Policejní vyšetřovatel na letištní ploše poblíž ukrajinského nákladního letounu Antonov na letišti Lipsko/Halle 5. srpna 2026, den poté, co tam byl nalezen dron vybavený rozbuškou a neznámou látkou. (Jens Schlueter / Getty Images)
Německo čelí každodenním útokům v rámci hybridní války ze strany zahraničních protivníků, uvedl spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se minulý týden objevilo podezření na pokus o útok dronem na letiště Lipsko/Halle.
Dobrindt řekl 8. srpna deníku BILD, že pro současnou situaci by sice nepoužil výraz „válka“, nicméně je dle něj „hmatatelným strategickým cílem zahraničních mocností podrobit si [Německo] politicky a společensky“.
„Každý den jsme terčem hybridní války,“ řekl Dobrindt německému deníku. „Špionáž, sabotáže, kybernetické útoky nebo skryté operace zahraničních mocností, jejichž cílem je destabilizovat Německo nebo mu přímo škodit, jsou trvalou realitou.“
Dobrindt žádnou konkrétní zemi nejmenoval.
Hybridní útok nedosahuje úrovně válečného aktu, ale může zahrnovat sabotáže, propagandu a další skryté taktiky.
Dne 4. srpna nalezli zaměstnanci na letišti Lipsko/Halle dron vybavený výbušným zařízením. Němečtí státní zástupci uvedli, že existuje dostatek důkazů nasvědčujících tomu, že dron měl způsobit výbuch.
Spolkové státní zastupitelství 6. srpna uvedlo, že „jde o závažný útok na dopravní a logistickou infrastrukturu v Německu“.
Letiště Lipsko/Halle je významným nákladním uzlem a vojenským letištěm v Sasku na východě Německa.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (druhý zvleva) a saský ministr vnitra Armin Schuster na letišti Lipsko/Halle 5. srpna 2026, den poté, co tam byl nalezen dron vybavený rozbuškou a neznámou látkou. (Jens Schlueter / Getty Images)
Letiště je hlavní základnou programu NATO Strategic Airlift International Solution. Kromě jiného zajišťuje přepravu vybavení určeného k posílení východního křídla obranné aliance, k čemuž využívá malou flotilu nákladních letounů Antonov ukrajinské výroby.
Dobrindt tehdy incident označil za „hybridní útok“. Němečtí zákonodárci v minulosti z hybridních útoků obviňovali Rusko. Moskva však tato obvinění opakovaně odmítla.
Ruské velvyslanectví v Berlíně 7. srpna incident zlehčilo a popřelo, že by se Moskva podílela na jakýchkoli hybridních útocích.
Velvyslanectví téhož dne v příspěvku na Telegramu označilo incident za „narychlo zosnovanou provokaci“ a uvedlo, že jde o další nepodložené obvinění Ruska.
Drony spatřeny nad vojenskou základnou
Několik dní po incidentu na letišti německé úřady oznámily, že nad vojenskou základnou v západní části země byly spatřeny dva drony.
Mluvčí německých ozbrojených sil, Bundeswehru, oznámil, že bezpilotní letouny (UAV) byly spatřeny 6. srpna kolem 22. hodiny místního času nad základnou v Mechernichu v Severním Porýní-Vestfálsku, přibližně 35 kilometrů od hranic s Belgií.
Drony se staly významnou součástí bojů v rusko-ukrajinském konfliktu, přičemž bezpilotní letouny obou stran způsobují škody na infrastruktuře a zásobovacích trasách pohonných hmot.
Provoz bezpilotních letounů v blízkosti evropských hranic však vedl také k tomu, že se některé stroje dostaly i na území NATO.
Koncem minulého měsíce rumunští představitelé uvedli, že během tří dnů sestřelili tři ruské drony, načež Bukurešť vyhostila ruského velvyslance Vladimira Lipajeva.
Rumunsko, které je členem NATO, sdílí s Ukrajinou přibližně 640 kilometrů dlouhou pozemní hranici a ruské bezpilotní letouny během více než čtyři roky trvající války opakovaně narušily jeho vzdušný prostor.
Lipajev údajné ruské narušování rumunského vzdušného prostoru odmítl a protestoval proti tomu, co označil za „neodůvodněné vyhoštění“ zaměstnance velvyslanectví.
Na území spojeneckých zemí byly sestřeleny také ukrajinské drony, Kyjev však jejich proniknutí často připisuje elektronickému rušení ze strany ruských ozbrojených sil.
K této zprávě přispěla agentura Reuters.
–ete–
-etcz-
Comments