(MosayMay / Shutterstock)

Tim Sumpf

Česnek nejen odpuzuje zlé duchy a upíry, ale také viry a bakterie. Je cenným spojencem v prevenci nemocí a jako koření má své místo téměř ve všech světových kuchyních. 

Česnek setý (Allium sativum L.) provází lidstvo už od doby kamenné. Předpokládá se, že jeho původní forma se pěstovala ve střední Asii již 5 000 let před naším letopočtem, odkud se rozšířila na Blízký východ a později i do Evropy. 

Historické prameny dokládají, že česnek byl ve starověku využíván nejen jako potravina, ale i jako léčivý prostředek. Významnou roli sehrál například ve starověkém Egyptě při stavbě pyramid – otroci jej dostávali jako posilující stravu a ochranu proti úplavici. Česnek byl zároveň uctíván jako posvátná rostlina a ukládal se do hrobek faraonů, aby je doprovázel do posmrtného života. 

Česnek v přírodní medicíně

U Řeků a Římanů, stejně jako v ájurvédské medicíně, byl a dodnes je česnek velmi ceněnou léčivou rostlinou. Používal se při onemocněních dýchacích cest, kožních problémech, zažívacích potížích, infekčních chorobách, ale také při hadím či psím uštknutí, napadení střevními parazity nebo plísních nohou. 

Ve středověku upozorňovala abatyše Hildegarda z Bingenu na jeho „zahřívací“ účinky a schopnost čistit krev. Později byl česnek dokonce používán jako prostředek proti moru. Jeho pěstování v klášterních zahradách napomohlo rozšíření po celé Evropě. Právě z této doby pochází i lidová víra, že česnek zahání „zlo“. 

První zmínky o používání česneku pocházejí z dnešní Číny již z období kolem roku 2000 př. n. l. V tradiční čínské medicíně (TČM) patří česnek mezi „ostré“ potraviny: rozhýbává krev i čchi (energii), pomáhá vypuzovat vnější patogenní vlivy, otevírá póry a podporuje pocení. 

Česnek se tak v průběhu staletí osvědčil při léčbě velmi různorodých obtíží. Řadu těchto účinků dnes potvrzují i moderní studie, i když ne všechny byly vědecky jednoznačně doloženy. 

Účinné látky a zdravotní účinky

Příznivé účinky česneku souvisejí především s jeho hlavní aktivní látkou alicinem a produktem jeho rozkladu – ajoenem. Alicin je známý svými antibakteriálními vlastnostmi a působí jako přírodní antibiotikum účinné proti mnoha bakteriálním kmenům odolným vůči běžným antibiotikům. 

Zároveň potlačuje růst plísní, zejména rodu Candida, různých druhů hub a jejich spor, stejně jako střevních parazitů. Česnek také podporuje tvorbu žluči a dalších trávicích šťáv, čímž napomáhá trávení a zmírňuje nadýmání, pocit těžkosti i průjem. 

Byly prokázány také jeho antivirové účinky, připisované především ajoenu, stejně jako schopnost ředit krev a rozšiřovat cévy. Tyto vlastnosti pomáhají předcházet ateroskleróze a jejím komplikacím, jako je mrtvice nebo infarkt myokardu. Pravidelná konzumace česneku může přispět ke snížení vysokého krevního tlaku, hladiny krevních tuků i cholesterolu. Přínosný může být také při diabetu 2. typu. 

Alicin navíc podporuje působení důležitých antioxidantů v krvi, které chrání buňky před stárnutím. Tento mechanismus pomáhá chránit také paměťové buňky, přispívá k prevenci Alzheimerovy choroby a stojí za pověstí česneku jako „elixíru mládí“. 

Kromě alicinu obsahuje česnek i důležité minerály, jako jsou draslík, fosfor, hořčík, sodík, vápník a železo, a vitaminy A, B1, B2, B3 a C. Tyto živiny podporují imunitní systém i celkové zdraví organismu. 

Dlouhodobá konzumace jednoho syrového stroužku česneku denně může mít pozitivní vliv na zdraví. Nadměrná konzumace však může způsobit nevolnost nebo pálení žáhy. Lidé užívající léky na ředění krve by měli být opatrní, protože česnek má přirozený protisrážlivý účinek. 

Nepostradatelné koření v kuchyni

Díky své výrazné, pikantní a aromatické chuti je česnek oblíbeným kořením po celém světě. Těstoviny, omáčky ke grilovaným pokrmům, ryby i maso – všude tam nachází své místo, zejména ve středomořské, blízkovýchodní a mnoha asijských kuchyních. 

Ve Francii patří mezi nejznámější úpravy pravděpodobně tzatziki (nebo tsatsiki), neodmyslitelná součást stolů inspirovaných řeckou kuchyní. 

Domácí tzatziki zvýrazní chuť grilovaných pokrmů. 

Suroviny (na velkou mísu tzatziki)

  • 2 okurky
  • 500 g tvarohu nebo čerstvého sýra
  • 500 g zakysané smetany
  • 10 až 12 stroužků česneku (asi jedna palice)
  • 1 až 2 cibule
  • sůl, pepř (případně celý, podle chuti)
  • med, máta (pro originální chuťový tón) 

Příprava (asi 45 minut)

Okurky důkladně omyjte nebo oloupejte a nastrouhejte nahrubo. Poté je velmi důkladně vymačkejte – klidně na několikrát – aby vznikla kompaktní hmota bez přebytečné vody. Přendejte ji do mísy určené k servírování nebo uchování. Šťávu můžete vypít (tradičně je považována za prospěšnou pro pleť), nebo ji vylít. 

Česnek a cibuli oloupejte, případně nakrájejte na menší kusy a společně s lžičkou pepře rozmixujte nebo rozdrťte na pastu. Místo klasických stroužků lze použít i čerstvý zelený česnek nasekaný najemno. 

Pastu spolu s tvarohem a zakysanou smetanou přidejte k okurkám, dobře promíchejte a podle chuti osolte. Pozor, směs může být velmi výrazná. Pokud je příliš ostrá, vmíchejte jednu až dvě lžíce tekutého medu. Jemně nasekaná máta dodá tzatziki další svěží rozměr. 

Před podáváním nechte vychladit. V lednici vydrží přibližně týden – při grilování s přáteli ale možná jen pár hodin. 

Dobrou chuť! 

–etfr–

-etcz-