Co věda ztrácí, když se z artefaktů stávají trofeje

S historickými artefakty a fosiliemi se stále častěji zachází jako s luxusním zbožím a draží se za milionové částky. Foto: BrianAJackson / Shutterstock

Kristi Curry Rogers

Stručně

• Fosilie dinosaurů i dalších organismů patří k takzvanému přírodnímu dědictví, které stále častěji končí v aukčních síních.
• Pokud se tyto předměty dostanou do soukromých sbírek, může k nim veřejnost i vědci ztratit přístup.
• Společnost tak přichází o část své historie, která už není dostupná vědeckému zkoumání.
• Odborníci se obávají rozsáhlých ztrát poznatků i propagace nové kategorie luxusního zboží.

Dne 14. července 2026 získal anonymní kupec „Guse“, jednu z nejúplnějších koster druhu Tyrannosaurus rex, za 50,1 milionu amerických dolarů, tedy přibližně 1,08 miliardy korun. Dražba aukční síně Sotheby’s stanovila nový rekord: šlo o nejdražší fosilii, která se kdy prodala.

Na trh s luxusními sběratelskými předměty tak vstoupil další dinosaurus. Tento případ ukazuje, že i nejhlubší minulost Země lze prodat tomu, kdo nabídne nejvíc.

Přírodní dědictví mylně chápané jako trofej

Pro paleontology, jako jsem já, však fosilie typu „Gus“ – kterou v letech 2021 až 2023 vykopal komerční sběratel Thomas Heitkamp se svým týmem – není trofejí ani uměleckým dílem. Kostra ze souvrství Hell Creek v americkém státě Jižní Dakota představuje vědecký archiv.

„Gus“ patří k nejúplnějším kostrám druhu Tyrannosaurus rex, jaké se kdy podařilo najít. Foto: Timothy A. Clary / AFP prostřednictvím Getty Images

Fosilie uchovávají svědectví o vzniku života, růstu, nemocech, zraněních, vymírání i pravěkých ekosystémech. Jsou nenahraditelnými záznamy dějin života na Zemi a jejich množství je omezené.

Věda potřebuje nezávislé ověřování tvrzení a živou diskusi. Vědci musí mít možnost znovu zkoumat významné artefakty a exempláře, prověřovat dřívější závěry a klást nové otázky.

Jakmile se však vědecky významná fosilie dostane do soukromé sbírky, přístup badatelů k ní už není zaručen. Sběratelé své fosilie zpravidla uchovávají doma. A i když exempláře ze soukromých sbírek zapůjčí muzeím, mohou si to kdykoli rozmyslet a přístup k nim odepřít.