Ilustrace. Upraveno pomocí AI.(Epoch Times / Shutterstock)
Snímkovací studie mozku ukazují, že meditace a modlitba sdílejí překrývající se neurofyziologické mechanismy.
Po tisíce let, od Sokrata po Lao-c’, lidé praktikovali meditaci, aby dosáhli duševní jasnosti. Výzkum dnes tuto praxi potvrzuje.
Několik minut meditace denně dokáže více než jen zmírnit stres. Podporuje vznik nových mozkových buněk a zpomaluje úbytek nervové tkáně.
Při meditaci člověk nezažívá pouze fyzické uvolnění, ale také „hluboký pocit klidu a pohody – vnitřní mír a spokojenost“, uvedla pro Epoch Times Shu Rong, odbornice na tradiční čínskou medicínu, lékařka vystudovaná v západní medicíně a přispěvatelka Epoch Times.
Mozek díky meditaci prospívá
Meditace aktivuje čelní lalok mozku, zejména prefrontální kůru.
Prefrontální kůra je řídicím centrem mozku a její zvýšená aktivita stojí za lepší pozorností, regulací emocí a sebeuvědoměním.
Pravidelná meditace vede ke strukturálním změnám v mozku a pomalejší degeneraci nervové tkáně. Přestože objem šedé hmoty s věkem obvykle klesá, výzkumy ukázaly, že lidé ve věku 40 až 50 let, kteří meditují, mají tloušťku mozkové kůry srovnatelnou s lidmi o 20 let mladšími, kteří nemeditují. Tato větší tloušťka mozkové kůry může představovat určitou formu kognitivní rezervy.
Ilustrace. Upraveno pomocí AI. (Epoch Times / Shutterstock)
Comments