Princ z Walesu a car Alexandr II. v trojce uprostřed zasněžené krajiny na obraze Nikolaje Sverčkova z roku 1866. Foto: Královská sbírka, Spojené království / Volné dílo
V roce 1875 oslovil Nikolaj Bernard, redaktor petrohradského časopisu Nouvellist, Petra Iljiče Čajkovského s ambiciózním projektem. Skladateli předložil dvanáct pracovních názvů, z nichž každý představoval jeden měsíc v roce. Čajkovského úkolem bylo zkomponovat dvanáct skladeb, které by těmto názvům odpovídaly. V následujícím roce 1876 pak měl hudební časopis každý měsíc uveřejnit jednu tematickou skladbu.
Čajkovskij se práci na objednávku nevyhýbal. Považoval ji za způsob, jak si přivydělat při práci na náročných dílech, například na orchestraci Labutího jezera, kterou dokončil na jaře 1876. Protože věděl, že mu zbude čas i na jiné projekty, Bernardovu nabídku přijal a koncem roku 1875 začal komponovat.
Dvanáct skladeb pro sólový klavír nakonec vytvořilo suitu Roční doby. Patří k Čajkovského jednodušším dílům, tím však nijak neztrácí na působivosti ani podmanivosti. Velké oblibě se těšila červnová Barkarola. Příznivého přijetí se ale dočkala také listopadová skladba Na trojce. Její romantické ladění a živá klavírní hra vtahují posluchače do snové, idylické zimní atmosféry.
Romantická jízda na saních
Zde skladbu hraje Sergej Rachmaninov. (Poslechněte si ji.zde)
Jednotlivé části Čajkovského Ročních dob patří k takzvaným charakteristickým skladbám – krátkým dílům, která mají evokovat určité prostředí, pocit či představu. Trojkou se zde rozumějí tradiční ruské saně tažené trojspřežím, které byly v Rusku považovány za národní symbol. Nešlo jen o rychlý a spolehlivý způsob dopravy: pohled na tři zapřažené koně táhnoucí saně či kočár se stal také výrazem národní hrdosti a symbolem země samotné.
V listopadové skladbě se Čajkovskij rozhodl uvést posluchače do poklidného večera. Plynulá melodie vykresluje trojku stojící pod padajícím sněhem. Rytmický doprovod obrací posluchačovu pozornost ke zvukům koní.
Romantické vyznění v tónině E dur naznačuje, že v saních jede dvojice, která si vychutnává klidnou zimní noc. Kolem první minuty však hudba nabývá na intenzitě: koně se vydávají na cestu. Během následující minuty a půl jsou stále hravější a Čajkovského stupnicové pasáže se stávají propracovanějšími. Skladatel se také opakovaně vrací ke dvěma tónům, aby připomněl zvuk rolniček na koňských postrojích.
V čase 2:45 se však roztančené tóny znovu zklidní a vybízejí posluchače, aby se pohroužili do půvabu a kouzla zimy. Cinkavé tóny kolem času 3:15 naznačují, jako by koně ještě jednou popoběhli klusem. Vezou snad dvojici domů? A políbí se ti dva na dobrou noc za něžných závěrečných tónů?
Hudba zachycující tento okouzlující zimní výjev oslovila zvláště jednoho z Čajkovského ruských kolegů-skladatelů. Zatímco mnozí Čajkovského příznivci milovali červnovou skladbu, Sergej Rachmaninov si oblíbil listopadovou Na trojce. Rád ji hrával a od roku 1919 začal pořizovat nahrávky vlastních interpretací.
Výše uvedená nahrávka skladby Na trojce je součástí kompilace, na níž Rachmaninov interpretuje díla dalších skladatelů vážné hudby.
(Vlevo) Portrét Petra Iljiče Čajkovského z roku 1893. (Nikolaj Dmitrijevič Kuzněcov / Volné dílo) (Vpravo) Portrét Sergeje Rachmaninova z roku 1900. (Bain News Service / Volné dílo)
Malé klavírní skladby
Redaktor časopisu Bernard přiřadil ke každé části Ročních dob básnické motto. Pro listopad vybral verše Nikolaje Nekrasova:
Nehleď teskně na cestu
a za trojkou se nežeň.
Tesknou úzkost v srdci svém
co nejdřív navždy utiš.
Motto se chápe spíše jako ozdobný doplněk skladby než jako její nedílná součást. Verše jsou teskné, Čajkovského hudba však po celou dobu zůstává radostná a vášnivá.
V listopadu 1875 Čajkovskij napsal Bernardovi, že ponechá všechny názvy, které pro jednotlivé skladby navrhl. Zároveň mu sdělil, že má „právě velkou chuť pracovat na malých klavírních skladbách“. Dnes se však na skladbu Na trojce pohlíží jako na něco víc než jen na „malou“ klavírní skladbu. Je považována za nadčasové dílo a pevnou součást repertoáru romantické vážné hudby.
Jakým tématům z oblasti umění a kultury bychom se podle vás měli věnovat? Náměty či připomínky nám prosím posílejte na adresu [email protected].
–ete–
-etcz-
Comments