Bývalý íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf (vpravo) a jeho čínský protějšek Wang Yi pózují po podpisu dohody v Teheránu v Íránu, 27. března 2021. (AFP prostřednictvím Getty Images)
Komentář
Je snadné vidět, že Írán řídí represivní režim. Ženám, které nenosí šátek na hlavě, hrozí pokuty a tresty odnětí svobody. Křesťané i stoupenci dalších náboženství tam pravidelně čelí útlaku a pronásledování. Íránská armáda mezitím běžně skanduje „smrt Izraeli“ a „smrt Americe“.
Současným nejvyšším vůdcem Íránu je Mojtaba Chameneí, jehož předchůdce a otec byl začátkem letošního roku zabit při izraelském leteckém útoku. Nový vůdce stejně jako jeho otec soustřeďuje ve svých rukou nejvyšší politickou i náboženskou moc, což může být nebezpečná kombinace. Právě proto Spojené státy a Izrael nechtějí, aby Írán získal jadernou zbraň.
Propojení politiky a náboženství v Íránu bez jakýchkoli zábran v sobě skrývá i střízlivou realitu. Není překvapivé, že utlačovaní Íránci nedokážou vytvořit významnější odpor vůči současnému režimu, přestože mají k dispozici podporu mnoha vnějších sil. Americké a izraelské letecké údery mohou moc režimu naopak posilovat, protože vytvářejí dojem, že je nezbytné zapojit se do ideologického boje, před nímž režim dlouhodobě varoval. V íránské společnosti pravděpodobně neexistuje žádná jiná myšlenka natolik silná, aby dokázala soupeřit s ideologií, kterou nabízí režim. Proto zatím neexistuje žádné jednoduché řešení.
Zvažme však na okamžik, že klíčem k vítězství nad Íránem může být nejprve konfrontace s Čínou. Současná existence íránského režimu je umožněna Čínou, která je největším obchodním partnerem Íránu a hlavním odběratelem íránské ropy.
A nyní si uvědomme, že Peking ovládají nebezpeční náboženští fanatici. „Komunismus je náboženství?“ ptáte se. Rozhodně ano. Navzdory svému názvu se tato strana mnohem více podobá náboženství než tomu, co si my na Západě představujeme pod pojmem politická strana nebo cokoli jiného.
Comments