Ilustrace.

Foto: Ran / The Epoch Times

author-image

Jennifer Sweenie

Pro mnohé z nás je káva víc než jen nápoj – je to vypínač, který každé ráno přepneme, abychom se probudili a cítili se připraveni na nový den. Když tento rituál opakujeme den co den, může káva dělat mnohem víc než jen na několik hodin zvýšit naši bdělost.

Výzkum spojuje pravidelné pití kávy se změnami střevního mikrobiomu, kognitivních funkcí, a dokonce i zdraví jater. Co přesně se uvnitř vašeho těla odehrává, když se káva stane každodenním zvykem, a jak můžete tento účinek optimalizovat?

Ilustrace.

Foto: Ran / The Epoch Times

Hlavní živiny

Káva je plná antioxidantů, zejména fenolických sloučenin zvaných chlorogenové kyseliny. V jedné norské studii zaměřené na stravování představovala káva největší podíl odhadovaného celkového příjmu antioxidantů, především proto, že ji účastníci pili často.

Jeden šálek obsahuje:

  • Chlorogenové kyseliny: Přibližně 70 až 350 miligramů, ačkoliv se toto množství výrazně liší podle druhu kávových zrn, stupně pražení a způsobu přípravy.
  • Riboflavin: 11 procent doporučené denní dávky (DDD).
  • Kyselina pantothenová: 6 procent DDD.
  • Draslík: 3 procenta DDD.
  • Mangan: 3 procenta DDD.

Zdravotní přínosy

Účinky každodenního pití kávy mohou v těle sahat dále, než si většina lidí uvědomuje.

1. Mění střevní mikrobiom

Studie z roku 2026 publikovaná v časopise Nature Communications zjistila, že konzumace kávy změnila složení a aktivitu střevního mikrobiomu. Konzumenti kávy vykazovali odlišné mikrobiální a metabolické profily ve srovnání s těmi, kteří kávu nepijí. Ke změnám došlo po zavedení kávy s kofeinem i bez kofeinu, což naznačuje, že svou roli zde hrají vedle kofeinu také polyfenoly a další sloučeniny.

Zdravotní význam změn mikrobiomu zůstává nejistý a studie přinesla smíšená zjištění týkající se kognitivních funkcí a chování.

„Káva ovlivňuje také gastrointestinální trakt. Zvyšuje žaludeční kyselost a stimuluje uvolňování hormonů, které napomáhají trávení,“ poznamenali autoři studie.

Rozsáhlá studie z roku 2024, do níž se zapojilo více než 22 000 účastníků, zjistila, že konzumace kávy byla silně spojena s rozdíly ve střevním mikrobiomu, přičemž 115 bakteriálních druhů bylo pozitivně spojeno s jejím příjmem. Jeden z těchto druhů byl u konzumentů kávy 4,5krát až osmkrát hojnější a experimenty ukázaly, že káva stimulovala jeho růst. Tato souvislost byla pozorována také u konzumentů bezkofeinové kávy, což naznačuje, že odpovědné jsou jiné sloučeniny než kofein. Výzkumníci tyto bakterie rovněž propojili s konkrétními sloučeninami v kávě, ačkoliv co to znamená pro zdraví střev, zůstává nejasné.

2. Zlepšuje kognitivní výkon

Není překvapením, že každodenní šálek kávy dokáže rozhýbat váš mozek. Výzkum ukázal, že kofein může pomoci udržet bdělost, pozornost a rychlost uvažování, zejména při nedostatku spánku.

3. Snižuje riziko diabetu 2. typu

Káva má také metabolické přínosy. Přehledová práce z roku 2021 zjistila, že obvyklé pití kávy je konzistentně spojováno s nižším rizikem diabetu 2. typu, a to jak u kofeinové, tak u bezkofeinové kávy. Metaanalýza citovaná v tomto přehledu zjistila významnou souvislost u lidí pijících více než tři šálky denně.

Výzkumníci navrhli několik možných vysvětlení, včetně vlivu kávových sloučenin na zánět, oxidační stres, jaterní metabolismus a funkci slinivky břišní, přesné mechanismy však zůstávají nejisté.

Tato zjištění podporuje i metaanalýza 28 prospektivních studií publikovaná v časopise Diabetes Care, která zahrnula více než 1,1 milionu lidí a zjistila, že pití kávy je spojeno s progresivně nižším rizikem diabetu 2. typu s tím, jak se příjem zvyšuje. Ve srovnání s žádnou nebo malou konzumací kávy bylo šest šálků denně spojeno s o 33 procent nižším rizikem, přičemž tato souvislost byla pozorována u kofeinové i bezkofeinové kávy. Ačkoliv je šest šálků více, než většina lidí běžně vypije, souvislost byla závislá na dávce a nižší riziko bylo pozorováno i při menším zkonzumovaném množství.

4. Chrání vaše játra

Každodenní šálek kávy může ovlivnit také vaše játra. Studie z roku 2021 publikovaná v BMC Public Health zjistila, že pijáci kávy měli ve srovnání s nepijáky o 21 procent nižší riziko chronického onemocnění jater a o 49 procent nižší riziko úmrtí na chronické onemocnění jater. Podobné souvislosti byly nalezeny u mleté, instantní i bezkofeinové kávy, což naznačuje, že potenciální přínosy pro játra nejsou omezeny jen na kofein.

Kromě toho systematický přehled a metaanalýza z roku 2017 zjistily, že každé další dva šálky kávy denně byly spojeny s o 35 procent nižším rizikem rakoviny jater. I zde byla tato souvislost patrná u kávy s kofeinem i bez něj, ačkoliv u kofeinové varianty byla silnější.

„Zvýšená konzumace kofeinové kávy a v menší míře i kávy bez kofeinu je spojena se sníženým rizikem HCC [hepatocelulárního karcinomu, nejčastějšího typu rakoviny jater], a to i v případě již existujícího onemocnění jater,“ uzavřeli autoři.

Systematický přehled a metaanalýza z roku 2016 zveřejněná v časopise Alimentary Pharmacology and Therapeutics zjistily vztah mezi konzumací kávy a rizikem cirhózy. Konkrétně každé další dva šálky kávy denně byly spojeny s o 44 procent nižším rizikem cirhózy a o 45 procent nižším rizikem úmrtí na cirhózu.

5. Může podporovat kardiovaskulární zdraví

Až pět šálků kávy denně je pro většinu dospělých bezpečných a může přispívat k ochraně zdraví srdce.

Přehledová práce z roku 2018 dospěla k závěru, že mírné pití kávy – asi dva až pět šálků denně – je spojeno s nižším rizikem kardiovaskulární úmrtnosti a úmrtnosti ze všech příčin.

Individuální citlivost a obsah kofeinu se však liší v závislosti na druhu kávy.

6. Snižuje riziko Parkinsonovy nemoci

Pití kávy bylo také spojeno s nižším rizikem Parkinsonovy nemoci. Studie z roku 2024 publikovaná v časopise Neurology zjistila, že lidé s nejvyšším příjmem kávy měli o 37 procent nižší riziko rozvoje Parkinsonovy nemoci ve srovnání s těmi, kteří kávu nepili. Vyšší hladiny kofeinu a jeho metabolitů v krvi naměřené roky před stanovením diagnózy byly rovněž spojeny s nižším rizikem Parkinsonovy nemoci.

„Tento vzorec je skutečný, ale nepředpokládala bych příčinnost,“ sdělila v e-mailu pro The Epoch Times Ranya Belmaachiová, odbornice na neurotechnologie se vzděláním v neurovědách. Pro tuto souvislost však může existovat biologické vysvětlení.

„Kofein blokuje konkrétní receptor, který se nachází v mozkových okruzích pohybu a působí proti dopaminu, což je přesně ten systém, který Parkinsonova nemoc poškozuje,“ uvedla Belmaachiová. „Víme, že tento cíl je smysluplný, protože existuje schválený lék na Parkinsonovu nemoc, který blokuje stejný receptor selektivněji než kofein.“

7. Zlepšuje výkon při cvičení

Obsah kofeinu v kávě poskytuje i bezprostřednější přínos: povzbuzení v posilovně. Systematický přehled a metaanalýza z roku 2022 zjistily, že kofein zlepšil výkon ve vytrvalostním běhu. Ve srovnání s placebem zvýšil kofein dobu do vyčerpání a přinesl malé zlepšení ve výkonu při běžeckých testech na čas. Je však potřeba dalších výzkumů u žen a také k určení optimální dávky.

Systematický přehled a metaanalýza z roku 2018 zjistily, že kofein přináší malá, ale významná zlepšení v síle horní poloviny těla a ve svalové výbušnosti.

Jak zvýšit přínosy kávy

Pokud jde o kávu, více neznamená nutně lépe. V observačních studiích byly přibližně tři až čtyři šálky denně často spojovány s nejnižšími relativními riziky pro několik zdravotních výsledků. To však nepředstavuje optimální příjem pro každého člověka.

To, jak je káva upražena, namleta a připravena, může změnit množství kofeinu, polyfenolů a dalších sloučenin, které se do vašeho šálku dostanou. Několik rozhodnutí může ovlivnit také to, jak káva interaguje s živinami ze zbytku vaší stravy.

Stupeň pražení mění chemický profil kávy. Světlejší pražení si obecně zachovává více chlorogenových kyselin, které se během pražení postupně rozkládají, ačkoliv pražením vznikají i jiné potenciálně prospěšné sloučeniny.

„Obecně platí, že čím světlejší pražení, tím více chlorogenových kyselin zůstává. Při tmavším pražení byla zrna vystavena delší dobu vyššímu teplu, takže ztratíte jejich větší podíl. Pokud je cílem maximalizace chlorogenových kyselin, přikláněl bych se ke světlému nebo středně světlému pražení,“ sdělil e-mailem deníku The Epoch Times Mario Idrovo, certifikovaný Q grader s magisterským titulem z vědy a ekonomie kávy a zakladatel společnosti Cafering.

Různé metody přípravy získávají z kávy různá množství kofeinu, chlorogenových kyselin a dalších sloučenin. Doba kontaktu s vodou, tlak, poměr kávy a vody a filtrace – to vše přispívá k tomu, co nakonec v šálku je.

„Metody s delším kontaktem s vodou a metody s úplným ponořením, jako je french press nebo cold brew, mohou z namletých zrn vytáhnout velké množství rozpustných látek, včetně chlorogenových kyselin,“ řekl Idrovo.

Espresso extrahuje kávové sloučeniny rychle a pod tlakem, ale využívá poměrně málo vody, zatímco překapávaná káva a pour-over metody se nacházejí někde uprostřed.

Hrubost mletí ovlivňuje povrchovou plochu kávy, která přichází do styku s vodou, a tím pádem i extrakci. Jemnější mletí obecně extrahuje sloučeniny rychleji, zatímco hrubší mletí vyžaduje delší kontakt s vodou.

Teplota vody, kterou používáte, rovněž ovlivňuje extrakci. Teplejší voda obecně extrahuje kávové sloučeniny účinněji, ale teplota funguje společně s hrubostí mletí a dobou přípravy, takže teplejší voda neznamená nutně lepší.

Papírové filtry zachycují velkou část kávových diterpenů, kafestolu a kahweolu – sloučenin, které mohou zvyšovat hladinu LDL cholesterolu. Ne metody bez filtrace, jako je french press a vařená káva, umožňují, aby v nápoji zůstalo těchto sloučenin více.

Kávové polyfenoly mohou také snižovat vstřebávání nehemového železa, pokud je káva konzumována společně s jídlem. Lidé, kteří mají obavy o svou hladinu železa, mohou raději pít kávu mezi jídly než s potravinami nebo doplňky bohatými na železo.

Optimální skladování

Káva po upražení začíná ztrácet svou chuť a vůni, avšak správné skladování může pomoci udržet ji déle čerstvou. Hlavní nepřátele její kvality lze snadno odradit, jakmile víte, na co si dát pozor.

„Hlavními věcmi, před kterými se snažíte kávu chránit, jsou kyslík, světlo, teplo a vlhkost,“ uvedl Idrovo. „Doma bych kávová zrna uchovával ve vzduchotěsné neprůhledné nádobě při pokojové teplotě a mimo dosah sporáku, slunečného okna nebo jakéhokoli jiného místa, které se zahřívá.“

Idrovo nedoporučuje uchovávat kávu v chladničce. Káva je pórovitá a může absorbovat pachy z jiných potravin, a vlhkost chladničky může působit proti její čerstvosti.

„Mražení je něco jiného. To fungovat může,“ vysvětlil. „Udělal bych to ale jen tehdy, pokud je káva rozdělena do malých, zcela vzduchotěsných a vlhkosti odolných porcí. Nechcete opakovaně vyndávat jeden a ten samý sáček, nechat ho zahřát a dávat ho zpět, protože problémem se stává kondenzace.“

Tipy odborníka

Idrovo má pro ty, kdo si připravují kávu doma, několik jednoduchých kroků, jak dosáhnout toho nejlepšího šálku.

„Kdybych mohl někoho přimět změnit doma jen pár věcí, řekl bych mu, aby kupoval celá zrna a mlel si je čerstvá, a aby kávu a vodu vážil, místo aby je jen odhadoval,“ řekl. Protože chemické složení vody může výrazně ovlivnit chuť, používejte filtrovanou vodu a dbejte na to, aby vaše zařízení bylo čisté.

Pokud se těchto pravidel budete držet důsledně, dostanete se podle něj před většinu lidí, kteří si vaří kávu doma.

Pro domácí přípravu doporučuje začít s poměrem kávy k vodě 1:16, s vodou o teplotě přibližně 93 °C (200 °F) a středním mletím pro překapávanou kávu nebo pour-over. Od tohoto bodu ať vás vede vaše chuť.

„Pokud je káva kyselá nebo slabá, zkuste mlít jemněji nebo o něco prodlužte dobu přípravy. Pokud je hořká nebo hrubá, melte hruběji nebo dobu zkraťte. Obecně platí, že při extrakci kolem 18 až 22 procent získáte z kávy dostatek látek, aniž byste se dostali k těm drsnějším chutím.“

Při výběru nejčerstvějšího balení v obchodě Idrovo radí číst drobné písmo: „První věc, kterou hledám, je skutečné datum pražení. Datum minimální trvanlivosti vám zdaleka tolik neřekne, protože to datum může být vzdáleno celý rok. Ideální je kupovat kávu, která byla upražena během posledních dvou až čtyř týdnů.“

Místo dělání velkých zásob doporučuje nakupovat menší množství, která lze spotřebovat, dokud je káva v nejlepší kondici. Jakmile je sáček otevřen, je nejlepší jej spotřebovat zhruba do měsíce.

„Neznamená to, že se z ní pak náhle stane špatná káva, ale začnete ztrácet její aroma a šálek bude plošší,“ podotkl.

Silně také preferuje kupovat celá kávová zrna a mlít je těsně před přípravou. „Jakmile je káva namletá, začíná prostřednictvím oxidace velmi rychle ztrácet aromatické sloučeniny,“ upozornil.

Káva představuje také chuťově zajímavý doplněk pokrmů v kuchyni. „Myslím si, že v jídle káva funguje nejlépe tehdy, když ji použijete k dodání hloubky,“ říká Idrovo.

Pro dezerty doporučuje espresso nebo velmi silně uvařenou kávu do pokrmů, jako je tiramisu, čokoládový dort nebo pěna.

„Káva dokáže chuť čokolády spíše umocnit, než aby s ní soupeřila,“ dodal.

Pro suché potírání masa (dry rub) Idrovo doporučuje jemně mletou kávu – téměř na úrovni jemnosti espressa – zkombinovanou s červenými masy, jako jsou steaky nebo hovězí hrudí. „Získáte zemitou hořkost z kávy, která hraje proti cukru a koření, a středně tmavé pražení k tomu funguje výborně,“ uvedl.

Vařená káva a espresso mohou také přidat hloubku a chuť do grilovacích omáček, omáček mole a do tekutin určených k dušení.

Je také několik věcí, na které je dobré pamatovat u kávy bez kofeinu. Kofein se z kávy odstraňuje, dokud jsou zrna ještě zelená, tedy před pražením, a tento proces může ovlivnit chemické složení i chuť.

Dekofeinizace totiž neodstraní výhradně kofein. „Některé rozpustné sloučeniny, včetně některých chlorogenových kyselin a prekurzorů chuti, se mohou během procesu ztratit, protože extrakce kofeinu není dokonale selektivní. To je jeden z důvodů, proč může káva bez kofeinu občas chutnat o něco plošší nebo méně komplexní než normální verze té samé kávy,“ vysvětlil.

Výběr bezkofeinové varianty však nemusí automaticky znamenat obětování kvality.

Nakonec má Idrovo jeden zlatý standard pro ten nejchutnější šálek: „Nejlepší káva je káva, která vám chutná.“

Více na: https://www.epochtimes.cz/premium-zdravi/co-se-deje-ve-vasem-tele-kdyz-pravidelne-pijete-kavu-a300820.html 

–ete–

-etcz-