Ilustrace: Lumi Liuová / Epoch Times
Ukazuje se, že váš mozek má vlastní názor na to, jak čtete.
Už jsme se zabývali tím, jak čtení tištěných knih prospívá mozku a učení. Co ale poslech audioknih?
Vědci dnes dokážou sledovat, co se v mozku děje, když vstřebává příběh – ať už očima, nebo ušima.
Zjistili toto.
Pružný mozek
Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley umístili účastníky do přístroje pro funkční magnetickou rezonanci a několik hodin jim přehrávali příběhy ve zvukové podobě. Každé slovo přitom přiřadili k oblasti mozku, která se při jeho zpracování aktivovala.
Později účastníkům předložili stejné příběhy, tentokrát v textové podobě. Když porovnali, jak mozek reagoval na poslech a na čtení, zjistili, že vzorce byly téměř totožné. Korové oblasti, které dekódují význam, se aktivovaly stejným způsobem.
Existuje důvod, proč obě cesty vedou na stejné místo: lidé nejprve poslouchají a teprve potom čtou. Během vývoje si mozek nevytváří samostatnou dráhu určenou výhradně pro čtení. Využívá řečový systém, který už má k dispozici, a nechává ho improvizovat.
Je třeba dodat, že čtení i poslech vykonávají mnohem náročnější práci, než jim obvykle přisuzujeme. Vyčíst význam z proudu symbolů nebo zvuků patří k nejsložitějším výkonům lidské mysli – a přitom to děláme zdánlivě bez námahy.
Otázkou je, zda se tyto dvě cesty v něčem podstatném rozcházejí. A první náznak se objevuje ve třídě.
Slyší, ale neposlouchají
Pokud mozek zachází s oběma způsoby tak podobně, měly by při výuce fungovat stejně dobře. Jenže tak jednoduché to zřejmě není.
Comments