Demonstranti s maďarskými vlajkami a transparentem s nápisem „Čistá voda a čistý vzduch“ během protestu proti plánům čínského bateriového gigantu CATL vybudovat v Debrecínu největší evropskou gigafactory, Maďarsko, 4. února 2023. Foto: Attila Kisbenedek / AFP via Getty Images
Téměř deset let Maďarsko prostíralo červený koberec globálním ambicím Číny v oblasti elektromobilů. Čínští průmysloví giganti, kterým nahrávala politika „otevření Východu“ premiéra Viktora Orbána, získávali miliardy eur na státních dotacích, lukrativní pozemky a urychlené schvalovací postupy, které jim umožňovaly obejít důkladnou kontrolu dopadů na životní prostředí.
Klenoty tohoto uspořádání – obří závod CATL na výrobu bateriových článků a továrna společnosti Semcorp na separační fólie – si jako základnu pro zásobování automobilových gigantů, jako jsou BMW, Mercedes-Benz a Volkswagen, zvolily druhé největší maďarské město Debrecín.
Dnes se však tato zlatá horečka mění v katastrofální krizi spojenou s dodržováním předpisů a ochranou životního prostředí. Po odhaleních úniků průmyslových chemikálií, problémů s nakládáním s odpadními vodami a zásadním obratu v maďarské politice čínští výrobci baterií zjišťují, že zkratky, které jim pomohly k vzestupu na domácím trhu, v Evropě nefungují.
Tvrzení CATL o „zeleném barvivu“ se hroutí
V srpnu 2022 se společnost Contemporary Amperex Technology Co. Ltd. (CATL), největší výrobce baterií na světě, zavázala investovat 7,34 miliardy eur do výstavby závodu s kapacitou 100 gigawatthodin v Debrecínu. Šlo o největší přímou zahraniční investici v historii Maďarska. Projekt byl oslavován jako milník, díky němuž se mělo Maďarsko stát druhým největším výrobcem baterií pro elektromobily v Evropě.
V květnu však idyla kolem projektu náhle skončila, když z odtoků dešťové vody poblíž závodu začala vytékat páchnoucí, neonově zelená kapalina a rozlévala se po okolních veřejných komunikacích. CATL incident bagatelizovala jako neškodné přetečení potrubního systému. Tvrdila, že voda pocházela z běžného zařízení používaného k tlakovým zkouškám a že do ní bylo přidáno pouze potravinářské zelené barvivo, které mělo pomoci odhalit netěsnosti potrubí.
Nezávislé laboratorní testy, které si objednaly místní občanské iniciativy, však tvrzení společnosti okamžitě zpochybnily. Vzorky obsahovaly mangan v koncentraci dosahující trojnásobku národního bezpečnostního limitu pro pitnou vodu a rovněž zvýšené množství lithia, niklu a kobaltu.
Nejvíce znepokojivé bylo zjištění přítomnosti N-methyl-2-pyrrolidonu (NMP) – průmyslového rozpouštědla používaného při nanášení povlaků na elektrody, které se v přírodě nevyskytuje. NMP je podle předpisů Evropské unie klasifikován jako toxická látka, která může poškodit plodnost a nenarozené děti.
Následné vládní kontroly odhalily systémové porušování předpisů: závod protiprávně napojil své vnitřní potrubí s odpadní vodou přímo na městskou kanalizační síť, takže nebezpečné průmyslové odpadní vody mohly obcházet standardní zařízení na jejich čištění.
Comments