Zleva předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a člen NRR Petr Musil vystoupili na tiskové konferenci NRR ke zveřejnění Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a Zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Foto: Profimedia
Veřejné finance nejde označit za udržitelné, informoval předseda Národní rozpočtové rady (NRR) při čtvrteční tiskové konferenci, na které spolu s dalšími členy orgánu představil Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V důsledku rozvolnění fiskální politiky se podle rady očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul o tři roky. Ministerstvo financí s projekcí nesouhlasí.
„Rok 2025 byl, zdá se, na nějakou dobu posledním rokem, kdy existovala nějaká snaha o konsolidaci veřejných rozpočtů,“ konstatoval předseda NRR Mojmír Hampl. Období se podle něj vyznačovalo nejvyšším hospodářským růstem od roku 2022.
Rok 2026 jako obrat ve fiskální politice
V letošním roce došlo podle Hampla k velkému a významnému obratu v trendech ve fiskální politice. „Faktem je, že návrh rozpočtu na rok 2026 byl sestaven v rozporu s existující a v tu dobu platnou legislativou, v rozporu s tehdy platným zákonem o rozpočtové odpovědnosti,“ konstatoval.
Celkový schodek veřejných financí loni dosáhl 2,1 procenta HDP, letos NRR očekává prohloubení schodku na 2,7 procenta HDP. „Konsolidační úsilí, které bylo nastoleno v minulých letech, se tedy nejen zastavilo, ale dokonce obrátilo a veřejné finance již nemůžeme označit jako udržitelné,“ uvedl předseda Národní rozpočtové rady.
V příštím roce se podle něj počítá s ještě výraznějším prohloubením na 3,5 až 3,7 procenta HDP. „V součtu představují roky 2026 a 2027 z hlediska Národní rozpočtové rady velmi silnou expanzi fiskální politiky, a to tak velkou, že z hlediska srovnání v nekrizových časech to nemá precedent od okamžiku vzniku samostatné České republiky v roce 1993,“ dodal Hampl. Pokud nedojde k silné konsolidaci, v nadcházejících letech podle něj dojde k pozvolnému, ale nezadržitelnému růstu veřejného dluhu.
Varování před nárazem na dluhovou brzdu
„Náraz na dluhovou brzdu se nám posouvá negativním směrem,“ konstatoval člen rady Petr Musil. Dluhovou brzdu nastavuje zákon při zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. V případě jejího překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Bez přijetí konsolidačního balíčku bude podle něj veřejný dluh dále růst, už v roce 2025 podle něj dosáhl 44 % HDP. Očekávaný náraz na dluhovou brzdu se podle Musila posunul z roku 2037 na rok 2034.
Fiskálně-strukturální plán, který Česko předložilo Evropské komisi, předpokládá v letech 2028 a 2029 snižování deficitu veřejných financí. „Dráha konsolidačního úsilí se nám zdá v kontextu vládnutí této vlády málo důvěryhodná. V součtu vyžaduje ještě silnější konsolidační úsilí, než měla předcházející vláda,“ upozornil Hampl. Podle něj není možné plán splnit bez významného zásahu do státních výdajů nebo do hlavních daňových titulů. „Není to o drobných daních. To jsou věci, které řádově neodpovídají velikosti problému,“ dodal.
Minulá zpráva navíc podle rady v padesátiletém horizontu projektovala dluh ve výši 178 procent HDP, ta letošní jej projektuje na úrovni 245 procent. Na vině podle rady není jen uvolnění fiskálních pravidel, ale i vyšší výdaje na obranu. Hlavní příčinou dlouhodobé nerovnováhy ale dle NRR zůstává to, že hospodaření státu je trvale ztrátové.
„Naše zpráva nemá vyznívat tak, že za výrazné zvýšení dluhu na konci naší projekce mohou obranné výdaje, nýbrž jako ukázka toho, jak se udržitelnost veřejných rozpočtů zhorší, když se dlouhá léta opomíjejí závazky vyplývající z členství České republiky v mezinárodních organizacích a zároveň vládní politická reprezentace není ochotna rozpočtové výdaje prioritizovat,“ uvedl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.
Ministerstvo financí situaci vidí jinak
Resort financí se proti predikci ohradil ještě téhož dne v tiskové zprávě. Hampl podle něj ve svých veřejných vystoupeních pomíjí vládou schválenou a deklarovanou trajektorii snižování deficitů obsaženou v novém fiskálně-strukturálním plánu. „Ten počítá pro rok 2028 s deficitem 2 % HDP, v roce 2029 s deficitem 1,6 % HDP a v roce 2030 s deficitem 1,2 % HDP. Jde přitom o mimořádně ambiciózní trajektorii konsolidace veřejných financí,“ podotklo ministerstvo.
Podle resortu Hampl zaujímá jiný postoj k současné vládě, než jaký zaujímal k minulému kabinetu. Připomněl také, že předseda NRR byl členem poradního orgánu vlády expremiéra Petra Fialy (ODS). „Fiskální plány minulé vlády, které její vlastní ministři dnes označují za zcela nedosažitelné, Hampl přijímá jako relevantní východisko, zatímco současnou vládou schválenou konsolidační trajektorii zpochybňuje a své projekce staví na předpokladech, které tuto trajektorii nereflektují,“ uvedlo ministerstvo.
Projekce nárazu na dluhovou brzdu označil resort za politické prohlášení. „Úřadu národní rozpočtové rady nepřísluší, aby rozporoval vládou schválenou trajektorii konsolidace a na tomto základu modeloval fiktivní nárazy na dluhovou brzdu. Jedná se o politické prohlášení, které je v rozporu s realitou. Česká republika naopak zůstane mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi EU s nadstandardním růstem HDP a lze očekávat, že vládní politika bude pozitivně vnímána i skutečně nezávislými mezinárodními ratingovými agenturami,“ stojí v tiskové zprávě.
Comments