Z istanbulského nábřeží se otevírá výhled na panorama starého města včetně Modré mešity a chrámu Hagia Sofia. Jedním z nejlepších způsobů, jak si historické památky prohlédnout z vody, je plavba po Bosporu.
Foto: Şinasi Müldür / Pexels
Prodavač ke mně přes pult natáhl ruku s kouskem sýra. Když jsem si ho podle očekávání vzal, nabídl mi další. Pak ještě jeden, následovaly olivy, masové pochoutky, a dokonce i několik malých čtverečků přesladké baklavy. „Všechno z Turecka!“ prohlásil s širokým úsměvem.
Na tržišti bylo rušno. Místní obyvatelé asijské části města tu nakupovali suroviny na večeři. Tento obchodník – a jak jsem záhy zjistil, i všichni ostatní, které jsem na tomto tržišti za Bosporem potkal – však věnoval pozornost především mně. V té živé postranní uličce jsem mohl zůstat celý večer a zdarma ochutnávat.
„Proč mi věnujete tolik času?“ zeptal jsem se prostřednictvím hlasového překladače v telefonu. Muž se na okamžik zatvářil nechápavě. Pak mi přes svůj telefon odpověděl: „Chceme, abyste se u nás cítil bezpečně a vítaný a ochutnal to nejlepší, co máme.“ A nejspíš také abych odcházel s několika taškami jídla, ale to už zůstalo nevyřčeno.
Takový je Istanbul: město s více než patnácti miliony obyvatel rozložené na dvou kontinentech, které může působit rozlehle, nepřehledně, a ano, i trochu hrozivě a neuchopitelně. V největším tureckém městě ale můžete kdykoli zažít i nečekanou blízkost a vřelé přijetí. Nejlépe si ho navíc užijete, když víte, jak na jeho návštěvu – což jsem se naučil během více než tuctu cest.
Obrovské letiště
Staré letiště s kódem IST mělo své kouzlo. Přestože šlo o významný mezinárodní letecký uzel, bylo poměrně kompaktní, přehledné a trochu omšelé – ovšem sympatickým způsobem.
Nové letiště IST leží na evropské straně města ve čtvrti Arnavutköy. Hlavní osobní provoz převzalo v roce 2019 a má jeden z největších letištních terminálů na světě. Čísla jsou působivá: přibližně 1,4 milionu metrů čtverečních pod jedinou střechou a kapacita 90 milionů cestujících ročně. (istairport.com)
Ani tyto údaje však úplně nevystihují jeho ohromné rozměry. Výhodou jsou vysoké klenuté stropy, díky nimž celý prostor působí vzdušně. Nevýhodou je, že cesta mezi odletovými branami se může zdát nekonečná, a to i přes množství pohyblivých chodníků.

Istanbulské letiště patří k největším na světě. Jeho terminál každoročně odbaví miliony cestujících na mezinárodních linkách a představuje významný uzel světové letecké dopravy.
Foto: NoyanYalcin / Shutterstock
IST je jedním z nejvýznamnějších přestupních letišť na světě. Turecký národní dopravce Turkish Airlines obsluhuje více než 350 destinací. Poměrně snadná je tak i cesta ze Severní Ameriky, odkud sem směřují spoje například z Houstonu, Chicaga, Bostonu, Toronta, Los Angeles, New Yorku či Dallasu.
Ani doprava do města není příliš složitá, přestože letiště leží několik desítek kilometrů od centra. U terminálu najdete taxi i letištní autobusy, zdejší dopravní zácpy jsou však pověstné. Místní doporučují vyhradit si na cestu po silnici alespoň hodinu. Lepší volbou může být metro: na letišti nastoupíte a s jediným přestupem ve stanici Gayrettepe dojedete až na náměstí Taksim.
Město říší
Istanbul, někdejší Konstantinopol, byl po mnoho staletí tepajícím srdcem několika nejmocnějších říší světa. Nejprve Byzantské neboli Východořímské říše, která přetrvala více než tisíc let, a poté Osmanské říše, jejíž moc dále rozšířil sultán Sulejman Nádherný.

Historická červená tramvaj projíždí třídou İstiklal a dotváří osobitý ráz této významné pěší tepny.
Foto: lapas77 / Shutterstock
V době největšího rozmachu ovládala Osmanská říše rozsáhlé oblasti kolem Středozemního moře. Její území sahalo přes severní Afriku a jihovýchodní Evropu až k branám Vídně. Není proto překvapením, že v Istanbulu najdete nespočet historických památek. Doporučuji rozdělit si je do dvou skupin – na placené a bezplatné – a podle toho si návštěvu naplánovat.
Památky se vstupným
Tady se vyplatí plánovat předem. Stejně jako u jiných vyhledávaných památek je vhodné koupit si vstupenky dopředu a tam, kde to systém umožňuje či vyžaduje, rezervovat také konkrétní čas návštěvy. Týká se to řady muzeí i takových míst, jako jsou Galatská věž nebo Baziliková cisterna ze šestého století s obrácenou hlavou Medúzy, jejíž vlasy tvoří hadi.

Galatskou věž postavili ve 14. století Janované. Je vysoká přibližně 67 metrů a nabízí panoramatický výhled na Istanbul včetně Bosporu a Zlatého rohu.
Foto: prmustafa / Getty Images

Mešita sultána Ahmeda, známá jako Modrá mešita, proslula výzdobou interiéru, kterou tvoří více než 20 000 ručně vyráběných a malovaných keramických obkladů z İzniku.
Foto: Emad Aljumah / Getty Images
Dvě památky si zaslouží zvláštní pozornost. První je Hagia Sofia, jejíž siluetě dominují kupole a minarety. Stavba dokončená roku 537 původně sloužila jako křesťanský chrám, později byla přeměněna na mešitu, následně na muzeum a v roce 2020 opět na mešitu. Obdivováním monumentálních kupolí a propracovaných mozaik byste mohli strávit celý den. Požádejte některého ze zaměstnanců, aby vám ukázal runový nápis připisovaný vikingskému návštěvníkovi. Praktická rada: při plánování počítejte s omezením turistických návštěv během pátečních modliteb.
Druhou je palác Topkapi, který byl po čtyři staletí sídlem osmanských vládců. Tady se pravděpodobně vyplatí najmout si průvodce. Rozlehlý areál se zahradami, nádvořími, klenotnicí a harémem zabírá přibližně 70 hektarů. Odborný výklad vám pomůže zasadit jeho historii do souvislostí s dnešním Tureckem. Průvodce vám také usnadní orientaci – při samostatné návštěvě se tu člověk snadno ztratí.

Palác Topkapi sloužil téměř 400 let jako sídlo osmanských sultánů.
Foto: imdat akgun / Shutterstock
Místa přístupná zdarma
Řadu nejznámějších istanbulských míst můžete navštívit bez vstupného a složitého plánování. Obvykle si nejprve zajistím vstupenky do placených památek a pak k nim přidám volně přístupná místa v okolí.
Pokud máte naplánovanou návštěvu chrámu Hagia Sofia a cisterny, zastavte se i v Modré mešitě. Před vstupem do tohoto poklidného a krásného prostoru je třeba zout si boty. Návštěvníci musí mít zakrytá ramena a kolena, ženy také vlasy. Prohlídku naplánujte mimo dobu modliteb.
Také se rád celé hodiny toulám Velkým bazarem. Jeden z nejstarších a největších krytých trhů na světě funguje už od roku 1461. V desítkách jeho uliček se tísní přibližně čtyři tisíce obchodů a člověk si tu připadá jako v jiném světě. Ať už hledáte koberec, šperk, nebo téměř cokoli jiného, tady to najdete. Jen se připravte na smlouvání.

Istanbulský Velký bazar pochází z 15. století. V jeho tisících obchodů se prodává všechno možné, od textilu přes šperky až po keramiku.
Foto: epic_images / Shutterstock

Turecký čaj se běžně podává ke snídani v malých skleničkách ve tvaru tulipánu.
Foto: Raul C / Getty Images
Při žádné návštěvě Istanbulu nevynechám Egyptský bazar, kde se prodává koření, sušené ovoce, ořechy, baklava a mnoho dalšího. Během jednoho nedávného chladného a deštivého odpoledne mě jeden prodavač přilákal šálkem horkého čaje s bylinkami podle mého výběru.
Zatímco jsem popíjel nápoj, který příjemně zahříval, vyprávěl mi o historii bazaru a jeho spojení s městem. Také mi poradil, kudy se dostanu do Pandeli, jednoho z gastronomických pokladů Istanbulu.

Na istanbulských trzích se v otevřených nádobách vrší pestrá nabídka koření.
Foto: iariturk / Getty Images
Tato restaurace s oceněním Bib Gourmand od průvodce Michelin se skrývá nad tržištěm. Vystoupáte k ní po téměř nenápadném schodišti a ruch bazaru rázem necháte pod sebou. Podnik, jehož historie sahá do roku 1901, nabízí jedny z nejlepších pokrmů ve městě a obsluhují tu číšníci v zářivě bílých košilích. Vrcholem mé návštěvy byla jedna z místních klasik: voňavý talíř pečeného jehněčího, z něhož ještě stoupala pára.
Na asijskou stranu
Istanbul je jedním z mála měst, kde za drobné nastoupíte na loď a přeplujete na jiný kontinent. Bospor rozděluje tuto tureckou metropoli mezi Evropu a Asii. Ačkoli připomíná velmi širokou řeku, ve skutečnosti jde o důležitou mořskou úžinu spojující Černé moře s Marmarským mořem a dále se Středozemním mořem a zbytkem světa.
Už samotná plavba je levným a snadným způsobem, jak spatřit město v celé jeho kráse, s kupolemi a minarety tyčícími se na obou březích. Najděte si místo na otevřené palubě a nechte si pár drobných na turecký čaj nebo silnou kávu, které se na lodích často prodávají. Cestou uvidíte všechno možné, od nákladních lodí až po plavidla, na jejichž palubách se pořádají večírky.

Kultura a tradice turecké kávy jsou zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Káva je symbolem pohostinnosti, přátelství a tradice.
Foto: Alexander Spatari / Getty Images
Vydejte se do Kadıköy
Příběh o prodavačích, kteří mi nabízeli jídlo zdarma, se odehrál v Kadıköy, čtvrti na asijské straně Bosporu, kterou řada turistů mine. Při mé první návštěvě mě sem přivedl průvodce, z něhož se postupně stal dlouholetý přítel.
Jakmile vystoupíte z trajektu, proud převážně místních obyvatel vás vtáhne do spleti postranních uliček plných obchodů a stánků s rybami, ovocem, zeleninou a spoustou dalšího zboží. V jednom malinkém krámku měli třicet druhů oliv – a nic jiného.

Trajekty společnosti Şehir Hatları propojují přes Bospor evropskou a asijskou část Istanbulu.
Foto: yilmazsavaskandag / Shutterstock
Kde se ubytovat a najíst
Návštěvu této čtvrti si vždy načasuji tak, abych se mohl najíst v Çiya Sofrası, dalším výjimečném podniku. Organizace The World’s 50 Best Restaurants označila jeho zakladatele Musu Dağdevirena za „kulinářského antropologa“. Před otevřením restaurace cestoval po Turecku a sbíral tradiční recepty. Často přitom vařil po boku místních babiček, aby jejich recepty uchoval pro další generace.
O tomto šéfkuchaři psaly prestižní časopisy a vystupoval i v televizních pořadech. Přesto stále tráví čas ve svých restauracích, které se nacházejí ve stejném bloku. Při každé návštěvě si objednám kebab a pak se po něm poohlédnu. Obvykle sedí u stolu s přáteli, kouří, povídá si a rád se dá do řeči. S překladem nám často pomáhá některý z číšníků.
Vyberte si správný hotel
V tak rozlehlém městě záleží na tom, ve které čtvrti se ubytujete. Mnoho hotelů najdete v okolí náměstí Taksim a pěší třídy İstiklal, já ale dávám přednost ubytování u vody. Jednou z možností je Çırağan Palace Kempinski.

Iftár je jídlo, kterým se po západu slunce přerušuje každodenní půst během muslimského posvátného měsíce ramadánu.
Foto: RauL C7 / Shutterstock
Slovo „palác“ v názvu není nadsázka: část komplexu skutečně vznikla jako sídlo osmanského sultána. Při nedávné rekonstrukci dostal hotel nové designové prvky odkazující na město a jeho restaurace Tuğra nabízí moderní pojetí osmanské kuchyně.
Večeře zde je možná tím nejlepším zakončením návštěvy. Sedíte na terase, vychutnáváte si tradiční pokrmy a pozorujete lodě na hladině i osvětlený Bosporský most spojující Evropu s Asií. A znovu si uvědomujete, jak výjimečné toto město na dvou kontinentech je.



Comments