Lotyšská ministryně zahraničních věcí Baiba Brazeová během rozhovoru pro pořad EpochTV „American Thought Leaders“ ve Washingtonu dne 8. prosince 2025. (Madalina Kilroy / Epoch Times)
Lotyšská ministryně zahraničních věcí Baiba Brazeová uvedla, že nová národní bezpečnostní strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla být pro Evropu impulzem k posílení vlastní obrany a konkurenceschopnosti, nikoli důvodem k panice z opuštění ze strany Spojených států.
V exkluzivním rozhovoru pro EpochTV v pořadu „American Thought Leaders“ Brazeová sdělila, že lotyšští představitelé strategii Trumpovy administrativy přezkoumali a považují ji za soudržnější a konstruktivnější, než jak ji podle ní líčí mnozí kritici v Evropě.
„Je to poměrně solidní dokument,“ poznamenala a dodala, že „je třeba se na něj dívat jako na celek“, nikoli se soustředit na jednotlivé pasáže vytržené z kontextu, sdílené na sociálních sítích a dále přikrášlované komentáři.
Dokument popisuje Evropu jako kontinent sužovaný strukturálními tlaky – od masové migrace a stárnutí populace přes politickou polarizaci až po regulační zátěž, která potlačuje podnikavost a hospodářský růst – a varuje, že pokud se tyto trendy nezvrátí, hrozí kontinentu „civilizační vymazání“.
Zároveň kritizuje „elitami prosazovaná, protidemokratická omezení základních svobod“ v některých evropských zemích a vyzývá Evropu, aby „znovu získala své civilizační sebevědomí“, převzala mnohem větší odpovědnost za vlastní obranu a „opustila svůj neúspěšný důraz na regulační dusivost“.
„Amerika povzbuzuje své politické spojence v Evropě, aby podporovali tuto obnovu ducha, a rostoucí vliv vlasteneckých evropských stran skutečně dává důvod k velkému optimismu,“ uvádí strategie a poznamenává, že jednou z priorit USA je „pěstování odporu vůči současnému směřování Evropy uvnitř evropských národů“.
Někteří evropští lídři strategii kritizovali. Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že „některé její části jsou nepřijatelné … z evropského pohledu“, a dodal, že strategie ukazuje, že Evropa se musí v oblasti bezpečnostní politiky stát mnohem nezávislejší na Spojených státech.
„To, že by teď Američané chtěli zachraňovat demokracii v Evropě, v tom žádnou potřebu nevidím,“ sdělil Merz novinářům 9. prosince v německém Mohuči. „Kdyby ji bylo třeba zachraňovat, zvládli bychom to sami.“
Předseda Evropské rady António Costa ocenil, že strategie vykresluje Evropu jako spojence, zároveň však konstatoval, že „spojenci si nevyhrožují zasahováním do vnitropolitických rozhodnutí svých spojenců“.
„To, co nemůžeme přijmout, je hrozba zasahování do evropského politického života,“ uvedl Costa 8. prosince v Paříži v think-tanku Jacques Delors Institute. „Spojené státy nemohou nahradit evropské občany při rozhodování o tom, které strany jsou dobré nebo špatné.“
Brazeová naopak podotkla, že Trumpova strategie „jasně“ uznává roli Evropy a potřebu, aby spojenci nesli větší odpovědnost za obranu a hospodářskou odolnost.
„Pokud jde o řešení obav Spojených států, ať už ve vztahu k Číně a indo-pacifickému regionu nebo k technologiím, ale také pokud jde o Evropu, je tam jasně uznána role Evropy a to, že Evropa musí převzít větší odpovědnost, což plně říkáme i my,“ uvedla. „Je tu celá sada kroků, které musíme učinit, abychom byli konkurenceschopnější, silnější a dokázali ve světě vystupovat tak, jak chceme.“
Toto téma Brazeová dále rozvedla 8. prosince při vystoupení na akci pořádané Hudson Institute, kde podpořila Trumpovu výzvu, aby Evropa znovu získala „civilizační sebevědomí“, pokud má čelit současným výzvám, včetně těch, které představuje Rusko.
„Jsme bohatí, jsme silní, je nás hodně,“ prohlásila.
Doplnila, že Evropané mají „příliš mnoho zábran na národní úrovni“, kterých se musí zbavit, pokud má Evropa posílit a nést větší díl odpovědnosti za evropskou bezpečnost.
Podle Brazeové neexistuje žádný důvod, proč by nebylo možné dosáhnout cílů, jako je vynakládání 5 procent hrubého domácího produktu na obranu.
„Méně mluvit, více konat,“ řekla.
Uvedla také, že Evropa musí více investovat do svého vztahu se Spojenými státy.
Brazeová nakonec naznačila, že Trumpova strategie, která vyzývá spojence, aby „se více zapojili a utráceli – a co je důležitější, dělali – mnohem více pro kolektivní obranu“, představuje spíše prohloubení již probíhajících trendů než přetržení vazeb.
„Velmi proameričtí“
Brazeová zdůraznila, že odpovědí pobaltského regionu je přiklonit se k Washingtonu, nikoli se od něj vzdalovat.
„Jsme velmi proameričtí. Myslím, že seversko-baltský region je v Evropě tak proamerický, jak jen to jde,“ uvedla. „Neexistuje větší skupina zemí, které by tak úzce spolupracovaly se Spojenými státy.“
Dodala, že tento postoj vychází z historické zkušenosti Lotyšska, když připomněla, že Spojené státy během studené války odmítly uznat sovětskou okupaci pobaltských států.
Brazeová vzpomínala, že jako studentská aktivistka v noci poslouchala na krátkých vlnách Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, přestože se je Sověti snažili potlačit.
„Bylo to zářivé světlo svobody, které nás inspirovalo a zajistilo, že jsme dokázali obnovit naši nezávislost, znovu ji získat a také se znovu stát úspěšnými.“
Dnes se podle ní Riga snaží o ještě hlubší americké zapojení. Lotyšsko již hostí jednotky NATO vedené Kanadou a několik dalších spojeneckých kontingentů, Brazeová však naznačila, že přítomnost amerických vojáků v regionu by měla jedinečný odstrašující účinek proti hrozbám.
„Rádi bychom v Lotyšsku více Američanů, více amerických vojáků, více amerických investic, více vztahů,“ sdělila. „Máme Spojené státy rádi.“
Brazeová rovněž popsala Lotyšsko jako přední stát při prosazování západních sankcí, zejména v úsilí zastavit takzvanou „stínovou flotilu“ stárnoucích tankerů přepravujících ruskou ropu a uzavřít mezery v režimech kontroly vývozu Evropské unie.
Lotyšsko již podle jejích slov zastavilo dovoz ruské ropy a plynu a nyní se při zajištění svých energetických potřeb ve velké míře spoléhá na americký zkapalněný zemní plyn.
Na tomto článku se podílel Jan Jekielek.
–ete–
-etcz-
Comments