daniromphoto/Getty Images
Myšlenka, která byla kdysi odmítána jako novodobá relaxační metoda, se dnes využívá při léčbě celé řady potíží – od úzkosti po chronickou bolest.
Většina lidí tuto zkušenost dobře zná: píseň, která jim cestou domů zlepší náladu, nebo zvuk deště, při němž snáze usnou. Zvuk však nevytváří jen atmosféru. Mění také tělesné pochody. Srdeční frekvence se zpomaluje, hladina stresových hormonů klesá a člověk jinak vnímá bolest.
Právě proto se metoda, která byla kdysi odmítána jako novodobá relaxační technika, dnes objevuje při léčbě nejrůznějších potíží – od úzkosti po chronickou bolest.
Jak zvuk působí na tělo
Hlavní vysvětlení souvisí s nervovým systémem. Léčivé působení zvuku ovlivňuje stavy mozkových vln. Protože různé frekvence mozkových vln souvisejí s různou úrovní uvolnění, mohou hudba a zvuk pomáhat převést mozek do klidnějšího stavu.
Studie využívající elektroencefalografické snímání mozku zjistily, že tibetské mísy zvyšují aktivitu delta a theta vln. Theta vlny o frekvenci čtyři až osm hertzů se objevují při meditaci a lehkém spánku, zatímco nejpomalejší delta vlny pod čtyřmi hertzy souvisejí s hlubokým spánkem a nejhlubšími stavy uvolnění.
Zvuk a vibrace mohou rovněž stimulovat bloudivý nerv, který hraje zásadní roli při přechodu organismu ze stavu „bojuj, nebo uteč“ do režimu odpočinku.
Je vhodné rozlišovat dvě metody, které se často směšují: muzikoterapii a zvukovou terapii. Zvuková terapie, například sezení s tibetskými mísami nebo zvukové lázně, představuje zpravidla pasivnější, samostatně prováděnou relaxační praxi, která není spojena s klinickou diagnózou ani konkrétním léčebným cílem.
Muzikoterapie naproti tomu přesahuje pouhý pasivní poslech. Jde o strukturovanou intervenci zaměřenou na určitý cíl, kterou vede muzikoterapeut a přizpůsobuje ji konkrétním potřebám člověka.
Muzikoterapie: léčba konkrétních potřeb
Muzikoterapie je spojována se zmírněním stresu, úzkosti a deprese. Slibné výsledky přináší také při ovlivňování vnímání bolesti.
Aktivuje oblasti mozku zapojené do regulace nálady a podporuje uvolňování dopaminu, endorfinů a oxytocinu. Hudba zároveň poskytuje mysli jiný podnět, na který se může soustředit, a tím přerušuje úzkostné myšlenky.
Přehled devíti kvalitních studií zjistil, že muzikoterapie zmírňovala bolest a zároveň pomáhala zlepšovat projevy deprese. Za optimální délku vědci označili 20 minut. Nejlépe působila tehdy, když si lidé vybírali vlastní hudbu, používali hudební nástroje nebo poslouchali přes sluchátka.
Průběh sezení se liší podle pacienta.
„Hudební nástroje používám ke stimulaci nervového systému a mysli jako prostředek zkoumání,“ uvedla pro Epoch Times certifikovaná muzikoterapeutka Cara Gelderblomová.
Někdy využívá živou hru na kytaru, pacientovu oblíbenou populární píseň nebo hudbu improvizovanou přímo během sezení podle jeho aktuálních potřeb.
Lidem se složitějšími psychickými obtížemi Gelderblomová doporučuje vyhledat kvalifikovaného muzikoterapeuta.
„Pokud má pacient k hudbě nějaký vztah, například zpívá nebo hraje na hudební nástroj, může pro něj být muzikoterapeut tou správnou volbou,“ uvedla.
Zvuková terapie jako prostředek odpočinku
Na rozdíl od tradičních terapií, jako jsou psychoterapie nebo fyzioterapie, zvuková terapie nevyžaduje soustředění na konkrétní problém. Působí spíše nepřímo prostřednictvím smyslového prožitku – pečlivě vybraných frekvencí, vibrací a nástrojů, jako jsou tibetské mísy, zvonkohry, bubny a vedené hlasové tóny, uvedla pro Epoch Times licencovaná psycholožka a moderátorka pořadu Mind Matters with Dr. Michele Lenoová.
„Tělo i mysl reagují na zvukové vibrace, které mohou podporovat uvolnění,“ řekla.
Cílem je zklidnit nervový systém a převést organismus ze stavu „bojuj, nebo uteč“ do klidnějšího režimu. Při pravidelném používání může zvuková terapie podporovat spánek, stravovací návyky a celkovou odolnost vůči každodennímu stresu.
Oblíbenou formou zvukové terapie jsou zvukové lázně. Danielle Hofmann-Snellová, vedoucí lázní Saxon Spa Sandhurst v Johannesburgu, uvedla pro Epoch Times, že při jejich zvukových sezeních se zvuk spojuje s jemnými somatickými technikami. Ty pomáhají lidem znovu navázat kontakt s vlastním tělem, uvolnit fyzické napětí a lépe si uvědomovat přítomný okamžik.
„Někteří lidé pozorují větší emoční jasnost, lepší spánek nebo dokonce obnovený pocit klidu a soustředění,“ uvedla.
Dalším přístupem je vibroakustická terapie, která využívá nízkofrekvenční zvukové vibrace a zkoumá se jako smyslově zaměřená intervence pro lidi s autismem.
První výzkumy naznačují, že tyto vibrace mohou ovlivňovat svalové napětí, krevní tlak, a dokonce i srdeční frekvenci. Některé frekvence mohou rovněž pomáhat regulovat nepravidelnou mozkovou aktivitu. Určité zvukové frekvence mohou ovlivňovat nervové reakce důležité pro neuroplasticitu a kognitivní funkce.
Jak začlenit zvuk do každodenního života
Podle Hofmann-Snellové existuje několik jednoduchých způsobů, jak zvuk začlenit do běžného dne:
- Vyhraďte si každý den několik minut na uklidňující zvukové kulisy nebo vedenou zvukovou meditaci.
- Spojte poslech hudby s vědomým dechovým cvičením.
- Používejte bílý šum nebo zvukový přístroj, zejména před spaním.
- Zařazujte do každodenního režimu krátké, pravidelné chvíle záměrného ztišení, namísto spoléhání pouze na občasná formální sezení.
Zvuková terapie je podle Lenoové vhodnou možností, kterou lze používat společně s dalšími způsoby léčby. Pro většinu lidí tak zvuk představuje další prostředek podpory nervového systému.
„Zjistila jsem dokonce, že zvuk ventilátoru mi zlepšuje spánek a zmírňuje úzkost,“ uvedla.
–ete–
-etcz-
Comments