Robot pracující v simulované lékárně během tiskové konference na Světové konferenci o robotech, která se konala 8.–12. srpna 2025 v čínském Pekingu (Adek Berry / AFP prostřednictvím Getty Images)
Ladislav Hribik a Epoch Times Slovensko
Problémy s dostupností léků se v posledních letech staly jednou z nejzávažnějších výzev pro zdravotnické systémy v Evropské unii. Podle údajů Evropského účetního dvora čelily členské státy mezi lety 2022 až 2024 výpadkům dodávek více než 130 kritických léků, včetně antibiotik, inzulinu či vakcín, uvádí web euronews.com.
Tento trend podle auditorů dosáhl rekordních úrovní zejména v letech 2023 a 2024, přičemž problém zasahuje většinu zemí evropského společenství.
„Nedostatek léků je přetrvávajícím problémem v celé EU a pro Unii stále představuje chronickou bolest hlavy. Jeho frekvence a závažnost se však zvýšily a v letech 2023 a 2024 dosáhly rekordních úrovní,“ řekl dle Euronews Klaus-Heiner Lehne z Evropského účetního dvora.
„Nedostatek ohrožuje zdraví lidí a narušuje jejich péči. Lékaři a farmaceuti tráví nadměrný čas hledáním zásob nebo alternativ namísto toho, aby se starali o své pacienty, a to vystavuje náš systém zdravotní péče velkému tlaku,“ sdělil během lednové rozpravy Parlamentu eurokomisař pro rybolov a oceány Costas Kadis, který v plénu zastupoval komisaře pro zdraví Olivéra Várhelyiho.
Proč léky chybějí?
Příčiny problémů s dostupností léků jsou komplexní a často se navzájem kombinují. Jedním z hlavních faktorů jsou výrobní potíže – podle Evropského parlamentu více než polovina výpadků souvisí právě s omezenou výrobní kapacitou nebo technickými komplikacemi.
Významnou roli hraje také závislost na dodavatelích mimo EU, zejména z Asie, kde jsou podle dostupných informací výrobní náklady o 20 procent až 40 procent nižší.
To, co se v minulosti dělalo se snahou ušetřit a optimalizovat výrobní náklady, se však z pohledu „lékové bezpečnosti“ ukázalo jako rizikové. Výroba účinných látek je ve velké míře soustředěna v zemích jako Indie či Čína, což činí evropský trh zranitelným při narušení dodavatelských řetězců.
Čína se podílí na 40 až 45 procentech globální produkce a je největším světovým výrobcem, zejména základních intermediátů, antibiotik, vitaminů a levných účinných farmaceutických látek. Indie, druhý největší producent, představuje 20 až 25 procent světové výroby a je významnější u pokročilejších a generických účinných látkách.
Podle některých europoslanců jde o strategický problém. „Strategické závislosti lze použít jako zbraně. Viděli jsme to u ruského plynu,“ konstatoval v lednu na plénu rumunský europoslanec lad Vasile-Voiculescu z frakce Obnovme Evropu.
K situaci přispívá také rostoucí globální poptávka po lécích, stejně jako geopolitické napětí či krizové události, které mohou narušit logistiku. Jak upozorňuje Evropský účetní dvůr, jde o „přetrvávající problém“.
Pacienti čekají, systémy jsou pod tlakem
Nedostatek léků má konkrétní důsledky pro pacienty i zdravotnická zařízení. To může vést k situacím, kdy lékárny nedokážou vydat předepsané léky nebo nemocnice nemají dostatek zásob. Pacienti jsou tak nuceni čekat na léčbu, měnit terapii nebo v nejhorších případech zůstávají bez potřebných léků. To zvyšuje tlak na zdravotnický personál i celé systémy veřejného zdravotnictví.
Zároveň jde také o ekonomický problém – nedostatek léků může vést k vyšším nákladům, protože alternativní léčby bývají často dražší nebo méně efektivní.
„Skutečnost, že pacienti opakovaně slyší v lékárně nebo u lékaře, že lék není dostupný, je skandál,“ řekl německý europoslanec Peter Liese z Evropské lidové strany.
Upozornil také na případy, kdy musejí být pacienti hospitalizováni jen kvůli chybějícím lékům. „Během mé pracovní stáže v dětské nemocnici, kde jsem dříve pracoval na plný úvazek, jsem na vlastní oči viděl, že děti musejí být hospitalizovány jen proto, že nemáme antibiotický sirup. Proto musíme jednat. Potřebujeme rychlejší schvalování výrobních zařízení.“
Více koordinace i nová pravidla trhu
Evropská unie proto v posledních letech přijímá opatření na posílení dostupnosti léků. Jedním z klíčových nástrojů by měl být zlepšený monitoring prostřednictvím evropské platformy pro sledování nedostatku léků.
Ta umožňuje členským státům rychleji sdílet informace a koordinovat reakci na hrozící výpadky. Kromě toho byly vytvořeny také mechanismy solidarity, v jejichž rámci si státy mohou navzájem pomáhat při kritických nedostatcích.
Akt o kritických lécích má podle Evropské komise řešit také selhání trhu. „Přístup k lékům nemůžeme považovat za samozřejmost. Musíme diverzifikovat dodavatelské řetězce a obnovit výrobní kapacity v Evropě,“ uvádí eurokomisař Kadis.
EU zároveň připravuje reformu farmaceutické legislativy, která má zjednodušit pravidla, podpořit dostupnost léků a zvýšit odolnost trhu. Důležitou součástí je také budování takzvané evropské zdravotní unie s cílem posílit koordinaci mezi zeměmi v krizových situacích.
Více výroby v Evropě má být klíčem k dostupnosti i bezpečnosti
Jednou z hlavních ambicí EU je snížit závislost na externích dodavatelích. Evropské instituce proto podporují přesun části výroby léků zpět do Evropy a investice do strategických projektů.
Součástí opatření je také vytvoření seznamu více než 270 kritických léků, kterým má být věnována zvláštní pozornost z hlediska dostupnosti a zásobování. Tento krok má zajistit, aby základní léky zůstaly dostupné i v době krizí.
Podle chorvatského europoslance Tomislava Sokola (Evropská lidová strana) jde o zásadní krok k posílení evropské autonomie. „Pokud se Evropa nestane nezávislou v klíčových strategických oblastech, jako je výroba léků, stane se okrajovou částí světa,“ prohlásil.
Evropská komise zároveň zdůrazňuje potřebu dlouhodobé strategie, která propojí legislativní, průmyslové i zdravotnické politiky do jednoho celku.
Poslanci Evropského parlamentu v lednu schválili opatření na zlepšení dostupnosti a dodávek základních léků v EU. Chtějí, aby národní vlády a EU upřednostnily finanční podporu strategických projektů v současném rozpočtu a v následujícím víceletém finančním rámci EU. Stanovili také zásadu pro veřejné zadávání zakázek, a to, že cena již nemůže být jediným kritériem při zadávání zakázek na léky.
„Musí se zohlednit bezpečnost dodávek, odolnost výrobních řetězců a výrobní kapacita v rámci EU. Tento přístup ,Nakupujte evropské‘ zajišťuje, že veřejné zadávání podporuje spolehlivé dodavatele, posiluje výrobu léků v EU a přispívá k dlouhodobé bezpečnosti dodávek,“ podotýká Sokol.
–etsk–
-etcz-
Comments