Gubin Yury / Shutterstock
Jakmile projdete branami Dřevěného paláce, snadno byste uvěřili, že v jedné z jeho věží čeká princezna. Přestože palác nevystupoval v žádné slavné ruské lidové pohádce, jeho architektura ji měla záměrně připomínat – fantaskními věžemi, pestrobarevnými řezbami a majestátními střechami, evokujícími kouzelná království ruských pohádek.
Původní palác se nacházel jihovýchodně od centra Moskvy v rozlehlém areálu Kolomenskoje. Dokončen byl v roce 1667 pro cara Alexeje I., který toto panství využíval jako oblíbené letní sídlo a lovecký zámeček. V roce 1709 se zde narodila budoucí carevna Alžběta Petrovna a část svého mládí tu strávil také Petr Veliký. Poté, co se ruský panovnický dvůr v roce 1712 přestěhoval do Petrohradu, však Kolomenskoje ztratilo svůj význam a palác začal postupně chátrat.
Když jej v roce 1768 navštívila Kateřina Veliká, uvažovala o renovaci stárnoucí stavby, nakonec však nařídila její demolici a nahradila ji skromnějším palácem z kamene a cihel. Podrobné plány a nákresy naštěstí přežily a zachovaly neobyčejně ucelený záznam původní budovy. Stejně jako pohádka, která znovu ožila na stránkách staré knihy, později tyto prameny umožnily obnovit osobitou architekturu paláce i jeho bohatě zdobené interiéry.
Dnešní Dřevěný palác je replikou původní stavby a odráží propracované tradice ruské carské architektury 17. století. Nebyl navržen jako jediná běžná budova, nýbrž jako rozlehlý dřevěný komplex. Tvořilo jej 270 místností, rozmístěných ve 26 stavbách připomínajících věže, z nichž každá měla dvě až čtyři podlaží.
Komplex byl rozdělen na samostatnou mužskou a ženskou část. Na jedné straně sídlil car se svými syny, na druhé carova manželka s dcerami. Jednotlivé stavby propojovaly chodby a hlavní obytné komnaty se nacházely ve druhém podlaží. Téměř vše bylo vyrobeno ze dřeva, palác však rozhodně nepůsobil prostě. Důmyslně vyřezávaná ostění oken, pestrobarevné ornamenty a rozmanité techniky zdobení proměnily dřevěné stavby v okázalé carské sídlo.
Rekonstrukce paláce začala v roce 2007 nedaleko jeho původního místa, aby zůstaly historické základy chráněny. Na obnově se podílelo více než 200 odborníků, mezi nimi malíři, keramici, kovotepci a textilní řemeslníci. Práce byly dokončeny v roce 2010.
Palác je dnes součástí muzejního areálu Kolomenskoje a slouží jako historické muzeum, které návštěvníkům umožňuje nahlédnout do světa dvora Romanovců. Je však více než pouhou rekonstrukcí – představuje mimořádné řemeslné umění ruské dřevěné architektury. Uchovává památku carského sídla, které bylo kdysi považováno za natolik pozoruhodné, že je současníci nazývali „osmým divem světa“.
Vchod do Dřevěného paláce se nachází nad tímto schodištěm, pod velkou nástropní malbou, znázorňující lva a jednorožce. Lev ztělesňoval nejvyšší moc a ochranu, zatímco jednorožec symbolizoval moudrost a čistotu. V ruské heraldice a carské výzdobě 17. století představovaly mocné symboly panovnické autority.
Foto:: Lyudmila Sh / Shutterstock
Interiér paláce ožívá okázalou výzdobou Ruska 17. století. Zaklenuté dveřní otvory, stupňovitá schodiště a výrazné květinové vzory odrážejí styl zvaný uzoročje, charakteristický bohatou ornamentální výzdobou. Motivy byly obnoveny podle archivních návrhů a ručně namalovány na stěny. Ve staré ruské pravoslavné tradici symbolizovaly květiny pozemský ráj a proměňovaly carovo sídlo v bohatě zdobený posvátný prostor.
Foto:: Mitzo / Shutterstock
V trůnním sále se nachází carský trůn, zdobený zlatem a sametem. Po jeho stranách stojí dva pozlacení mechaničtí lvi, kteří byli původně zkonstruováni tak, aby se pohybovali a řvali. Tento trůn posloužil jako předloha pro trůn moskevského cara. Okna lemují jemné dřevěné mřížky, zatímco koberce v orientálním stylu odrážejí kulturní vlivy a umělecké dovednosti, které na ruský dvůr přinesl obchod s východními trhy.
Foto:: Mitzo / Shutterstock
V jídelně se konaly nejvýznamnější palácové obřady, včetně přivítání zahraničních hostů, pořádání hostin a oslav církevních svátků. Strop zdobí „Nebeský zvěrokruh“, symbolická malba planet a znamení zvěrokruhu s alegoriemi světových stran v rozích. Místnosti vévodí kruh zvěrokruhu, jehož modrý střed se rozvíjí v mapu oblohy obklopenou panely s jednotlivými znameními. Zlaté lustry zalévají prostor teplým světlem a propojují nebeské motivy s nádherou panovnického sídla 17. století.
Foto:: Stanislava Yaneva / Shutterstock
Předsíň carovy manželky spojovala komnaty, v nichž bydlela, přijímala hosty a věnovala se každodenním činnostem. Ve srovnání s mnoha místnostmi mužského křídla působí ženštěji: je plná slunečně žlutých tónů, pestrobarevných květinových vzorů a krajinomaleb. Strop současně zdobí medailony, znázorňující čtyři roční období. V jednom z rohů stojí na nízkém stupínku červené sametové křeslo a vedle něj figurína, oblečená do ruského carského oděvu ze 17. století.
Foto:: Stanislava Yaneva / Shutterstock
Celodřevěná průčelí paláce překypují složitými detaily – od bohatě vyřezávaných pestrobarevných ornamentů až po jedinečná okenní ostění, z nichž každé bylo samostatně vyřezáno a pomalováno. Téměř 3 000 oken s rozmanitou výzdobou vytváří na fasádách oslnivý rytmus a dokládá mimořádnou řemeslnou úroveň ruské architektury 17. století.
Foto:: Andrei Stepanov / Shutterstock
V jídelně se konaly nejvýznamnější palácové obřady, včetně přivítání zahraničních hostů, pořádání hostin a oslav církevních svátků. Strop zdobí „Nebeský zvěrokruh“, symbolická malba planet a znamení zvěrokruhu s alegoriemi světových stran v rozích. Místnosti vévodí kruh zvěrokruhu, jehož modrý střed se rozvíjí v mapu oblohy obklopenou panely s jednotlivými znameními. Zlaté lustry zalévají prostor teplým světlem a propojují nebeské motivy s nádherou panovnického sídla 17. století.
Foto:: Stanislava Yaneva / Shutterstock
O jakých tématech z oblasti umění a kultury byste si chtěli přečíst? Náměty a připomínky nám můžete posílat na [email protected].
-etcz-
Comments