Přestože letní květiny odkvétají a zelenina dosluhuje, díky prohřáté půdě a chladnějšímu vzduchu je podzim důležitým obdobím pro výsadbu. Foto: Juli86/Shutterstock
Zahradní sezona se možná chýlí ke konci, ale v září ještě rozhodně není čas odložit zahradnické rukavice. Chladnější noci a stále teplá půda vytvářejí vhodné podmínky pro podzimní péči o trávník, výsadbu jarních cibulovin a přípravu choulostivých, v létě kvetoucích rostlin na zimu.
Trocha péče v tomto období pomůže zahradě zakončit sezonu v dobré kondici a získat náskok před jarem.
Co potřebuje trávník
V českých zahradách převládají trávníky ze směsí jílků, kostřav a lipnic, kterým vyhovuje chladnější podnebí. Po letním horku a suchu jim podzim nabízí příležitost k obnově. S péčí začněte zpravidla v září nebo říjnu, dokud tráva roste a půda není zmrzlá či přemokřená. Konkrétní termín přizpůsobte počasí a nadmořské výšce.
Pokud trávník potřebuje přihnojit, zvolte přípravek určený pro podzimní použití, obvykle s nižším podílem dusíku a vyšším podílem draslíku než u jarních směsí. Dodržujte dávkování a podmínky aplikace uvedené výrobcem. Podzimní přihnojení však není nezbytné pro každý trávník – záleží na jeho stavu, půdě a dosavadní výživě. Také Královská zahradnická společnost (RHS) doporučuje hnojit podle potřeby, nikoli automaticky.
Pokud dlouhé a horké léto zanechalo holá nebo prořídlá místa, můžete je na začátku podzimu dosít. Půdu lehce nakypřete, osivo přitlačte a udržujte rovnoměrně vlhké. Načasování případného hnojení přizpůsobte použitému přípravku a jeho vhodnosti pro nově vysetou trávu. Univerzální pravidlo, že je po výsevu vždy nutné čekat čtyři týdny, neplatí.
Vhodně zvolené podzimní hnojení může trávníku pomoci doplnit živiny před zimou. Foto: jamievanbuskirk / Getty Images
Teplomilné trávy
Teplomilné trávy, například druhy známé pod anglickými názvy Bahia, Bermuda a St. Augustine nebo trávy rodu Zoysia, jsou typické především pro teplejší oblasti světa. V běžných českých zahradních trávnících se téměř nepoužívají.
Jejich růstový cyklus a nároky na výživu se od našich běžných travních směsí liší. Americká doporučení pro péči o tyto trávníky proto nelze bez úprav přenášet do českých podmínek.
Sezonní údržbu je třeba přizpůsobit druhu trávníku a místnímu podnebí. Foto: elenaleonova / Getty Images
Záplava květů
Vytáhněte sazeč cibulovin a odhalte tajemství předzahrádek, které při prvních známkách jara jako mávnutím kouzelného proutku ožívají krokusy, narcisy a ranými tulipány. Jejich majitelé nemají žádné zázračné pěstitelské schopnosti. Jen na jaro mysleli už při podzimní výsadbě.
Termín se liší podle druhu. Narcisy, sněženky a krokusy vysazujte spíše na začátku podzimu; se sněženkami po nákupu zbytečně neotálejte, protože jejich drobné cibule snadno vysychají. Tulipánům vyhovuje pozdější výsadba do chladnější půdy, obvykle v říjnu až listopadu, dokud půda nezamrzne. U hyacintů a okrasných česneků se řiďte doporučením pro konkrétní druh. RHS rovněž rozlišuje časnější výsadbu narcisů a dalších jarních cibulovin od pozdější výsadby tulipánů.
U tulipánů můžete vybírat nejen z široké palety barev, ale také rozložit dobu kvetení. Kombinací raných, středně raných a pozdních odrůd prodloužíte jejich jarní přehlídku na několik týdnů. Na ni mohou navázat později kvetoucí okrasné česneky.
Pokud pokyny na obalu neuvádějí jinak, sázejte cibule špičkou vzhůru do jamky hluboké přibližně jako dvoj- až trojnásobek jejich výšky. Důležitá je propustná půda. Je-li při výsadbě suchá, zalijte ji; za vlhkého podzimního počasí další zálivka nemusí být nutná. Přemokření může způsobit hnilobu cibulí.
Mnohé cibuloviny kvetoucí na jaře se vysazují na podzim; vhodný termín závisí na druhu. Foto: AndreaObzerova / Getty Images
Květy pro teplé počasí
Jiřiny, hlíznaté begonie, mečíky, kany a kaly mají různé zásobní podzemní orgány – hlízy, stonkové hlízy nebo oddenky. Kany ani kaly přitom nejsou pravé lilie. Tyto rostliny se v českých podmínkách zpravidla ukládají na zimu do prostoru, kde nemrzne.
Termín vyzvednutí nelze určit jedním pravidlem pro všechny. Jiřiny se obvykle vyjímají ze země po prvním lehkém mrazu, který poškodí nadzemní část, ale ještě před promrznutím půdy. Hlíznaté begonie je vhodné před mrazem ochránit včas. U mečíků, kan a kal se řiďte vyzráním podzemních orgánů, stavem rostlin a požadavky konkrétního druhu.
Jinak je to u pravých lilií rodu Lilium, včetně běžných asijských a orientálních hybridů. Mají pravé cibule a mnohé v českých podmínkách přezimují v záhonu. Důležitá je mrazuvzdornost konkrétní odrůdy a dobře odvodněné stanoviště: v dlouhodobě zamokřené půdě cibule lilií zahnívají. Na chladných místech může pomoci zimní kryt, u rostlin v nádobách je navíc třeba chránit kořenový bal před promrznutím. Každoroční vyrývání běžných zahradních lilií není nutné.
Také skladování choulostivých hlíz a oddenků se liší podle druhu. Po vyzvednutí odstraňte přebytečnou zeminu, zkontrolujte zdravotní stav a nechte povrch oschnout. Například hlízy jiřin lze uložit do otevřených beden a zakrýt vhodným izolačním materiálem, který je pomůže chránit i před vysycháním. Zásobní orgány nemají být mokré, ale nesmějí ani nadměrně seschnout. Přesnou teplotu a způsob uložení volte podle rostliny. Během zimy je pravidelně kontrolujte a hnijící kusy odstraňujte.
Hlízy a další podzemní orgány uložené na zimu je třeba pravidelně kontrolovat, zda nehnijí, nejsou poškozené nebo nadměrně nevysychají. Foto: S.O.E / Shutterstock
Když se barev nemůžete dočkat
Podzimní zahradu mohou rozzářit ocúny, podzimní krokusy nebo pozdě kvetoucí okrasné česneky. U ocúnů a podzimních krokusů je však třeba myslet na výsadbu s předstihem, zpravidla už v létě. Samotný pozdní příchod mrazů nezaručuje, že zářijová výsadba ještě letos vykvete.
Pokud jste vhodný termín propásli, naplánujte nákup a výsadbu na příští sezonu. Máte-li už zdravé cibule či hlízy doma, nenechávejte je ovšem ležet až do dalšího roku – vysaďte je co nejdříve podle pokynů pro daný druh.
Mrazuvzdorné ocúny a vhodné druhy podzimních krokusů mohou zůstávat na stanovišti řadu let. Neplatí pro ně obecné doporučení každoročně je na zimu vyjímat a skladovat nasucho. U ocúnů navíc přesazování během aktivního růstu může rostlinám uškodit.
Choulostivější druhy, jako jsou sternbergie žlutá či bledule podzimní, vyžadují individuální posouzení stanoviště a zimní ochrany. Před nákupem si ověřte jejich mrazuvzdornost a nároky; nelze pro ně doporučit stejný režim jako pro otužilé zahradní cibuloviny.
Podzimní květiny udržují zahradu barevnou ještě dlouho po skončení léta. Foto: Jevtic / Getty Images
Zářijové pěstitelské tipy
Připravte si bílou netkanou textilii nebo lehké staré prostěradlo, abyste při nečekaném ochlazení mohli na noc zakrýt rajčata a další teplomilnou zeleninu, která ještě zůstává na záhonech. Kryt upevněte tak, aby rostliny nepolámal, a přes den jej podle počasí odstraňte. Taková ochrana pomůže při slabém krátkodobém mrazíku, nikoli při déletrvajícím silném mrazu.
Podzimní úroda
Chladnější počasí prospívá špenátu, salátům a další listové zelenině, která v letním horku snadno vybíhá do květu. Je však třeba rozlišovat mezi rostlinami už rostoucími na záhoně a těmi, které teprve chcete vysít.
Začátkem září lze podle oblasti a počasí ještě vysévat rychle rostoucí ředkvičky a listovou zeleninu. Pro pozdější výsevy vybírejte druhy a odrůdy určené k přezimování, například vhodný špenát nebo zimní salát. Také zářijová doporučení RHS počítají především s výsevy zeleniny pro přezimování. V českých podmínkách přizpůsobte termín místnímu podnebí a údajům na sáčku; s postupujícím podzimem se růst zpomaluje.
Růžičková kapusta, kadeřávek, pórek, mangold a dříve založené porosty mrkve, řepy, brokolice či květáku mohou dál růst nebo poskytovat úrodu. Zářijový výsev či výsadba však u těchto plodin obecně nestačí k letošní sklizni. Předpěstované sazenice mohou sezonu zkrátit, ale nenahradí potřebný čas k dozrání.
Zahrada v pořádku
Odstraňte plevel, napadené rostlinné zbytky a mokré nánosy listí z trávníku. Zdravé listí můžete využít jako mulč tam, kde to pěstovaným rostlinám vyhovuje, nebo je zkompostovat.
Zahradu však není nutné uklidit do posledního stébla. Zdravé suché stonky a semeníky některých trvalek mohou zůstávat přes zimu jako úkryt pro hmyz a zdroj potravy pro ptáky. Důslednější úklid si zaslouží především místa s výskytem chorob a škůdců nebo zahnívající zbytky v hustých porostech.
Výživnější půda
Ušetřete příští rok za prostředky na zlepšení půdy tím, že zkompostujete zdravé rostlinné zbytky (zeleninu, letničky i ostříhané části trvalek), listí, posečenou trávu a zdravé spadané ovoce. Mokrou trávu a měkké zbytky promíchávejte se sušším materiálem, aby se kompost neslepil a měl dostatek vzduchu.
Silně napadené rostliny a části s přetrvávajícími původci chorob do běžného domácího kompostu raději nedávejte. Nemusí se dostatečně prohřát, aby je zneškodnil. Způsob jejich likvidace přizpůsobte druhu napadení a místním pravidlům nakládání s odpadem.
Ještě nekompostujete? Podzim nabízí dostatek materiálu, se kterým můžete začít.
-etcz-
Comments