srpna obžalovalo čtyři lidi, včetně tehdejšího ministra Pavla Blažka (tehdy ODS) a jeho náměstka Radomíra Daňhela. Jiřikovskému navrhuje souhrnný trest 20 let vězení a propadnutí majetku za provozování darknetového tržiště i za legalizaci výnosů z této činnosti. Za praní špinavých peněz v podobě darování bitcoinů v hodnotě 960 milionů korun ministerstvu pak navrhuje dalších devět let vězení, uvedl vrchní žalobce Radim Dragoun na stránkách VSZ.
Blažkovi a Daňhelovi žalobci navrhují 6,5 roku vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů korun za legalizaci výnosů z trestné činnosti. Obžalovaným je také Jiřikovského advokát Kárim Titz.
Comments