Různé druhy pečiva. (Artem_ka2 / envato)
Kyselina trifluoroctová (TFA), nebezpečná pro lidské zdraví, patří do skupiny tzv. věčných chemikálií (per- a polyfluorované látky, PFAS), které se v životním prostředí prakticky nerozkládají. Její výskyt se nyní zjistil i v obilovinách, resp. výrobcích z něj.
PFAS se hromadí v lidském těle a podle výzkumů mohou vést k závažným zdravotním rizikům: od onemocnění rakovinou přes jaterní problémy, poškození ledvin a štítné žlázy až k různým vývojovým vadám.
Vloni nezisková organizace Pesticide Action Network (PAN) Europe identifikovala TFA v deseti z 19 minerálních vod, a to v množství až 32krát vyšším, než je prahová hodnota.
Nyní PAN Europe zjistil, že se TFA nachází také v běžných obilných potravinách ze 16 evropských zemí. Chemikálii našli v 54 ze 66 zkoumaných vzorků.
Nejvyšší hodnoty koncentrace TFA měly irské cereálie (360 µg/kg), mouka vyrobená v Německu, či belgický a německý celozrnný chléb. K produktům s vysokou zátěží patřily také francouzské bagety a švýcarský chléb (200 µg/kg).
Studie PAN uvádí, že průměrná koncentrace TFA ve zkoumaných vzorcích dosáhla 79 mikrogramů na kilogram.
Všech 54 pozitivních vzorků překročilo limit EU pro zbytkové látky (Maximum Residue Limit = MRL), stanovený na 0,01 mg/kg (10 µg/kg), klasifikovaný jako poškozující reprodukci.
V EU se loni vypěstovalo přes 257 milionů tun obilí, z mimo unijních zemí se pak dovezlo přes 33 milionů tun.
TFA se našel i v českých výrobcích
Na studii PAN Europe se podílela i česká ekologická organizace Arnika. Karolína Brabcová, vedoucí mezinárodních kampaní Arniky za zákaz toxických látek ve spotřebním zboží, na internetových stránkách organizace uvedla: „Arnika do projektu přispěla 6 vzorky běžného pečiva včetně chleba Šumavy, rohlíků či makových buchet. Ve srovnání se vzorky z ostatních zemí vyšly české vzorky poměrně dobře.“
„Těžko závěry zobecnit z takto malého množství vzorků, nicméně z výsledků vyplývá, že obecně zatížení těmito látkami v životním prostředí je v ČR nižší než na západ od našich hranic. Může to být dáno v průměru menším objemem pesticidů a biocidních přípravků, které se v ČR aplikují, nebo tím, že se u nás PFAS sloučeniny či materiály nevyrábějí,“ dodala.
Další věčné chemikálie jsou u nás v pitné vodě i v krvi lidí
Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve zprávě o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2021 uvedl, že „stopové znečištění životního prostředí látkami PFAS je i v České republice prakticky všudypřítomné, protože nějaký nález nad mezí stanovitelnosti byl učiněn u více než 90 % sledovaných vodovodů“.
SZÚ v období let 2019 až 2020 také zkoumal přítomnost PFAS ve vzorcích krevního séra u 242 osob. Ve všech zkoumaných vzorcích SZÚ bohužel zjistil i přítomnost kyseliny perfluorooktanové (PFOA) a kyseliny perfluorooktansulfonátové (PFOS).
„Všichni lidé jsou vystaveni TFA mnohými způsoby, včetně jídla a pitné vody. Naše zjištění zdůrazňují naléhavou potřebu okamžitého zákazu pesticidů obsahujících PFAS,“ uvedla Salém Roynelová zástupkyně PAN Europe na internetových stránkách organizace.
Comments