Někteří lidé zjistí až se zpožděním, že jim někdo odcizil hesla. (David Gray / AFP prostřednictvím Getty Images)
Zločiny se často odehrávají i v digitálním světě a nevyhýbají se žádné zemi. S krádeží identity se již setkalo mnoho lidí. Zemský kriminální úřad Šlesvicka-Holštýnska v Německu vysvětluje, jak se pachatelé dostávají k osobním údajům a jak se mohou spotřebitelé chránit.
Pachatelé se ve snaze finančně obohatit opakovaně uchylují k takzvané krádeži identity. Před touto metodou nyní varují Zemský kriminální úřad a organizace Weiße Ring, největší německá organizace pomáhající obětem trestných činů.
Krádež identity se podle nich může projevit různými způsoby. Na bankovním účtu se mohou objevit neznámé platby nebo mohou přijít výzvy inkasních společností k úhradě zboží, které si člověk nikdy neobjednal. V nejhorším případě mohou být oběti podezřívány z trestných činů, které nespáchaly.
Pachatelé přitom zneužívají odcizené osobní údaje jiných lidí. Patří mezi ně jména, adresy, data narození, telefonní čísla nebo bankovní údaje. Zločinci se k nim mohou dostat mimo jiné prostřednictvím darknetu. Čím obsáhlejší soubor údajů získají, tím více možností mají k podvodům a dalším trestným činům.
Podle průzkumu společnosti YouGov z roku 2024 se v Německu stalo obětí krádeže identity přibližně 11 procent dospělých obyvatel. Tato zkušenost tak postihla téměř každého devátého člověka.
Jak pachatelé kradou vaše údaje?
Bankovní transakce, nakupování na internetu nebo online komunikace – naše každodenní činnosti se v posledních letech stále více přesouvají do digitálního prostředí. Spolu s tím se výrazně rozvinula také kyberkriminalita. Její metody jsou stále profesionálnější a obtížněji rozpoznatelné.
Podle vrchního kriminálního komisaře Henninga Dibberna z ústředního pracoviště pro kyberkriminalitu při Zemském kriminálním úřadu (LKA) patří dnes mezi běžné způsoby krádeže dat takzvané phishingové útoky. Spotřebitelům mohou přijít e-mailem, prostřednictvím SMS nebo zprávy v některé z komunikačních aplikací.
Na první pohled se tváří, jako by pocházely od bank, doručovacích služeb, internetových obchodů nebo úřadů. Jejich cílem je přimět uživatele, aby odesílateli sdělili své přihlašovací údaje, hesla, kódy nebo údaje o platební kartě. „Často to probíhá prostřednictvím odkazů, které člověk dostane e-mailem nebo v SMS,“ uvedl Dibbern.
Údaje o konkrétní osobě mohou pachatelé doplnit informacemi získanými například při úniku dat z firem nebo pomocí škodlivého softwaru v počítačích. „Z pravých údajů lze v podstatě vytvořit určitou osobu a jejím jménem páchat trestnou činnost,“ vysvětlil vrchní kriminální komisař.
Které podvodné praktiky se objevují nejčastěji?
Úřad uvádí tyto v současnosti nejčastější formy krádeže identity:
- Phishingové e-maily a SMS s odkazy na podvodné internetové stránky.
- Převzetí e-mailových účtů a účtů na sociálních sítích pomocí odcizených hesel.
- Falešné internetové obchody nebo podvodné prodejní platformy, které získávají osobní údaje.
- Objednávky nebo uzavírání smluv pod cizím jménem.
Postupy zločinců, kteří se snaží získat osobní údaje, se často řídí podobnými vzorci. Zprávy bývají sestaveny tak, aby u příjemce vyvolaly časový tlak nebo ho varovaly před údajnými bezpečnostními problémy. V současnosti jsou navíc díky umělé inteligenci často zpracovány tak, aby působily opravdu důvěryhodně.
Jak se můžete chránit
Podvodné zprávy lze při pozorné kontrole často rozpoznat například podle adresy odesílatele. Opatrnost je namístě, pokud z ní není zřejmé, že skutečně patří uvedené firmě nebo úřadu. Někdy může být rozdíl jen v jednom písmenku.
Obecně by spotřebitelé měli k digitálním zprávám vždy přistupovat obezřetně. Důležitou ochranou před krádeží identity je také uvážlivé nakládání s osobními údaji, a to i na sociálních sítích.
Spotřebitelé by měli dbát zejména na následující bezpečnostní opatření:
- Nikdy na výzvu prostřednictvím e-mailu, SMS nebo telefonu nesdělujte hesla ani přístupové kódy
- Pečlivě kontrolujte internetové adresy a odkazy otevírejte pouze tehdy, pokud není pochyb o jejich pravosti.
- Pro různé internetové služby používejte odlišná a silná hesla a pokud možno aktivujte dvoufaktorové ověřování.
- Na všech svých zařízeních včas instalujte bezpečnostní aktualizace.
- Buďte obezřetní vůči zprávám, které vytvářejí časový tlak nebo obsahují neobvyklé požadavky.
- Pravidelně kontrolujte výpisy z účtu a internetové účty, zda na nich nedošlo k neoprávněným aktivitám.
Co dělat při podezření
Kdo má podezření, že se stal obětí krádeže identity, měl by neprodleně změnit svá hesla. Při vážném podezření může být rovněž vhodné nechat dotčené účty zablokovat a informovat příslušnou banku nebo provozovatele služby. „Ani když už údaje unikly, nemusí nutně vzniknout finanční škoda,“ uvedl Dibbern. „Často jí lze zabránit uvážlivým jednáním.“
Vrchní kriminální komisař doporučuje postiženým, aby si podezřelé zprávy uchovali jako důkaz. Následně by měli podat trestní oznámení na místně příslušném policejním oddělení nebo prostřednictvím internetu.
Jaké následky má krádež identity pro oběti?
Je třeba počítat také s tím, že pachatelé mohou odcizenou identitu zneužívat ještě dlouho poté, co údaje získali. Pokud oběť zjistí nesrovnalosti, měla by rovněž zablokovat účty, změnit hesla a podat trestní oznámení. Postižení by si měli také prověřit svou bonitu.
Poškození často musejí prokazovat, že smlouvy nebo objednávky neuzavřeli či neprovedli oni sami. „Zákeřné je i to, že se s údaji obchoduje jako s jakousi znovu použitelnou surovinou,“ uvedl Dibbern. „Známe případy, kdy byly údaje odcizeny a po letech znovu použity k vytvoření falešného účtu.“
Taková zkušenost neznamená pouze množství administrativních starostí. Uživatel navíc ztrácí důvěru v digitální nabídky a služby a má strach je využívat.
–etg–
-etcz-
Comments