(Screenshot: FB / Peter Pellegrini)
Slovenský prezident Peter Pellegrini absolvoval od 26. do 29. července státní návštěvu Čínské lidové republiky. Šlo o první oficiální návštěvu slovenského prezidenta v Číně po 23 letech.
Během ní se setkal se třemi nejvyššími představiteli čínského režimu: 28. července s prezidentem Xi Jinpingem a 29. července s premiérem Li Qiangem a předsedou Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Zhao Lejim.
1. Čínská infrastruktura a centrální plánování
Dne 3. srpna odvysílala čínská státní televize CGTN rozhovor, v němž prezident Pellegrini zhodnotil své dojmy z návštěvy.
„Měl jsem možnost navštívit Čínu v letech 2015 a 2017 jako předseda parlamentu a jako premiér, takže to mohu porovnat a vidím obrovské změny, kterými Čína prošla. Je to úplně jiná země, než byla před deseti lety. Jsem skutečně okouzlen,“ prohlásil v úvodu rozhovoru a nastolil pochvalný tón, který se nesl celým pořadem.
Slovenský prezident upozornil na rozsáhlé investice do infrastruktury, zejména na výstavbu nových dálnic, mostů, železnic a vysokorychlostních tratí. Zároveň ocenil způsob, jakým Čína zavádí moderní technologie do každodenního života obyvatel, a vyjádřil podporu systému pětiletých i víceletých plánů, které si země stanovuje.
„To je něco, co podle mě představuje správný přístup – mít plány. A musím říct, že po sametové revoluci jsme udělali chybu, protože jsme přestali věci strategicky plánovat, což není pro zemi dobré,“ uvedl s tím, že slovenská vláda již proto vypracovala vizi do roku 2040.
Pro úplnost je třeba dodat, že v Číně jsou dlouhodobě zdokumentovány případy takzvaných měst duchů i velmi málo využívaných vysokorychlostních tratí, které jsou přímým důsledkem centrálního plánování, pětiletých plánů a politicky stanovených cílů hospodářského růstu.
Vznikaly především v letech 2000 až 2020, kdy místní vlády ve velkém budovaly nové čtvrti a celá města, aby plnily cíle růstu HDP, prodávaly pozemky a podporovaly stavebnictví.
Mnohá z těchto měst zůstala po řadu let téměř prázdná, s obsazeností mezi 10 a 30 procenty. Některá se postupně zaplňují, zejména pokud se do nich přesunuly úřady nebo firmy, jiná však zůstávají výrazně nevyužitá dodnes, zejména po realitní krizi, která následovala po roce 2021. Odhaduje se, že v Číně stále existují desítky milionů prázdných nebo nedokončených bytů.
Hlavní vysokorychlostní tratě, například Peking–Šanghaj nebo Peking–Kanton, jsou velmi vytížené a ekonomicky dávají smysl. Mnohé vedlejší a regionální linky však vykazují nízkou obsazenost, některé vlaky jezdí téměř prázdné a nádraží zůstávají téměř nevyužívaná.
Celá síť vytváří obrovský dluh v řádu stovek miliard dolarů a většina tratí není zisková. Na některých linkách jezdí jen zlomek původně plánovaného počtu spojů i cestujících.
2. Čínské investice na Slovensku
Pellegrini v rozhovoru uvedl, že vztahy mezi Slovenskem a Čínou jsou v současnosti na historicky nejvyšší úrovni. Dodal, že prezident Xi Jinping během společného jednání představil některé své myšlenky obsažené také ve své knize. Ta se nachází i v knihovně Prezidentského paláce v Bratislavě a Pellegrini ji podle svých slov částečně četl.
Podle slovenského prezidenta Xi Jinping označil několik prioritních oblastí budoucí spolupráce. Jde především o obchod, inovace, vzdělávání, nové technologie, dopravu a logistiku.
„Jsme velmi rádi, že můžeme na Slovensko přivítat dvě velké a významné společnosti, a další firmy i investice budou následovat. Chci garantovat, že slovenská vláda bude velmi konstruktivní a vstřícná při vytváření podmínek, aby na Slovensko přišly investovat i další společnosti,“ poznamenal Pellegrini.
Dále řekl, že mezi potenciálními investicemi je i další čínská automobilka, která by mohla na Slovensku vyrábět automobily. Jednání již probíhají, název společnosti však zatím nechtěl zveřejnit.
Pellegrini zároveň dodal, že po dokončení průmyslového parku Valaliky se uvažuje o vytvoření další lokality na východním Slovensku, která by mohla být k dispozici novému čínskému investorovi.
„Slovensko jsme představili jako velmi bezpečný ostrov na území Evropské unie pro čínské investice,“ konstatoval v rozhovoru.
Bezpečnostní analytik Vladimír Bednár však v nedávném rozhovoru pro Epoch Times Slovensko upozornil, že řada čínských investic představuje významné bezpečnostní riziko. Podle něj často slouží jako krytí pro čínské zpravodajské aktivity a k ovlivňování dění v cílových zemích.
„S čínskými investicemi často přicházejí také čínské bezpečnostní složky, které monitorují čínské občany a jejich aktivity a snaží se působit mimo jurisdikci hostitelských zemí,“ podotkl.
Bednár kritizuje přístup Slovenska k boji proti hybridním hrozbám s tím, že už samotné pojmenování bezpečnostních hrozeb se stalo předmětem populistického nadbíhání nepřátelským státům.
„Bohužel slovenská vláda nechce jasně pojmenovat hybridní hrozby ani naše skutečné nepřátele, jako jsou Ruská federace a Čína, a tím brání tomu, abychom se proti nim mohli účinně bránit,“ říká.
3. Zavádění čínských technologií na Slovensku
Slovenský prezident během návštěvy Pekingu zavítal do centra Robot Mall, které je označováno za první centrum na světě zaměřené na prezentaci a praktické využití humanoidních robotů. Zúčastnil se ukázek, při nichž roboti poskytovali masáže, hráli basketbal, uklízeli, předváděli taneční a taiči choreografie nebo dokázali odpovídat na konkrétní otázky.
Velmi pozitivně hodnotil také jízdu v autonomním elektromobilu bez řidiče. „Vysvětlili mi, že počítač se při řízení soustředí více než lidský řidič, takže jde o bezpečné řešení,“ uvedl.
Později navštívil technologickou společnost Baidu, která patří mezi světové lídry v oblasti umělé inteligence (AI). Při této příležitosti Pellegrini prohlásil, že podporuje myšlenku zavádění čínských technologií ve slovenských městech.
„Čeká nás skutečná revoluce, která zcela změní náš budoucí životní styl. Proto je pro nás velmi důležité vidět, co se děje v Číně, protože nám to ukáže, co v budoucnu čeká i nás na Slovensku,“ řekl čínské státní televizi.
Bezpečnostní analytik Vladimír Bednár však upozorňuje, že problémem pro Slovensko nejsou jen čínské investice, ale také zavádění čínských technologií.
„Elektronická zařízení, jako jsou telekomunikační technologie, mobilní telefony, televizory nebo dokonce automobily, Čína využívá k technologické špionáži. Proto například některé země zakázaly vjezd čínských vozidel do určitých objektů a Izrael dokonce zabavoval čínské automobily svým vojákům,“ zmiňuje v rozhovoru pro Epoch Times Slovensko.
Vedle rizik technologické špionáže upozorňují analytici také na širší souvislosti čínského systému kontroly společnosti. Čína buduje jeden z nejrozsáhlejších dohledových aparátů na světě, který zahrnuje stovky milionů kamer s rozpoznáváním obličejů, sledování mobilních telefonů, internetových dat i dalších zdrojů informací. Součástí tohoto systému je také takzvaný systém sociálního kreditu, který hodnotí chování jednotlivců i firem.
Toto hodnocení pak může ovlivňovat přístup jednotlivců k úvěrům, cestování, zaměstnání nebo veřejným službám. Tyto nástroje spolu s AI a rozsáhlým sběrem dat vytvářejí prostředí, v němž je soukromí občanů výrazně omezeno a stát získává možnosti prediktivního sledování potenciálních kritiků režimu.
4. Zapojení Slovenska do čínských iniciativ
Pellegrini během rozhovoru vyjádřil velký zájem o účast Slovenska na čínském fóru pro spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy (CEEC).
Fórum původně sdružovalo 11 členských států Evropské unie – Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko – a několik dalších evropských zemí: Albánii, Severní Makedonii, Černou Horu, Srbsko a Bosnu a Hercegovinu.
Mezitím z iniciativy vystoupily Litva, Lotyšsko a Estonsko, zatímco Česko je označováno za neaktivního člena.
Pellegrini čínské televizi rovněž řekl, že Slovensko je díky své geografické poloze vhodně umístěno, aby se mohlo stát součástí dalšího čínského mezinárodního projektu Pás a stezka.
„Byl bych rád, kdyby bylo Slovensko součástí této logistické sítě, a tyto iniciativy velmi podporuji,“ konstatoval.
Podle Pellegriniho se Xi Jinping prostřednictvím těchto iniciativ snaží propojovat jednotlivé země a jejich představitele s cílem společně přinášet světu rozvoj a mír.
Je však třeba dodat, že z iniciativy Pás a stezka již vystoupilo několik evropských zemí kvůli negativním zkušenostem.
Projekt výstavby dálnice v Černé Hoře financovaný miliardovou půjčkou v rámci iniciativy Pás a stezka narazil na problémy poté, co Čína nasměrovala prostředky do vlastní stavební společnosti. Peníze získala výhradně čínská státní firma China Road and Bridge Corporation (CRBC), což znemožnilo otevřenou soutěž a vedlo k vysokým nákladům. Výsledkem je jedna z nejdražších dálnic na světě.
Následně se objevila obvinění z uplácení místních politiků, problémů se splácením úvěru, pozastavení výstavby i hrozby, že Čína převezme klíčová černohorská aktiva, například hlavní přístav Bar, který země poskytla jako zástavu za půjčku. Nakonec až finanční pomoc EU umožnila, aby Černá Hora úvěr postupně splácela a Čína přístav nezískala pod svou kontrolu.
Zkušenost Polska naopak ukazuje situaci, kdy čínská strana nezaplatila polským firmám za práci odvedenou při výstavbě dálnice. Polsko nakonec muselo za velmi nevýhodných podmínek od projektu odstoupit, aby dálnici vůbec dokončilo a zabránilo bankrotu domácích společností.
V Srbsku vedlo nedodržování bezpečnostních standardů a místních právních předpisů čínskými společnostmi ke zřícení střechy železniční stanice v Novém Sadu. Při tragédii zahynulo 15 lidí, mezi nimi i jedna Slovenka z Dolní země.
Maďarsko již do čínských projektů investovalo tři až čtyři miliardy eur, přičemž jejich návratnost zůstává velmi nejistá. Bateriové továrny v Maďarsku navíc čelí veřejné kritice kvůli mimořádně negativním dopadům na zdraví zaměstnanců i životní prostředí v jejich okolí.
Přesně opačným směrem než úvahy prezidenta Pellegriniho prezentované v čínské státní televizi se vydal Evropský parlament. Na červencovém plenárním zasedání přijal doporučení týkající se měnící se geopolitické situace ve východní Asii a potřeby užší spolupráce s podobně smýšlejícími partnery v regionu.
Poslanci vyzvali k prohloubení spolupráce s Japonskem, Jižní Koreou a Taiwanem, zejména v oblastech kybernetické bezpečnosti, obranných technologií, AI, polovodičů, kritických surovin a ochrany dodavatelských řetězců.
Doporučení sleduje především budování sítě demokratických partnerů, kteří mohou pomoci snižovat strategickou závislost EU na autoritářských režimech a společně reagovat na rostoucí vliv Ruska a Číny.
„Skutečně nesouhlasím s tím, když někdo říká, že určitá technologie by se neměla používat jen proto, že pochází z Číny. Říkám, že musíme stanovit přesné bezpečnostní a technické požadavky a nezáleží na tom, odkud technologie pochází. Pokud bude splňovat stanovená pravidla, trh by měl být otevřený,“ prohlásil Pellegrini v čínské televizi.
Čína však stejnou otevřenost vůči zahraničním firmám a technologiím nenabízí. Její trh zůstává výrazně regulovaný prostřednictvím takzvaného negativního seznamu, který omezuje nebo zcela zakazuje přístup zahraničních investorů do strategických odvětví.
V řadě klíčových sektorů, jako jsou telekomunikace, cloudové služby, AI, polovodiče nebo automobilový průmysl, nadále platí požadavky na zakládání společných podniků (joint ventures) s čínskými partnery nebo omezení zahraničního vlastnického podílu.
Peking navíc aktivně brání odlivu vlastních pokročilých technologií do zahraničí a v roce 2026 dále zpřísnil kontrolu vývozu know-how, dat a technologií.
Zatímco čínské firmy a výrobky mají na evropský trh volný přístup, zahraniční společnosti v Číně čelí systematickým překážkám, diskriminaci při zadávání veřejných zakázek a tlaku na transfer technologií.
5. Spolupráce slovenských a čínských univerzit
Pellegrini v rozhovoru uvedl, že krátce po jeho návštěvě se do Číny chystají ministr školství Tomáš Drucker (Hlas-SD) a představitelé slovenských univerzit.
Zdůraznil potřebu výrazně prohloubit spolupráci mezi univerzitami obou zemí. Přitom se odvolal na slova prezidenta Si Ťin-pchinga, podle nichž je třeba začít u mladé generace.
„Výměna studentů. Možná společné programy našich univerzit. To by zvýšilo počet studentů, kteří budou studovat v Číně, i čínských studentů, kteří budou studovat na Slovensku. Věřím, že odpovědí na éru nových technologií je kvalitní vzdělání,“ uvedl.
Mediálně nejznámější čínskou státní organizací působící na Slovensku je Konfuciův institut. V Bratislavě vznikl v roce 2007 na základě dohody mezi Tianjinskou univerzitou a Slovenskou technickou univerzitou za podpory čínské vládní organizace Hanban. Výuka čínštiny se později rozšířila i na další slovenské vysoké školy.
Analytici upozorňují, že jedním z úkolů Konfuciových institutů je šíření oficiálních narativů Komunistické strany Číny. Rizikem může být také zneužití výzkumu, zejména v technických oborech, a časté propojení čínských univerzit s armádou.
Podle výzkumu Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS) udržuje 23 veřejných vysokých škol a Slovenská akademie věd celkem 113 vazeb s čínskými subjekty. Nejaktivnější jsou Slovenská technická univerzita v Bratislavě, Technická univerzita v Košicích a některé ústavy Slovenské akademie věd. Většina spolupráce se soustřeďuje na přírodní a technické vědy.
CEIAS však upozorňuje také na problematická partnerství se společnostmi Huawei a Dahua, které jsou spojovány s perzekucí Ujgurů v provincii Xinjiang a s vývojem sledovacích technologií.
„Huawei k tomu využívá právě AI, konkrétně technologii strojového učení, na jejímž rozvoji chce spolupracovat s Technickou univerzitou v Košicích. Vedle ní spolupracují s Huawei na výzkumu také Žilinská univerzita a Ústav materiálového výzkumu Slovenské akademie věd v Košicích,“ vysvětluje výkonný ředitel CEIAS Matej Šimalčík.
Dodává, že Žilinská univerzita uzavřela se společností Huawei takzvané „výjimečné partnerství“ a mimo jiné se zaměřuje na technologický výzkum v oblasti rozpoznávání obličejů, monitorování davů, sběru dat a sledování sociálních sítí.
Dále zmínil společnost Dahua, s jejíž pobočkou podepsala v roce 2018 memorandum o spolupráci Univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně. Sledovací zařízení společnosti Dahua mají být rovněž využívána v Xinjiangu.
Řada smluv o spolupráci je navíc netransparentní – často chybí v centrálním registru nebo mají začerněné klíčové části.
Oficiální prohlášení versus realita
V roce 2024 podepsal slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s čínskou stranou dohodu o strategickém partnerství. Svou oficiální návštěvu Číny na přelomu října a listopadu 2024 označil za „cestu roku 2024“.
Uvedl, že spolu se sedmasedmdesátičlennou delegací zastupující 56 slovenských společností hodlá oslovit čínské firmy, aby se podílely na obnově a výstavbě dopravní infrastruktury na Slovensku. Mělo jít o rekonstrukci 500 silničních mostů, rozšíření jednokolejné železniční tratě mezi Bratislavou a Komárnem a dokončení dálnice mezi Žilinou a Martinem včetně tunelu Višňové. Dosud však žádná čínská společnost žádný z těchto projektů nerealizovala.
Fico také opakovaně oznamoval zřízení přímé letecké linky, především mezi Bratislavou a Pekingem, naposledy v květnu 2026 při setkání s čínským představitelem. O tomto tématu hovořil během své nedávné návštěvy Číny také Pellegrini. K srpnu 2026 však mezi Slovenskem a Čínou stále neexistuje žádné přímé letecké spojení.
Otazníky provázejí také druhou největší investici v historii Slovenska – výstavbu čínské továrny na baterie v Šuranech. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba (nominant SNS) opakovaně vyjádřil pochybnosti o jejím dokončení, protože čínský investor dlouhodobě nedokázal předložit všechny dokumenty potřebné ke splnění evropských environmentálních norem.
„Teď se musíme posunout od prohlášení ke skutečným projektům a ke konkrétním činům,“ vyzdvihl Pellegrini v rozhovoru pro čínskou státní televizi.
Budoucnost ukáže, zda šlo spíše o zdvořilostní výroky slovenského prezidenta, jehož funkce je především reprezentativní, nebo zda některé z oznámených projektů začnou nabývat konkrétní podoby.
Překlad byl redakčně zkrácen.
–etsk–
-etcz-
Comments