Pracovníci společnosti Posiva hodnotí horninu v hlubinném úložišti Onkalo ve Finsku, datově neurčeno.
Foto: Posiva
Ondřej Horecký
Finská vláda dnes udělila společnosti Posiva povolení k provozu zařízení pro zapouzdřování a hlubinné ukládání vyhořelého jaderného paliva v Olkiluotu. Společnost to dnes oznámila v tiskové zprávě.
Jde o historicky první provozní povolení pro trvalé ukládání vyhořelého jaderného paliva na světě. Hlubinné úložiště Onkalo (ve finštině „jeskyně“) je již dnes vzorem pro ostatní země, které podobné úložiště připravují, včetně České republiky.
Onkalo se nachází na poloostrově Olkiluoto na jihozápadním pobřeží země, kde stojí také jaderné reaktory Olkiluoto 1, 2 a 3.
Foto: Mapy.cz
Posiva nyní přejde k přípravě běžného provozu, který potrvá více než sto let. Klíčovým podkladem pro rozhodnutí vlády bylo bezpečnostní hodnocení, které v srpnu vydal finský Úřad pro radiační a jadernou bezpečnost (STUK).
„Pro společnost Posiva i pro Finsko je to významný a historický den. Předpokladem pro získání provozního povolení byly vedle rozsáhlých odborných znalostí také stabilita společnosti a předvídatelnost podmínek pro naši činnost,“ uvedl ve zprávě prezident a generální ředitel společnosti Posiva Ilkka Poikolainen.
Provozní povolení neznamená okamžité zahájení běžného provozu. Než začne trvalé ukládání paliva, Posiva dokončí fázi uvádění zařízení do provozu a provede nezbytné zkoušky a kontroly, které musí rovněž ověřit a schválit STUK. Přesný harmonogram zahájení provozu společnost v tuto chvíli neuvádí, ale šéf firmy řekl, že si na závěrečnou fázi dopřejí čas, aby vše proběhlo pečlivě a bezpečně. Předchozí prohlášení hovoří o zprovoznění nejpozději začátkem roku 2027.
Onkalo se staví od června 2004, kdy začala výstavba podzemního výzkumného pracoviště pro ověření vlastností horniny a způsobu ukládání paliva. Toto pracoviště se následně stalo součástí úložiště. Vlastní výstavba úložiště pak začala v prosinci 2016.
Dlouhodobá bezpečnost hlubinného ukládání spočívá v principu více bariér. Vyhořelé jaderné palivo hluboko v horninovém masivu odděluje od lidí a živého prostředí několik vzájemně se doplňujících technických a přírodních bariér.
Nejprve jsou radioaktivní palivové články vloženy do litinového kontejneru. Ten se následně uzavře do měděného obalu o hmotnosti 12 tun se stěnou silnou pět centimetrů. Kontejnery se pak pod zemí spuští do svislých vrtů hlubokých asi osm metrů a o průměru 1,75 metru. Prostor kolem kontejnerů bude následně vyplněn bentonitem, který tvoří třetí ochrannou vrstvu. Čtvrtou a poslední vrstvou je okolní hornina – krystalinická rula, která patří ke geologicky nejstabilnějším částem evropské kůry.
Podle pravidel EU bude muset postavit trvalé úložiště vysoce radioaktivního odpadu každá členská země, která hodlá provozovat jaderné elektrárny. Česká republika je ve fázi výběru vhodné lokality. Geologické průzkumy probíhají na čtyřech místech – Březový potok (Plzeňsko), Hrádek (Vysočina), Horka (Vysočina) a Janoch (u Temelína). O lokalitě má být rozhodnuto do roku 2030 a úložiště má být zprovozněno do roku 2050.
V současnosti se radioaktivní odpad z elektráren Dukovany a Temelín, včetně vyhořelého paliva, ukládá v meziskladech v areálu obou zařízení.
Comments