Vstup do budovy Ústavního soudu ve Varšavě v Polsku, 4. června 2023. (Omar Marques / Getty Images)
Polsko podniklo rozhodný krok k zákazu Komunistické strany Polska poté, co nejvyšší ústavní soud v zemi vydal jednomyslné rozhodnutí, kterým prohlásil cíle a činnost této strany za protiústavní kvůli jejímu podněcování třídní nenávisti a odkazům na totalitární metody sloužící k uchopení a výkonu moci.
Ve svém rozhodnutí z 3. prosince Ústavní tribunál uvedl, že Komunistická strana Polska (Komunistyczna Partia Polski, KPP) porušuje článek 13 polské ústavy, jenž zakazuje politické strany, které prosazují totalitární metody nebo praktiky spojené s nacismem, fašismem či komunismem, a také ty, které podporují násilí s cílem uchopení moci nebo ovlivňování státní politiky. Strana byla rovněž označena za rozpornou s článkem 11, který stanoví, že politické strany musí vznikat svobodně, působit za rovných podmínek a ovlivňovat státní politiku demokratickými prostředky.
K 10. prosinci polský Ústavní soud předal svůj verdikt varšavskému krajskému soudu, avšak žádný konečný příkaz k vyškrtnutí strany zatím vydán nebyl. KPP nadále figuruje v oficiálním rejstříku.
Verdikt vzešel ze dvou samostatných návrhů. Jeden z nich podal v prosinci 2020 tehdejší generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který tvrdil, že KPP propaguje totalitární komunismus a podporuje násilnou revoluční změnu. Druhý návrh byl podán 6. listopadu 2025 polským prezidentem Karolem Nawrockým, jenž vyjádřil podobné obavy ohledně programových odkazů strany na předválečnou komunistickou činnost a jejího schvalování sovětských kroků, včetně invaze do Polska v roce 1920.
Při prezentaci odůvodnění rozsudku citovala soudkyně Krystyna Pawłowiczová argumenty Nawrockého, které vyzývaly k zákazu strany.
„Komunistická ideologie je zaměřena proti základním hodnotám lidství, tradicím evropské i křesťanské civilizace,“ uvedla s odkazem na Nawrockého návrh na zákaz. „V právním řádu Polské republiky není místo pro stranu, která oslavuje komunistické zločince a režimy odpovědné za smrt milionů lidských bytostí, včetně našich krajanů – polských občanů.“
Pawłowiczová rovněž citovala rozsáhlou historickou dokumentaci teroru, věznění, poprav a represí za komunismu v Polsku.
„Jedním z hlavních cílů systému všudypřítomného teroru bylo udržovat společnost ve strachu, povzbuzovat k udávání druhých a narušovat společenské vazby,“ konstatovala. „Na základě stalinistické legislativy bylo v Polsku do roku 1955 vyneseno nejméně 5 000 rozsudků smrti, zatímco více než 20 000 lidí zemřelo v různých věznicích, včetně pracovních táborů, a neupřesněný počet byl deportován hluboko do Sovětského svazu.“
Dále popsala programové materiály KPP jako „obzvláště šokující“ kvůli vyzdvihování sovětské agrese a navazování na odkaz předválečné Komunistické dělnické strany Polska.
„Tribunál konstatuje, že komunisté, přímo vycházející z této předválečné strany, zavedli po válce v Polsku sovětskou okupaci a stalinistické útlakové praktiky,“ uvedla s tím, že několik významných členů předválečného komunistického hnutí později zastávalo vysoké vládní funkce, v nichž organizovali „stalinistický teror“, který dusil polskou společnost až do pádu komunismu v roce 1989.
Podle polského práva rozhodnutí tribunálu zahajuje povinný postup: varšavský krajský soud, který vede národní registr politických stran, musí vydat „okamžité“ rozhodnutí o vyškrtnutí strany z rejstříku. Takový příkaz by fakticky znamenal rozpuštění KPP, likvidaci jejích majetků a zákaz účasti ve volbách či přijímání veřejných prostředků.
Ačkoli zákonná formulace naznačuje, že soud má jednat bez prodlení, realizaci může zpomalit probíhající spor o zákonnosti současného složení Ústavního soudu.
Deník Epoch Times požádal varšavský krajský soud o upřesnění, zda hodlá proces vyškrtnutí provést, anebo kdy by mohlo být rozhodnutí vydáno.
Ve svém prohlášení z 5. prosince označila Komunistická strana Polska verdikt za nezávazný vzhledem ke kontroverzi týkající se legitimity zmíněného Ústavního soudu a prohlásila, že bude nadále pokračovat ve své činnosti.
–ete–
-etcz-
Comments