Finlandia, nejslavnější dílo finského skladatele Jeana Sibelia, vyjadřuje jeho vlasteneckou lásku k rodné zemi. Foto: Volné dílo
Sibelius se narodil 8. prosince 1865 ve městě Hämeenlinna, které tehdy patřilo k Finskému velkoknížectví v rámci Ruského impéria. On i jeho otec vyrůstali pod ruskou nadvládou, zatímco jeho dědeček se narodil v době, kdy Finsko ovládalo Švédsko. Po celá staletí neexistoval nezávislý finský stát a země přecházela z područí jednoho národa do područí druhého. Sibelius podobně jako mnozí příslušníci vzdělaných elit vyrůstal se švédštinou, přestože se považoval za Fina.
Finský skladatel Jean Sibelius v roce 1923. Při narození dostal švédštěji znějící jméno Johan Christian Julius Sibelius. Foto: Volné dílo
Na konci 19. století se Sibelius připojil ke společensky pokrokovým umělcům a intelektuálům v hnutí Nuori Suomi neboli Mladé Finsko, které usilovalo o znovuobjevení a podporu finského národního cítění a kultury. Naučil se finsky a stejně jako mnozí další přijal finskou identitu za svou. Jeho raná díla, například Kullervo a Lemminkäinen, čerpala z domácího folkloru a kultury a pomohla mu stát se hudebním hlasem tohoto hnutí.
Uprostřed národního probouzení však Rusko začalo stále důrazněji prosazovat svůj vliv. V roce 1899 zavedl ruský car Mikuláš II. politiku „rusifikace“, jejímž cílem bylo podřídit finské zákonodárství přímější ruské kontrole. Odpor veřejnosti byl obrovský. Statisíce lidí podepisovaly petice a protesty nabývaly politických, kulturních i symbolických podob.
V listopadu na sklonku století uspořádali finští novináři nenápadný protest. Otevřeně politickou akci by úřady zakázaly, a tak protest zastřeli slavností na podporu penzijního fondu. Připravili sérii historických výjevů oslavujících finské dějiny. Sibelius složil hudbu k několika živým obrazům zachycujícím různá období finské historie. Závěrečný výjev nesl název Finsko se probouzí (Finland Awakens) a představoval finské intelektuály v nové kulturní epoše. Vedle nich se objevovaly obrazy dětí, které se učí číst, a dělníků shromážděných kolem výdobytků průmyslu.
V roce 1900 Sibelius hudbu přepracoval a ze závěrečného výjevu vytvořil samostatnou symfonickou báseň známou jako Finlandia. Aby se vyhnula cenzuře, zaznívala pod nenápadnými názvy, například Impromptu nebo Happy Feelings at the Awakening of Finnish Spring (Radostné pocity při probouzení finského jara). Navzdory tomuto zastírání veřejnost jejímu významu rozuměla a mnozí se přihlásili k jejímu poselství naděje a vítězství. Ruské úřady však její symbolickou sílu rozpoznaly a veřejné uvádění díla nakonec zakázaly. Skladatelovi současníci později tvrdili, že Sibeliova Finlandia patřila k nejvlivnějším dílům v boji za osvobození Finska.
Finlandia
V dnešní nahrávce uslyšíte Symfonický orchestr NHK pod vedením Charlese Dutoita. (Poslechnout)
Skladbu otevírají tísnivé akordy, které vystupují z neklidné atmosféry a naznačují dílo neobyčejného rozměru a závažnosti. Postupně ustupují řadě truchlivých chorálů, které si předávají dřevěné dechové nástroje a smyčce (01:01). Trubky vstupují s opakovanou řadou tónů (02:55), která působí jako temná, zlověstná fanfára. Spolu s mohutnými vzmachy v hlubokých smyčcích (03:10) přivádějí hudbu k živému oddílu (03:34), v němž se zrychluje tempo a roste energie.
Nakonec se na vrcholu gradace orchestr náhle odmlčí, jako by se nadechoval. Z ticha se vynoří chorál, který nejprve zazní ve dřevěných dechových nástrojích a poté jej převezme celý orchestr (05:24). K melodii později přibyl text a následně se zpívala při mnoha finských národních událostech. Přestože ji dnes lidé někdy mylně považují za tradiční finskou lidovou píseň, celou melodii vytvořil Sibelius.
V samém závěru se znovu ozve trubková fanfára (07:14), tentokrát však ohlašuje strhující a vítěznou oslavu. Finlandia končí údery činelů a stoupajícími melodiemi – nadějeplná hudební cesta skladatele bojujícího za svobodu.
Jakým tématům z oblasti umění a kultury bychom se podle vás měli věnovat? Své náměty nebo zpětnou vazbu nám můžete zaslat na [email protected].
–ete–
-etcz-
Comments