Frank Fang, Dorothy Li a Jan Jekielek
Na Taiwanu je pocit ohrožení součástí každodenního života, formovaného trvalým a rostoucím vojenským tlakem zpoza Taiwanského průlivu.
Komunistická strana Číny (KS Číny), která považuje demokraticky spravovaný Taiwan za čínskou provincii, rychle modernizuje své ozbrojené síly a rozšiřuje kapacity, které by mohly být využity při konfliktu o ostrovní stát.
Pokud by se Taiwan dostal pod kontrolu KS Číny, důsledky by podle Alexandra Yuie, nejvyššího představitele Taiwanu ve Spojených státech, dalece přesáhly hranice regionu.
Konflikt související s Taiwanem by způsobil „krizi mnohem větší“ než válka v Íránu a situace v Hormuzském průlivu, řekl Yui 3. května v pořadu American Thought Leaders televize EpochTV.
Existuje mnoho studií odhadujících ekonomické náklady čínského útoku na Taiwan. Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve zprávě z ledna odhadlo, že ekonomické škody by dosáhly 10 bilionů dolarů, přičemž břemeno by těžce dopadlo na rozvojové země, které by podle zprávy „trpěly nepřiměřeně“ v důsledku hospodářského poklesu.
Studie z roku 2025 uvedla, že konflikt v průlivu by měl pro světovou ekonomiku závažnější hospodářské důsledky než jakýkoli konflikt, do něhož byly Spojené státy zapojeny v posledních desetiletích, včetně války na Ukrajině.
Dva spojenci Spojených států – Japonsko a Jižní Korea – by podle zprávy CSIS z roku 2024 patřili mezi země nejvíce zasažené narušením dopravy v Taiwanském průlivu, protože jsou na této námořní trase závislé kvůli dovozu energií.
Studie amerického Federálního rezervního systému z roku 2025 uvedla, že konflikt v průlivu by měl pro světovou ekonomiku závažnější hospodářské důsledky než jakýkoli konflikt, do něhož byly Spojené státy zapojeny v posledních desetiletích, včetně války na Ukrajině.
Význam geografické polohy Taiwanu dalece přesahuje úzké hranice samotného průlivu. Ostrov leží ve středu takzvaného prvního ostrovního řetězce – konceptu námořní strategie zahrnujícího strategický oblouk táhnoucí se od Japonska přes Filipíny až po Indonésii. Tento řetězec funguje jako bariéra, která omezuje schopnost čínského režimu rozšiřovat svůj námořní a letecký vliv do širší oblasti Tichého oceánu.
Comments