Braniborská brána v Berlíně. (Pierre-Selim Huard – CC BY 4.0)
Obyvatelé Německa jsou každoročně dotazováni, nakolik důvěřují státu. Při hodnocení jednotlivých veřejných institucí si nadále nejlépe vedly úklid ulic, odvoz odpadu, knihovny a muzea. Nejhůře dopadla zemská, a především spolková ministerstva.
Důvěra občanů ve schopnost státu jednat dramaticky slábne. V průzkumu agentury Forsa, který minulý týden ve čtvrtek zveřejnil Německý svaz státních zaměstnanců (DBB), uvedlo pouze 17 procent respondentů, že věří, že stát dokáže plnit své úkoly.
Naopak 79 procent dotázaných se domnívá, že stát je vzhledem k množství svých úkolů a problémů přetížený. Předseda svazu DBB Volker Geyer označil výsledky průzkumu za „katastrofu a varovný signál pro vládu“.
Důvěra ve schopnost státu jednat podle Geyera „klesla na nové historické minimum“. „Politici musí jednat, aby tento pád zastavili,“ prohlásil.
Největší problémy: sociální systém, důchody a hospodářská politika
Za největší problémové oblasti respondenti stále častěji považují systémy sociálního zabezpečení, důchody a hospodářskou a finanční politiku. Azylová a uprchlická politika naopak výrazně ztratila na významu, ukazuje průzkum.
Kritičtěji než v předchozím roce hodnotí dotázaní také výkonnost veřejného sektoru. Těsná většina se nyní domnívá, že se oproti minulým letům zhoršila. DBB si průzkum nechává každoročně zpracovávat od roku 2020.
Za ztrátu důvěry respondenti neviní zaměstnance veřejného sektoru, ale političky a politiky.
Nyní je podle šéfa odborového svazu Geyera na tahu spolková vláda. „Občané v Německu očekávají reformy, které budou mít pozitivní dopad na jejich život, podpoří hospodářský růst, posílí sociální systémy a zajistí, aby stát opět fungoval lépe,“ uvedl.
Migrace je vnímána jako menší problém
Podle Geyera příklad migrace ukazuje, že politici mohou nálady veřejnosti ovlivnit. Respondenti ji totiž nyní označují za výrazně menší problém než před několika lety.
„Možná je v tom také vzkaz pro politiky: důsledným jednáním lze negativní trend v průzkumech skutečně zastavit,“ poznamenal Geyer.
Příliš mnoho předpisů a byrokracie
Občané si podle průzkumu slibují zlepšení především od omezení a zjednodušení množství předpisů, což požaduje 86 procent dotázaných. Celkem 78 procent si přeje výrazné zkrácení doby vyřizování a 72 procent více digitálních služeb úřadů.
Pouze pětina respondentů věří, že nové ministerstvo pro digitalizaci dokáže v příštích letech dosáhnout citelného pokroku v digitalizaci veřejné správy.
Odvoz odpadu má lepší pověst než spolková ministerstva
Při hodnocení jednotlivých veřejných institucí si nadále nejlépe vedly úklid ulic, odvoz odpadu, knihovny a muzea. Nejhůře naopak dopadla zemská, a především spolková ministerstva.
Žebříčku prestiže povolání nadále vévodí hasiči, pracovníci v ošetřovatelství a lékaři. Na jeho konci se umístili politici, pojišťovací agenti a pracovníci reklamních agentur.
Poprvé od zahájení průzkumu uvedla více než polovina respondentů, že se výkonnost veřejného sektoru zhoršila. Tento názor zastává 51 procent dotázaných.
Podle předsedy svazu DBB je hlavním důvodem rostoucí množství úkolů, nedostatek zaměstnanců a zastaralé vybavení. „Již roky varujeme, že se nůžky mezi požadavky a dostupnými kapacitami stále více rozevírají,“ konstatoval Geyer. „Politici přesto zaměstnancům ukládají stále více úkolů.“
Agentura Forsa v červnu oslovila 2 018 reprezentativně vybraných občanů Německa. Statistická odchylka činí plus minus 2,5 procentního bodu.
(S přispěním afp)
–etg–
-etcz-
Comments