Kompozitní snímek zachycuje jednotlivé fáze částečného a úplného zatmění Slunce. (Stephan Rapp / Shutterstock)
Když Jamie Carter poprvé spatřil úplné zatmění Slunce, připadalo mu to jako porucha v samotném chodu vesmíru. Celá obloha získala barvy západu slunce. Zvířata se náhle přestala pohybovat, jako by nastala noc. Slunce se proměnilo v černý kotouč korunovaný světlem.
Dne 12. srpna se zkušený autor článků o astronomii a průvodce vydá za tímto zážitkem znovu. Nalodí se na plavidlo mířící do Grónska, kde bude provázet astronomickou výpravu a přednášet jejím účastníkům. Půjde již o deváté úplné zatmění, které Carter zažije – tedy několikaminutový okamžik, kdy Měsíc zcela zakryje oslnivý sluneční kotouč.
Pro české pozorovatele bude 12. srpen 2026 mimořádný den jinak. Úplné zatmění u nás neuvidíme – pás totality (úzký pruh, kde Měsíc zakryje Slunce úplně) půjde přes Grónsko, Island a severní Španělsko. V celé České republice však nastane velmi hluboké částečné zatmění. V Praze Měsíc zakryje přibližně 86 % slunečního disku, na západě a jihozápadě Čech až cca 88–89 %. Maximum nastane kolem 20:11–20:13 SELČ, tedy těsně před západem Slunce. Bude to klasické „zatmění při západu“ – úzký srpek bude klesat nízko nad západním obzorem. Zároveň je 12. srpna novoluní a v noci z 12. na 13. srpna kulminuje meteorický roj Perseidy. Díky temné obloze bez měsíčního svitu budou podmínky pro padající hvězdy výborné.
„Úplné zatmění člověka promění,“ uvedl pro Epoch Times. „Viděl jsem lidi, kteří se nekontrolovatelně smáli, propukli v pláč, stáli beze slova nebo jen nevěřícně zírali. Mozek jen obtížně přijímá to, co vidí oči.“
Někdy se na krátkou chvíli dostaví pocit, že se Slunce už možná nikdy nevrátí.
„Samozřejmě se vždy vrátí. Během těch několika vzácných okamžiků však máte pocit, jako by vám vesmír na chvíli odhalil stránku sebe sama, kterou jsme nikdy neměli spatřit,“ řekl Carter. „Jakmile jednou zatmění zažijete, začne vám honba za dalšími připadat jako ta nejpřirozenější cesta, jak poznávat svět.“
Charakteristická koruna stříbřitého světla, která se objevuje pouze během úplného zatmění Slunce, je sluneční koróna – těžko pozorovatelná vnější vrstva sluneční atmosféry. Za běžných okolností ji přehlušuje oslnivý jas fotosféry, takže tento věnec přehřátého, perleťově bílého plazmatu zůstává pouhým okem neviditelný. Výjimkou je pouze fáze úplného zatmění. Tehdy se koróna vznáší na potemnělé obloze a její nadpozemský tvar utvářejí silná magnetická pole Slunce.
Velkolepou vnější atmosféru Slunce, zvanou koróna, lze spatřit pouze během úplné fáze zatmění Slunce. (aeonWAVE / Shutterstock)
Fyzikální podstata tohoto úkazu závisí na ohromující nebeské shodě okolností. Slunce je přibližně 400krát větší než Měsíc, zároveň je však od Země asi 400krát vzdálenější. Z našeho pohledu proto obě tělesa působí téměř stejně velká. Měsíc tak může zcela zakrýt povrch Slunce, zatímco koróna zůstane viditelná.
Mimořádnost celého úkazu podtrhuje také fakt, že se časově shoduje s vrcholem meteorického roje. Pozorovatelé na místech s minimálním světelným znečištěním tak mohou spatřit padající hvězdy i během samotného potemnění nebo v navazující temné noci.
Nadcházející podívaná bude přát především dalekému severu. Měsíční stín překoná během o něco málo více než čtyř hodin vzdálenost 8 299 kilometrů a propojí oblasti za polárním kruhem s východní i západní Evropou. Nejprve dopadne na odlehlou pustinu severního Ruska. Nejtemnější část měsíčního stínu, zvaná umbra, poté přejde přes ledové fjordy východního Grónska a Island, načež se kolem západu slunce objeví nad Španělskem a nakonec zanikne nad Středozemním mořem.
Nejméně částečné zatmění uvidí přibližně 15 milionů lidí po celém světě. V rozsáhlé oblasti zahalené do přítmí vytvoří polostín Měsíce neboli penumbra ze Slunce srpek. Pouze několik set tisíc lidí se však ocitne v úzkém pásu širokém přibližně 290 kilometrů, odkud bude možné pozorovat skutečné úplné zatmění.
Obyvatelé Severní Ameriky, kteří naposledy sledovali úplné zatmění Slunce 8. dubna 2024, tentokrát zůstanou stranou hlavního dění. Na Aljašce, ve většině Kanady a v nejsevernější části souvislého území Spojených států bude viditelné pouze částečné zatmění. Čím severněji se pozorovatelé vydají, tím lepší výhled budou mít.
Evropa zažije úplné zatmění poprvé od roku 1999 – ale pouze v úzkém pásu přes Island a severní Španělsko (Zaragoza, A Coruña, Bilbao, Baleáry). Zbytek kontinentu včetně Česka uvidí výrazné částečné zatmění. Ve Španělsku se na úplné zatmění čekalo od roku 1905.
Mapa světa znázorňuje dráhu stínu při úplném zatmění Slunce 12. srpna 2026. (NASA)
Při pozorování zatmění rozhoduje především poloha a podoba úkazu se bude podle místa výrazně lišit. V dalekém severním Atlantiku potrvá úplná fáze až dvě minuty a 18 sekund. Lovci zatmění, mezi něž patří i Carterova skupina ve Scoresbyho zálivu v Grónsku, očekávají začátek částečného zatmění v 15.34 místního času a úplnou fázi v 16.34. V islandském Reykjavíku dorazí částečné potemnění na konci pracovního dne a úplné zatmění začne v 17.48.
Když měsíční stín dorazí do španělské Zaragozy, bude Slunce právě zapadat, takže úplná fáze potrvá méně než dvě minuty. Částečné zatmění začne v 19.34 a úplná fáze nastane ve 20.29. Toto vzácné „zatmění při západu slunce“ učiní z vnitrozemských španělských měst, jako je Zaragoza, ideální místa k pozorování.
Česko 12. srpna 2026 – co a kdy očekávat
- Začátek částečného zatmění: kolem 19:19 SELČ
- Maximum: kolem 20:11–20:13 SELČ (na východě o něco dříve)
- Západ Slunce: 20:10–20:34 SELČ (podle místa)
- Zakrytí: 86–88,5 % (nejvíce na západě a jihozápadě Čech)
- Nejlepší výhled: otevřený západní obzor (kopec, terasa, park)
- Bezpečnost: Používejte pouze certifikované brýle/filtry (ISO 12312-2)
Zdroj: Česká astronomická společnost
Největším nebezpečím při sledování zatmění je samozřejmě poškození zraku slunečním zářením. Přímý pohled do Slunce během částečné fáze může způsobit trvalé poškození sítnice. Běžné sluneční brýle neposkytují proti intenzivnímu slunečnímu záření vůbec žádnou ochranu, bez ohledu na úroveň UV filtru nebo zatmavení skel. Během částečné fáze musejí pozorovatelé používat certifikované sluneční filtry nebo speciální brýle na zatmění, které jsou tisíckrát tmavší než běžné sluneční brýle. V České republice nebude fáze úplného zatmění, proto ochranné brýle nesundávejte vůbec – ani na okamžik.
Fotografie zachycuje „efekt diamantového prstenu“ během úplného zatmění Slunce. (Frank Fichtmueller / Shutterstock)
Těsně před úplným zmizením Slunce vytvoří jeho poslední paprsky pronikající měsíčními údolími třpytivý jev známý jako Bailyho perly nebo „efekt diamantového prstenu“. Teprve když tento prstenec zanikne a jasný povrch Slunce je zcela zakrytý, lze ochranné brýle bezpečně sundat a pozorovat úkaz pouhým okem. Jakmile úplná fáze skončí, je nutné si brýle znovu nasadit.
Carterovi a jeho spolucestujícím na palubě lodi společnosti New Scientist Discovery Tours se cesta do Scoresbyho zálivu v Grónsku vyplatí. Spoléhají na jasnou polární oblohu, která jim umožní zažít dvě minuty a 17 sekund soumraku.
„Ani po osmi předchozích zatměních,“ uvedl Carter, „se těm několika mimořádným minutám nic jiného na Zemi nevyrovná.“
I bez cesty do Španělska nebo na Island si však Češi mohou 12. srpna užít jeden z nejsilnějších částečných zákrytů desetiletí – a večer navíc sledovat Perseidy pod ideálně temnou oblohou.
Článek byl redakčně doplněn o český kontext.
–ete–
-etcz-
Comments