Ilustrace.
Foto:: Sunny Lo / Epoch Times
Hned na úvod prozradíme: virální zdravotní rada, podle níž můžete zvrátit demenci tím, že si budete čistit zuby nedominantní rukou, je příliš zjednodušená. Především proto, že ji nikdo neověřil, a její účinnost tedy není prokázaná.
To však neznamená, že když při každodenních činnostech vystřídáte ruce, vašemu mozku to vůbec neprospěje. Vědci vědí, že tím posilujete určité oblasti mozku ze stejného důvodu, jako když řešíte hlavolamy, věnujete se novým koníčkům nebo studujete na vysoké škole: vyžaduje to úsilí.
Právě proto pravačka Victoria Brownleeová používá při běžných činnostech levou ruku. Možná působí zvláštně, že dobrovolně bojuje s neobratným zacházením se zubním kartáčkem, píše nečitelně, při vytírání nadělá větší nepořádek a při líčení si zamaže víčka řasenkou. Jako žena, která se potýká s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), se však tímto způsobem snaží zlepšit své soustředění.
„Nejde o to, aby ADHD zmizelo,“ uvedla pro deník Epoch Times. „Jde o to, abych lépe vnímala přítomný okamžik, více se soustředila, jednala vědoměji a lépe si uvědomovala, co právě dělám.“
Přínosy používání nedominantní ruky se neomezují jen na lidi s ADHD. Něco tím může získat každý, u koho se běžné činnosti změnily v bezmyšlenkovité, automatické návyky – tedy téměř každý z nás.
Proč neobratně prováděná činnost probouzí mozek
Podle Ahmeta Arace, neurologa z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), pomáhá provádění činností nedominantní rukou proto, že nové aktivity staví mozek před nezvyklé úkoly.
„Mozek má rád výzvy. Když se cvičíte v jejich zvládání, představuje to pro něj vnitřní stimulaci, která podporuje zlepšování jeho funkcí,“ vysvětlil deníku Epoch Times. „Procvičování složitého úkolu touto [nedominantní] rukou by rozhodně bylo něčím neobvyklým a nepochybně by vyvolalo určité změny související s plasticitou mozku.“
Jinými slovy, když děláte něco nezvyklého, posilujete nervové buňky a zlepšujete spojení mezi nimi. Tento proces se nazývá neuroplasticita. Působí jako ochranný mechanismus proti chátrání buněk, které souvisí s neurodegenerativními onemocněními, například s Alzheimerovou chorobou.
Vědci tyto neuroplastické změny zaznamenali na snímcích mozku. Ve studii publikované v časopise Human Brain Mapping procvičovalo 24 praváků po dobu čtyř týdnů pohyby prstů levé ruky. Následná vyšetření ukázala zesílení části mozkové kůry, která se podílí na učení a pohybových dovednostech a s věkem se obvykle ztenčuje. Zároveň se zvýšila aktivita v oblastech spojených s pohybovými dovednostmi.
V oblastech, které se nepodílejí na řízení pohybu, studie žádné změny nezaznamenala. Cvičení tedy nepřineslo širší přínosy pro mozek.
Přesto bychom neměli podceňovat přínos situací, kdy mozek přechází do režimu, který vyžaduje větší pozornost a případně i více plánování, upozornil Benjamin Philip, odborný asistent a ředitel laboratoře neurověd a rehabilitace na Washingtonově univerzitě. Patří sem nejen činnosti prováděné nedominantní rukou, ale také cokoli, co klade nároky na poznávací schopnosti, například učení se hře na hudební nástroj nebo cizímu jazyku.
Jak používání „druhé“ ruky zapojuje celý mozek
Dalším důvodem, proč tento trik funguje, je skutečnost, že náš mozek má dvě hemisféry. Když přejdeme na nedominantní ruku, zapojíme obě.
Každou ruku běžně ovládá opačná strana mozku – pravou ruku levá hemisféra a naopak. Během let procvičování si hemisféra, která ovládá dominantní ruku, vytváří rozsáhlou zásobu dokonale vyladěných pohybových dovedností pro každodenní činnosti. Je to téměř jako software, který si postupně nainstalovala.
Když přejdete na nedominantní ruku, hemisféra, která nyní přebírá řízení, takovou zásobu dovedností nemá a musí si ji „vypůjčit“ od té druhé. Obě hemisféry si proto musejí vzájemně předávat signály a spolupracovat, aby úkol zvládly.
„Musí se pokusit využít předností té druhé, takže nakonec zapojujete obě strany mozku,“ uvedl Philip pro Epoch Times. „Váš mozek musí pracovat mnohem víc.“
Za úvahu podle něj stojí i to, že většina lidí není pravákem či levákem ve všech činnostech. Některé dovednosti jim zkrátka jdou lépe jednou rukou – například píšou pravou, ale míč házejí levou. Jinými slovy, ruka, se kterou je úkol „těžší“, se liší nejen člověk od člověka, ale může se měnit i podle konkrétní činnosti.
Proč záleží na pohybu
Chcete si úkol ještě ztížit?
Podle Philipa můžete zvýšit náročnost tím, že přidáte činnosti, jako je psaní nebo házení míčem, které vyžadují plynulý, přesný a dobře zacílený pohyb.
„Pohyb vyžaduje propojení různých vjemů, sladění zraku s hmatem a jejich vzájemnou koordinaci podle polohy očí,“ vysvětluje odborník. „Mozek tak bude pracovat intenzivněji.“
Pohyb a myšlení spolu úzce souvisejí. Ne každý pohyb však klade na mozek stejné nároky. Některé činnosti zapojují více mozkových oblastí než jednoduché pohyby nebo činnosti využívající hrubou motoriku.
Například navlékání nitě do jehly vyžaduje větší zapojení mozku – včetně zpracování velkého množství zrakových a dalších smyslových vjemů – než zvedání těžkého kbelíku, při němž jde především o svalovou sílu.
Dát mozku zabrat je snazší, než si myslíme
Když při něčem, co děláme každý den, použijeme nedominantní ruku, splníme dvě podmínky: je to pro nás něco nového a zapojujeme více částí mozku. Pokud si zvolíme skutečně obtížný úkol, splníme i třetí.
Právě proto Philip pochybuje o konkrétním tvrzení, že čištění zubů nedominantní rukou může ovlivnit riziko demence – jednoduše to není příliš náročné.
„Pokud chcete dát mozku zabrat, právě obtížnost je to podstatné,“ upozorňuje. „Zamyslete se nad tím, co nejtěžšího dokážete udělat.“
Právě proto Brownleeová zařadila mezi činnosti, které provádí levou rukou, také nanášení řasenky. Jakmile si nějaký nový úkol nedominantní rukou osvojíte, zvažte další činnost. Představte si to jako postup do vyšší úrovně ve videohře.
Nejlepší na této strategii podle Brownleeové je, že nepotřebuje žádné zařízení, hru, aplikaci, a dokonce ani více času během dne. Přínosy přitom přesahují samotný mozek: když při nějaké činnosti každý den vystřídá ruce, plně se na ni soustředí. Tento návyk jí pomáhá být pozornější k blízkým i ke klientům, kterým se věnuje jako výživová poradkyně. Přestat neplánuje a doporučuje tento postup i svým klientům, aby při jídle lépe vnímali, co právě dělají.
„Každý den mám chvíli, kdy se záměrně soustředím na svůj mozek,“ uzavírá Brownleeová. „Pokud vám fungují obě ruce, máte každý den příležitost dát svému mozku zabrat.“
-etcz-
Comments