(Ilustrace: The Epoch Times, Shutterstock)
Tento reflex není pouhou biologickou zajímavostí, má totiž významné praktické přínosy.
Potápěčský reflex představuje automatickou fyziologickou reakci, která se spouští při ponoření obličeje do studené vody nebo při zadržení dechu. Může mít fascinující a praktické účinky: zpomaluje srdce, šetří kyslík, a dokonce zklidňuje tělo. Tento reflex není jen raritou; nachází uplatnění v reálném světě, od pomoci lidem při hloubkovém potápění až po asistenci lékařům při zvládání určitých poruch srdečního rytmu.
(Ilustrace: The Epoch Times, Shutterstock)
Co potápěčský reflex způsobuje?
Potápěčský reflex je automatická fyziologická reakce, která pomáhá tělu šetřit kyslík během ponoření do vody. Když člověk pod vodou zadrží dech, kyslík v krvi se postupně vyčerpává, aniž by byl doplňován – tento stav se nazývá hypoxie. Protože mozek a srdce jsou na nízkou hladinu kyslíku obzvláště citlivé, tělo upřednostňuje dodávku kyslíku těmto životně důležitým orgánům, zatímco končetiny, jako jsou ruce a nohy, sníženou dodávku kyslíku tolerují lépe.
Při ponoření obličeje do studené vody stimulují specializované senzory v kůži trojklanný nerv, což je pátý z dvanácti párů hlavových nervů zodpovědný za vnímání v oblasti obličeje. Tento nerv vysílá signály do mozkového kmene, což zvyšuje vagový tonus a aktivuje bludný nerv (nervus vagus), desátý hlavový nerv a klíčovou součást autonomního nervového systému. Ten je zodpovědný za regulaci mimovolních funkcí, jako jsou srdeční tep a dýchání.
