Moc bez taláru: Tři soudní případy, které zásadně ovlivnili znalecké posudky z oboru psychiatrie, před kamerou.
Foto: Screenshot / Epoch Times
Téma znaleckých posudků je tématem pořadu Rozpleteno již podruhé – poprvé šlo o dubnovou reportáž Diagnóza nepohodlný a nyní o Moc bez taláru. Oblast soudních znalců přitáhla širší pozornost po zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Ústřední vojenské nemocnici v květnu 2026. Na situaci následně reagoval i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Nová reportáž sleduje celkem tři různé soudní případy a spolu s nimi i tři různé znalecké posudky, které zásadně ovlivnily jejich vývoj. Všechny mají společného jmenovatele – autorku posudků, jejíž práci nedávno navrhl prověřit ministr Tejc. Podněty na prověření měl dostat z několika stran a hlavním spouštěčem měl být posudek v případu vraždy tříleté Viktorky, která byla soudem svěřena do péče psychicky nestabilního otce, který ji po roce zavraždil.
První případ, který reportáž Moc bez taláru sleduje, se týká matky, která byla nedobrovolně hospitalizována a oddělena od svého čtyřměsíčního dítěte. Soudní znalkyně uvedla, že skutečnost, že volá své právničce a vše si nahrává, je projevem paranoie. „Všechny soudy to potvrdily. Teprve Ústavní soud konstatoval, že její práva byla porušena a že o zákonnosti nedobrovolné hospitalizace musí rozhodnout soud, nikoli znalecký posudek. Případ se vrátil k soudu prvního stupně, a to i s tím samým posudkem,“ napsala před zveřejněním reportáže režisérka Zuzana Piussi.
Druhým případem je kauza právničky a soudkyně Jitky Kománkové, která zdědila pozemky na Moravě a šla na policii nahlásit nelegální stavby a výhrůžky. „Odmítla podepsat protokol, který policistka sepsala jinak, než jak vypovídala. Policistka jí sdělila, že dokud protokol nepodepíše, z místnosti neodejde, a nechala ji zamčenou na policejní stanici s bezpečnostním režimem. Její advokát Tomáš Sokol podal stížnost na policistku a odpovědí bylo trestní oznámení na doktorku Kománkovou,“ komentuje případ Piussi.
Soudkyni Kománkovou podle režisérky nebylo možné odsoudit, protože „existuje policejní video jako klíčový důkaz“. „Lze však přizvat znalkyni Leblovou, která za minulý rok sepsala 447 posudků a dalších 231 za tento rok, a prohlásit, že Kománková trpí bludy,“ dodává režisérka s tím, že tento příběh byl pro ni „nejvíce šokující, protože ukazuje, že pokud je systém nemocný, nezastaví se před ničím“.
Třetí část sleduje veřejně známý soudní případ tříleté Viktorky, kterou soud na základě posudku vrátil z pěstounské péče otci, který ji o rok později zavraždil. Policie čin kvalifikovala jako úkladnou vraždu, posudek znalkyně Leblové z něj udělal „neúmyslný čin“ a žaloba baly překvalifikována na trestný čin opilství. Právě tento posudek měl být spouštěčem pro ministra spravedlnosti, aby prověřil činnost soudní znalkyně.
Soudní znalkyně MUDr. Gabriela Leblová, 19. prosince 2022.
Foto: Profimedia
„Ministerstvo má své kompetence ve vztahu ke znalecké činnosti. Můžeme prověřit, zda posudek splňuje zákonné požadavky, zda je přezkoumatelný a zda byl zpracován způsobem, který zákon vyžaduje,“ sdělil Tejc v rozhovoru pro Seznam zprávy 9. září.
„Ministerstvo může prověřit, zda posudek splňuje zákonné požadavky, zda je přezkoumatelný a zda byl zpracován způsobem, který zákon vyžaduje.“
– Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti
Posudek komentoval také současný předseda spolku Šalamoun, který sleduje nezávislost justice. „Jestliže znalecký posudek může být bezprostředním důvodem pro změnu právní kvalifikace z vraždy na opilství v případu, jehož obětí je tříleté dítě, musí být jeho závěry mimořádně přesvědčivé a především plně přezkoumatelné. V tomto případě máme za to, že několik nejzásadnějších odborných kroků z písemného posudku přezkoumat nelze. Proto žádáme ministra spravedlnosti nikoli o zásah do trestního řízení, ale o řádný dohled nad výkonem znalecké činnosti,“ uvedl na začátku září Václav Peričevič.
„Moc bez taláru“: Tři soudní případy, které zásadně ovlivnily znalecké posudky z oboru psychiatrie, před kamerou.
Foto: Screenshot / Epoch Times
Soudní znalkyně Leblová deníku Epoch Times po vydání článku oznamujícího prověřování její soudně-znalecké činnosti v e-mailové komunikaci sdělila: „Každý znalecký posudek v řízení při pochybnostech podléhá přezkumu ve formě revizního znaleckého posudku, zároveň má ministerstvo spravedlnosti oddělení, které se činností soudních znalců zabývá a nepochybně je kontroluje. S přezkoumáním mnou vypracovaných znaleckých posudků tedy musím vždy počítat a nemám s tím žádný problém, svoji práci vykonávám s veškerou odbornou péčí.“
„Za důležité pokládám, aby jakýkoli přezkum prováděli odborníci, kteří psychiatrii rozumí teoreticky i prakticky,“ dodala Leblová.
Comments