Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček hovoří na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, 5. března 2026, Praha. (profimedia)
Hlavní strategickou prioritou v každé národní bezpečnosti je naučit se žít v realitě a nikoli v její politické interpretaci, která je vždy ovlivněna tím, kdo a z jakého pohledu se na ní dívá, pronesl na dnešní 13. národní bezpečnostní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.
Ve svém prvním veřejném projevu ve funkci uvedl, že dnešní střední Evropa je pevnou součástí Západu a to také určuje strategické priority národní bezpečnosti.
„Naší nejvýraznější hrozbou je dnes logicky Ruská federace a bylo tomu tak i před zahájením otevřeného konfliktu na Ukrajině, ať už naše vztahy s Ruskem byly historicky na vrcholu nebo na dně,“ řekl ve svém projevu a dodal: „Vždy totiž platilo, že čím je Rusko pod jakýmkoliv názvem od nás geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost. Z toho také nutně musí vycházet podpora bojující Ukrajině, která je v zájmu bezpečnostních priorit našeho státu.“
Zároveň však uvedl, že podpora Ukrajiny, která je předmětem politické diskuze naší politické scény, není jedinou prioritou státu a ani něčím, „čemu bychom nutně podřizovali všechny ostatní“ priority.
Energetika a společenský konsensus
V otázce energetické bezpečnosti přednesl tezi, že prioritou České republiky by mělo být „dosažení evropského konsenzu v tom, že zelené ekologické politiky nesmí znamenat ekonomickou sebevraždu Evropy ve chvíli, kdy její celkový podíl na světové hospodářské produkci poklesl na nějakých 16 %“.
„Máme-li být bezpeční před nebezpečím z východu a dálného východu, musíme mít silnou armádu a na ní musí mít stát takové finanční prostředky, jaké si za pomoci co nejlevnějších energií dokáže naši ekonomikou vydělat,“ řekl.
Nedílnou součástí české národní bezpečnosti pak podle něj musí být i funkční společenská smlouva, tedy to, aby ve společnosti panovala vnitřní shoda na tom, co lidé od svého státu v oblasti bezpečnosti očekávají a kolik jsou mu za to ochotni odevzdávat.
„V téhle oblasti se domnívám, že máme asi největší vnitřní dluh, protože naše společnost je v těchto otázkách často vnitřně rozdělena na dvě skoro symetrické poloviny,“ poznamenal s tím, že budování společenského konsenzu by „mělo být stejnou prioritou, jako je třeba obranný rozpočet“.
Být vidět
Kmoníček, který léta působil jako velvyslanec v různých částech světa, včetně Spojených států nebo Vietnamu, na závěr prohlásil, že „jedním z nejdůležitějších a možná nejvíce podceňovaných prvků naší bezpečnosti je naše vlastní viditelnost, případně neviditelnost“.
Řekl, že jako diplomat vždy zápasil s tím vysvětlit svým partnerům, že existujeme. V Česku si často neuvědomujeme, že svět o nás nic neví a jsme pro něj nevýznamní, pronesl. „My sami víme, že když se dozvíme, že nějaký stát byl vojensky obsazen a až do toho okamžiku jsme o tom státu nikdy nic nezaslechli, nemáme tam žádné přátele, žádné investice, žádnou emocionální vazbu, tak takový stát třeba politujeme, ale to je tak všechno, co pro to uděláme,“ rozvinul dále.
Viditelnost státu je podle něj „jedním ze základních prvků bezpečnosti, protože koho neznáte, o toho se nestaráte a jeho zánik pak doopravdy nikdy ani nelitujete“. Česká republika se musí snažit investovat do své viditelnosti tolik, „abychom někdy někomu vždycky chyběli“, dodal.
Vládní poradce zdůraznil, že součástí viditelnosti českého státu není jen kultura a sport, „kde jsme mnohem větší, než je naše velikost“, ale i česká zahraniční reprezentace. Zde zkritizoval miniaturní rozpočet, s nímž Ministerstvo zahraničních věcí dlouhodobě hospodaří.
„Obvykle to bývá okolo deseti miliard korun, z nich zhruba polovina ministerstvem pouze protéká jako platby do zahraničních institucí,“ uvedl a doplnil: „Funkční rozpočet české diplomacie je tak již dlouhá léta o něco menší než obvyklá výše kapitoly Projektová dokumentace příštích staveb na Ministerstvu dopravy“.
-etcz-
Comments