Spolkový úřad na ochranu ústavy.
Foto: INA FASSBENDER / AFP via Getty Images
Analýza
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v polovině září prohlásil, že německé tajné služby jsou „na stejné úrovni“ jako špičkové zpravodajské služby typu Mossadu. Proč tedy spolková vláda přesto usiluje o jejich reformu? Přinášíme souvislosti a možné dopady na občany.
Reforma se plánuje již delší dobu
Křesťanskodemokratická unie a Křesťanskosociální unie (CDU/CSU) spolu se sociálními demokraty (SPD) oznámily reformu už v koaliční smlouvě. Spolková vláda plánované změny zdůvodňuje tím, že „státní suverenita“ a „společnost jako celek“ čelí stále častějším hrozbám ze zahraničí i zevnitř země.
Vláda poukazuje na narůstající špionáž, sabotáže a takzvané hybridní útoky. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) a Spolková zpravodajská služba (BND) proto podle ní potřebují „pravomoci odpovídající současné době“, aby mohly „účinně jednat“.
Spolková vláda schválila 12. srpna návrh zákona připravený spolkovým ministrem vnitra Alexandrem Dobrindtem (CSU) a ministryní při úřadu spolkového kancléře Ninou Warkenovou (CDU). Dne 24. září jej předložila Spolkovému sněmu k prvnímu čtení. Hlavním cílem reformy je přeměnit BND a BfV z institucí, které pouze shromažďují informace, na tajné služby s pravomocí aktivně zasahovat.
Během rozpravy ve Spolkovém sněmu 24. září uvedla, že reforma, kromě jiného, počítá s aktivními opatřeními – například s vypínáním serverů hackerských skupin podporovaných státy. Podle jejího názoru by bylo nepřijatelné, kdyby BND nečinně přihlížela zvlášť závažné hrozbě, kterou jiné instituce nedokážou odvrátit.
Brzy z nich budou „skutečné“ tajné služby?
Spolkový ministr vnitra Dobrindt prohlásil, že vláda reformním zákonem pokládá „základy nové éry zpravodajských služeb“, z nichž se stanou „skutečné tajné služby“. „Ze získávání informací o hrozbách se stane skutečná obrana proti nebezpečí, útokům a teroru – to je ochrana země, obyvatelstva a demokracie.“
Vnitřní zpravodajská služba, oficiálně označovaná jako Úřad pro ochranu ústavy (Verfassungsschutz), má dosud poměrně složitou organizační strukturu. Tvoří ji jednak Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jednak 16 zemských úřadů (LfV), po jednom v každé spolkové zemi. Tyto instituce pracují samostatně, ale zároveň navzájem spolupracují. Jejich organizační uspořádání není jednotné. Zemské úřady jsou někdy přímo začleněny do příslušného zemského ministerstva vnitra, jindy fungují jako samostatné zemské úřady podřízené danému ministerstvu.
BND, která působí v zahraničí, má dosud za úkol „shromažďovat v zahraničí informace, které mají pro Německo zahraničněpolitický nebo bezpečnostněpolitický význam“. Pracovníci BND působí například na všech německých velvyslanectvích v zahraničí.
Třetí zpravodajská služba má význam především pro německé ozbrojené síly. Spolkový úřad vojenské kontrarozvědky (BAMAD) prověřuje extremistické jednání, postoje a další bezpečnostní rizika mezi vojáky i civilními zaměstnanci Bundeswehru. Pokud se při své činnosti dostane do oblasti působnosti Úřadu pro ochranu ústavy, příslušně o tom vnitřní zpravodajskou službu informuje.
Co reforma přinese občanům?
Na jedné straně má posílit ochranu před digitálními hrozbami, na straně druhé by však zákon mohl znamenat zásadní zásahy do digitálních práv a soukromí jednotlivců. Návrh zákona počítá s rozsáhlým rozšířením technických možností sledování.
Státní špionážní software
BfV a BND by měly mít možnost při konkrétních hrozbách cíleně nasazovat státní špionážní software, který pronikne do chytrých telefonů a počítačů. V právní terminologii jde o sledování telekomunikační komunikace přímo na zdrojovém zařízení nebo o vzdálené prohlížení zařízení. Příslušná ustanovení obsahují návrhy zákonů upravujících činnost jednotlivých zpravodajských služeb.
Zpravodajské služby by tak v budoucnu mohly číst a vyhodnocovat komunikaci na zařízeních sledovaných osob, včetně zpráv ze šifrovaných komunikačních aplikací, jako jsou WhatsApp nebo Signal. Získaly by přístup k chatovým konverzacím, fotografiím i údajům o poloze.
Podle spolkové vlády mohou opatření sahat od relativně malých zásahů do soukromí, například v případě chytré ledničky, až po velmi závažné zásahy, například při sledování soukromého mobilního telefonu. Dotknout by se mohla také aplikací rodičovské kontroly nebo rodinných bezpečnostních systémů.
K instalaci špionážního softwaru by navíc mohlo být nutné tajně vstoupit do obydlí. Kritici v tom vidí výrazné oslabení ústavní ochrany nedotknutelnosti obydlí. Poslanec Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo (AfD) Gottfried Curio obvinil spolkovou vládu, že vytváří podmínky pro vznik „tajné policie“. Úřad pro ochranu ústavy se podle něj tímto způsobem „mění ve Stasi 2.0“, tedy obdobu někdejší východoněmecké tajné policie.
Umělá inteligence při analýze dat
Návrh zákona poprvé vytváří výslovný a samostatný právní základ pro využívání systémů umělé inteligence německými zpravodajskými službami. Ty by s její pomocí měly být schopny zpracovávat obrovské objemy dat ve velmi krátkém čase. Dle kritiků by to mohlo vést k tomu, že se do hledáčku tajné služby dostanou i bezúhonní občané, kteří se ničeho nedopustili.
Biometrické porovnávání údajů
Usnadnit se má rovněž „používání nástrojů pro biometrické porovnávání obrazových dat“. Nezisková organizace Společnost pro občanská práva (Gesellschaft für Freiheitsrechte, GFF) kritizovala již před předložením návrhu zákona plánované masové porovnávání údajů o lidech, kteří s vyšetřovanými případy nemají nic společného. Odkazovala přitom na unijní nařízení o umělé inteligenci (AI Act). GFF se odvolává také na takzvaný zákaz plošného sledování, který Spolkový ústavní soud formuloval ve svém rozhodnutí v roce 2018. Jeho cílem je podle organizace zabránit tomu, „aby stát bez dostatečného důvodu prohledával celý veřejný prostor a pátral po možných shodách“.
Reforma se dotkne i lékařského tajemství
Na rozdíl od advokátů, obhájců v trestním řízení, duchovních nebo poslanců by v budoucnu mohli být odposloucháváni a sledováni lékaři a psychoterapeuti. Podle § 32 návrhu zákona o Spolkovém úřadu pro ochranu ústavy by vnitřní zpravodajská služba získala pravomoci, které dosud neměla. Mohla by například odposlouchávat a nahrávat rozhovory pacientů v ordinacích. Za tímto účelem by tajně vstoupila do prostor ordinace a nainstalovala tam odposlouchávací zařízení.
Takové zásahy by byly možné v případech podezření z terorismu, špionáže nebo jiných hrozeb, pokud by veřejný zájem státu na objasnění případu převážil nad zájmem pacienta a lékaře na zachování důvěrnosti jejich rozhovoru. Lékaři proti tomuto návrhu protestují.
Například Německá lékařská komora varovala před narušením důvěry mezi lékařem a pacientem. Pokud by pacienti ze strachu ze státního sledování zamlčovali své nejintimnější nebo psychické problémy, mohlo by to ohrozit jejich léčbu.
Oslabení zásady oddělení policie a zpravodajských služeb
Další zásadní změnu obsahuje § 59 návrhu zákona o Spolkovém úřadu pro ochranu ústavy. Dosud platí zásada oddělení policie, která smí aktivně zasahovat, od zpravodajských služeb, které mohou pouze sledovat. Tento princip má reforma oslabit. Pracovníci BfV by při teroristických nebo hybridních hrozbách měli získat oprávnění přijímat „aktivní ochranná opatření“ k odvrácení nebezpečí, jak uvádí spolková vláda na svých internetových stránkách.
Doslova se zde píše: „Pokud zpravodajské služby odhalí nebezpečí, které jiné instituce – například policie – nedokážou stejně účinně odvrátit, měly by mít v budoucnu možnost samy zasáhnout, a to v přesně vymezených mezích. Může jít například o vypnutí zahraničního serveru, z něhož bezprostředně hrozí kybernetický útok.“
Kontrola tajných služeb se má sjednotit
Na téže stránce spolková vláda upozorňuje, že Nezávislá kontrolní rada má získat pravomoc dohlížet na všechny spolkové zpravodajské služby. „Tím se má odstranit současná roztříštěnost právní kontroly a umožnit jednotné rozhodování na způsob soudního řízení,“ uvádí vláda.
Kontrolní rada by přitom měla předem schvalovat „jednotlivá opatření zpravodajských služeb, která představují zvlášť závažný zásah do práv jednotlivců“. Novela se nemá dotknout zákona o Parlamentním kontrolním grémiu, které dohlíží na činnost zpravodajských služeb.
Bude muset rozhodnout Spolkový ústavní soud?
Spolkový sněm bude o návrhu zákona, který má více než 600 stran, dále jednat. Námitky k němu totiž vznesla také Spolková rada. Vzhledem k tomu, že reforma vyvolává závažné ústavněprávní otázky, nelze vyloučit, že konečné hranice nových pravomocí tajných služeb bude nakonec muset vymezit Spolkový ústavní soud.
–etg–
Comments