Nadměrné užívání digitálních technologií už přináší řadu negativních dopadů, uvádí vládní zpráva. (GoldenDayz / Envato)
Z nadměrného užívání digitálních technologií se už podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti stal „závažný problém“, který má „řadu negativních zdravotních a sociálních dopadů na uživatele i jejich okolí“. Někteří podle zprávy hledají v technologiích „únik před jinými problémy“ nebo si jimi kompenzují „nízkou životní spokojenost“, čímž si mohou paradoxně vytvářet další problémy v oblasti duševního zdraví a zhoršovat příznaky deprese nebo úzkosti.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2025 si dává za cíl přinést komplexní přehled o situaci v oblasti užívání návykových látek a dalších forem závislostního chování v České republice. Mimo jiné i závislosti na digitálních technologiích. Např. pokud jde o mladé do 19ti let, dívky podle zprávy tráví mnohem více času na sociálních sítích, chlapci se věnují více hraní her.
Screenshoty grafů ze Souhrnné zprávy o závislostech v České republice. (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti)
Mezi přímé dopady nadužívání digitálních technologií zpráva uvádí „narušení denního rytmu, zanedbávání osobní hygieny, jídla nebo spánku, únavu, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu a zhoršenou orientaci v čase“.
Jako dlouhodobé problémy výzkum uvádí pokles fyzické aktivity, obezitu, omezení sociálních kontaktů mimo online prostředí a ztrátu přátel. Následkem mohou být „konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo ve škole“.
Dopady na čas trávený s rodinou a kamarády, zanedbávání spánku, hygieny, přípravy do školy nebo práce, problémy s koncentrací a udržením pozornosti.
U dospívajících se současně se závislostí na digitálních technologiích podle zprávy objevuje „spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresí, sebevražednými myšlenkami, ale i s agresivitou a konzumací alkoholu“.
Výskyt problémů, například v souvislosti s nadužíváním internetu, roste podle zprávy také v dospělé populaci. „Dlouhodobě 20–30 % dospělých zanedbává jídlo nebo spánek kvůli aktivitám na internetu, 15–26 % se nedaří omezit čas trávený na internetu, 18–22 % dospělých se cítí nepříjemně, když nemohou být online, a 14–19 % zanedbává rodinu nebo práci“.
Digitální prostor přináší podle zprávy několik dalších rizik pro dospívající děti, ale i pro dospělé – například přístup k pornografii nebo násilí, které mají zásadní vliv na jejich psychiku a chování.
Rizika přináší také snadný přístup k pornografii nebo násilí na internetu.
Objevují se také častěji případy „kyberšikany a kybergroomingu, nátlaku na sdílení citlivých informací, ale i na finanční útraty v digitálních hrách“.
Výsledky průřezových mezinárodních studií, jakou je například ESPAD, ukazují míru hraní digitálních her v evropských zemích. Nejvyšší míru hraní uváděli studenti v Německu, Estonsku a Irsku. (viz mapka níže)
Prevalence hraní digitálních her v posledních 12 měsících mezi 16letými studenty v ČR ve srovnání s evropským průměrem – studie ESPAD 2024, v %. (Screenshot mapky ze Souhrnné zprávy o závislostech v České republice od Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti)