Britský spisovatel C. S. Lewis napsal, že přátelství nám pomáhá „nejen žít, ale žít dobře“. Foto: Sanja Miljevic / Shutterstock
Přátelství je staré jako lidstvo samo. Římský řečník Marcus Tullius Cicero kdysi napsal:
„Přirozenost nemiluje samotu a vždy se přiklání k nějaké opoře; tou nejsladší je nejdůvěrnější přátelství.“
Nad vlastnostmi dobrého přátelství se zamýšleli někteří z největších myslitelů starověku. Dnešní společnost tuto otázku podrobila také vědeckému zkoumání a zjistila, že přátelství nejen zpříjemňuje život, ale přispívá i k lepšímu zdraví a dlouhověkosti.
Jedna studie zjistila, že při chůzi do kopce s přítelem nám stoupání připadá méně příkré. Metaanalýza přibližně 150 studií zjistila, že pevnější sociální vazby souvisejí s vyšší šancí na přežití během sledovaného období.
Starověcí filozofové Východu i Západu hovořili o ideálním přátelství jako o společné cestě k vlastnímu zdokonalení.
Konečným cílem je zušlechťovat svůj charakter. Nejhlubší přátelství proto vznikají mezi dvěma dobrými lidmi, kteří o tento cíl usilují. „Železo se ostří železem,“ říká Bible. A právě tak by měli přátelé působit jeden na druhého.
Podobné myšlenky vyjadřoval také čínský mudrc Konfucius, jak dokládají Hovory, sbírka učení, které se mu připisuje. Vyjmenoval tři vlastnosti dobrého přítele a tři vlastnosti špatného. Dobrý přítel je čestný, upřímný a vzdělaný. Špatný je úskočný, neupřímný a povrchní.
Comments