Pohled na Zemi z vyšší části atmosféry. (cookelma / envato)

Radovan Dluhý

Radovan Dluhý

Výzkumníci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) identifikovali v nižší stratosféře – ve výšce 11 až 19 km nad Zemí – významné množství nanočástic menších než 110 nanometrů. V této souvislosti varují před geoinženýrskými opatřeními a jejich možnými negativními dopady na chemické procesy.

„Tyto částice byly pro nás doposud většinou neviditelné,“ uvedla vedoucí výzkumu Ming Lyuová na internetových stránkách NOAA.

„Většina přístrojů a satelitů je neodhalí kvůli tomu, že jsou příliš malé, ale je jich tam opravdu velké množství, a proto dohromady mohou mít velký dopad na stratosféru.“

Výzkum se uskutečnil během mise nad Arktidou s názvem SABRE (Stratospheric Processes, Budget and Radiative Effects). Na palubě výškového letounu NASA WB-57 byly použity speciálně vyvinuté přístroje schopné detekovat částice již od velikosti tří nanometrů. Moderní přístroje také umožnily identifikovat koncentrace nanočástic a jejich chemické složení.

Podle výzkumníků nanočástice do nižší stratosféry pronikají z troposféry a jsou převážně složené z organické chemie. Výzkumníci předpokládají, že tyto extrémně malé částice pochází z lesních požárů, ze zemědělství či z průmyslu.

Dalším zdrojem mohou být také zplodiny z letadel, informují o výsledcích výzkumu NOAA vědecké internetové stránky EurekAlert!

Podle výzkumníků vytváří nanočástice v nižší stratosféře až 90 % celkové povrchové plochy všech aerosolů různých velikostí. Velmi pravděpodobně tedy zásadním způsobem přispívají k chemickým procesům v atmosféře.

Tým z NOAA uvádí, že výzkum odhalil vědecké limity v chápání atmosférických jevů. Podle nich bychom tedy měli být obezřetní v návrzích, které se snaží uměle ovlivnit složení stratosféry. Konkrétně výzkumníci upozorňují na potenciální dopady strategie Řízení solární radiace (anglicky Solar radiation modification SRM).

V rámci strategie SRM někteří vědci navrhují injektáž desítek miliónů tun aerosolů do atmosféry s cílem zastínit slunce a snížit tak globální teploty.

„Pokud plánujete rozptýlit oxid siřičitý nebo jiné kondenzovatelné plyny do stratosféry, tyto malé částice budou první, na které se nový materiál naváže. To mění úplně záměr a výsledky, které můžete předvídat,“ řekl jeden z členů výzkumu Charles Brock.