WASHINGTON — Zhruba před měsícem americký prezident Donald Trump prohlásil, že dny venezuelského vůdce Nicoláse Madura u moci jsou sečteny. V té době jen málokdo věřil, že by se desetiletí trvající socialistický režim v zemi mohl ocitnout na prahu bezprostředního kolapsu.
V posledních dnech však rostoucí vojenské posilování v regionu a úvahy o možných amerických úderech na pevnině Venezuely vyvolaly otázky, zda Trump neusiluje o změnu režimu, a zda by americká akce mohla nepřímo spustit jeho pád.
„Nebudu vám říkat, jaký je cíl,“ řekl Trump 25. listopadu novinářům na palubě Air Force One. „Asi byste měli vědět, jaký je ten cíl.“
„[Madurův režim] způsobil spoustu problémů a … poslal do naší země miliony lidí.“
Trumpova administrativa považuje venezuelský režim za významnou hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států — poukazuje na jeho zapojení do obchodování s drogami a masovou migraci, stejně jako na vazby na Írán, Čínu a Rusko.
V posledních týdnech nasadily Spojené státy do Karibiku jednu z největších vojenských sil za desítky let, včetně útočné skupiny letadlové lodě USS Gerald R. Ford, považované za nejvyspělejší letadlovou loď na světě. Celkem je v regionu rozmístěno téměř tucet válečných lodí a asi 12 000 vojáků v rámci operace, kterou Pentagon označuje jako Operation Southern Spear (operace jižní kopí).
Evan Ellis, profesor latinskoamerických studií na U.S. Army War College, uvedl, že nevěří, že by Trumpova administrativa budovala vojenskou přítomnost s cílem výslovně usilovat o změnu režimu.
„Nejde o obnovení legitimní vlády,“ řekl deníku Epoch Times. „Nejde o křížovou výpravu za demokracii jako takovou. Jde o zastavení hrozby pro americké zájmy.“
Podle Ellise by však americké údery na venezuelském území „pravděpodobně spustily řetězec událostí“, který by mohl vést ke změně režimu.
Pokud by Maduro opustil zemi, očekává se, že se k moci dostane legitimní a demokraticky zvolená vláda venezuelského opozičního lídra Edmunda Gonzáleze. Spojené státy a Evropa jej uznaly za právoplatného zvoleného prezidenta Venezuely po sporných volbách v roce 2024.
Trump a členové jeho administrativy opakovaně uvádějí, že Maduro stojí v čele rozsáhlé drogové sítě — což venezuelský vůdce popírá.
„Ani Maduro, ani jeho kumpáni nepředstavují legitimní vládu Venezuely,“ uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém prohlášení ze 16. listopadu.
Největší letadlová loď na světě, USS Gerald R. Ford (CVN 78), proplouvá Gibraltarským průlivem 4. listopadu 2025. (Mass Communication Specialist 2nd Class Triniti Lersch / U.S. Navy)
O týden později Spojené státy formálně označily venezuelský kartel, zvaný Cartel de Los Soles, za zahraniční teroristickou organizaci a přičetly mu odpovědnost za násilí v celé západním hemisféře a za pašování drog do Spojených států a Evropy.
Tímto krokem administrativa oficiálně označila Madura za člena zahraniční teroristické organizace.
Administrativa uvedla, že toto teroristické označení opravňuje Spojené státy k rozšíření vojenských operací ve Venezuele.
Cartel de Los Soles se stal již 14. latinskoamerickým zločineckým uskupením, které bylo od začátku druhého Trumpova mandátu zařazeno na seznam zahraničních teroristických organizací. Argentinu, Peru, Ekvádor, Paraguay a Dominikánskou republiku lze rovněž zařadit mezi státy, které tuto skupinu uznaly jako teroristickou organizaci.
Comments