Ilustrace
Foto:: Lumi Liu
Dr. Nicholas Norwitz píše úspěšný vědecký newsletter StayCurious Metabolism, jehož prostřednictvím se snaží předávat čtenářům podrobné poznatky o nejnovějším vývoji ve vědě zabývající se zdravím.
V nedávné studii vědci přímo porovnali oblíbený lék na hubnutí s obyčejným cvičením, aby zjistili, co prospívá tepnám více. Během jediného roku vedlo cvičení k ústupu kardiovaskulárního onemocnění.
Cvičení snížilo zánět a podle zobrazovacích vyšetření zmenšilo aterosklerotické pláty. Samotný lék nikoli.
Výsledky, zveřejněné v časopise Nature Metabolism, poukazují na něco, co pohled na srdeční onemocnění, soustředěný především na cholesterol a léky, často přehlíží: dva z nejúčinnějších prostředků ochrany srdce nic nestojí a působí prostřednictvím mechanismů, které většině lidí nikdo nikdy nevysvětlil – včetně většiny lékařů.
Na lékařských fakultách se o těchto mechanismech neučí. Pojďme se proto podívat na dostupná data.
Klony ve vašich kostech
Příběh začíná na místě, které si se srdečními onemocněními možná nespojujete: v kostní dřeni, houbovité tkáni uvnitř kostí, která vytváří krevní buňky.
Představte si zdravou kostní dřeň jako rozmanitý ekosystém, v němž vedle sebe existují tisíce buněčných linií. Nyní si představte, že jedna z nich získá náhodnou mutaci, která jí poskytne výhodu při přežívání. Přestane se chovat ohleduplně, začne se šířit jako invazní druh a pomalu vytlačuje své sousedy. Vědci tento jev nazývají „klonální hematopoéza“ – „klonální“ podle vznikajících klonů a „hematopoéza“ podle procesu tvorby krevních buněk. Pokud vám to trochu připomíná rakovinu, nemýlíte se. Rakovina to není, ale děj probíhá podobně: určitá populace buněk získá výhodu a začne ostatní vytlačovat.
Proč je to důležité pro srdce? V tomto soupeření mají sklon vítězit agresivní buněčné linie podporující zánět – a ty nezůstávají v kostní dřeni. Putují do stěn tepen, kde se podílejí na rozvoji aterosklerózy: hromadění plátů, které tepny zužují a způsobují jejich tuhnutí, což může nakonec vést k infarktu nebo cévní mozkové příhodě.
Článek zveřejněný v časopise Nature popsal důsledky jednoznačně: klonální hematopoéza podněcuje zánět a zvyšuje riziko aterosklerózy.
Nejde o žádný vzácný či neobvyklý stav. S každým desetiletím života se vyskytuje častěji a skrytě je přítomen u nezanedbatelné části starších lidí, z nichž téměř nikdo o něm nikdy neslyšel. Zamyslete se nad tím: pravděpodobně vám celé roky říkali, abyste se soustředili na hodnotu cholesterolu. O zánětlivých buňkách, které možná způsobují větší část skutečných škod, se vám patrně nikdo nezmínil.
Toto poznání nám může dát možnost převzít nad procesem větší kontrolu, protože jej lze ovlivnit – jen ne pilulkou.
Co dokážou spánek a cvičení
Začněme důkazy získanými u lidí. Výzkumníci propojili údaje ze dvou rozsáhlých databází – britské UK Biobank a amerického výzkumného programu All of Us – a získali tak data od více než 90 000 lidí. Fyzická aktivita se měřila pomocí nositelných monitorovacích zařízení, nikoli pouze na základě výpovědí účastníků, což zvyšuje spolehlivost údajů.
První zjištění zní: více středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity souviselo s méně rozvinutou klonální hematopoézou.
Tento vzorec se projevil u mužů i žen a v obou databázích.
Nabízí se samozřejmá námitka: lidé, kteří cvičí, bývají už od počátku štíhlejší a zdravější, takže jejich krev přirozeně vypadá „čistší“. Je to tak? Souvislost však přetrvávala i poté, co vědci zohlednili tělesnou hmotnost. Cvičení tedy nepůsobilo pouze prostřednictvím čísla na váze – zdálo se, že ovlivňuje přímo samotné zmutované klony.
Biologický mechanismus je ještě zajímavější. Cvičení nepotlačovalo tvorbu všech krevních buněk – a to bychom ani nechtěli, protože by to vedlo k chudokrevnosti a oslabení imunity. Namísto toho působilo velmi přesně, spíše jako skalpel než jako bourací kladivo. Selektivně brzdilo určité škodlivé klony, zatímco běžnou tvorbu krevních buněk ponechávalo nedotčenou.
A co další základ zdravého života, kterým se studie zabývala – spánek, jakýsi jin k jangu pohybu?
Spánek působil stejným směrem, ale z jiného úhlu. Jeho narušování klonální hematopoézu zhoršuje. To odpovídá poznatkům o práci na noční směny, která souvisí přibližně s 15 až 30 procenty vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod, například infarktu a cévní mozkové příhody. Kvalitní noční spánek by naopak měl pomáhat udržovat tyto klony v kostech a tepnách pod kontrolou.
Dvě naprosto běžné součásti každodenního života – způsob, jakým se pohybujeme a spíme – tedy prostřednictvím stejného skrytého biologického mechanismu společně chrání srdce.
Než se dostaneme k druhé průlomové studii, kterou jsme zmínili v úvodu článku, rád bych vám přiblížil, jak vědci tyto mechanismy skutečně zkoumají. Podívejme se proto na experiment podrobněji.
Jak mohou běh nebo kvalitní spánek zacílit na zmutované buňky?
Některé pokusy nelze z etických důvodů provádět na lidech. V tomto případě například není možné úmyslně vyvolat mutace kmenových buněk u živých lidí. Chceme-li mechanismu lépe porozumět, musíme proto využít zvířecí modely.
Výzkumníci geneticky upravili myši tak, aby mutaci neslo přibližně deset procent jejich krevních buněk, a poté je náhodně rozdělili do tří skupin: bez pohybu, se cvičením nebo s přerušovaným spánkem. Po dobu 12 týdnů sledovali, jak se zmutované klony rozšiřují.
- Myším bez pohybu klony soustavně rostly.
- Cvičícím myším se šíření některých zmutovaných klonů téměř úplně zastavilo a podíl zmutovaných buněk se prakticky neměnil.
- Myším s přerušovaným spánkem rostly klony rychleji než ve všech ostatních skupinách.
Účinky se neomezovaly pouze na kostní dřeň. Spánek a cvičení měnily také chování těchto zmutovaných zánětlivých buněk poté, co se dostaly do tepen.
Přerušovaný spánek zvyšoval množství receptoru na zmutovaných klonech, který ve stěně tepny spouští kaskádu zánětlivých reakcí. Cvičení naproti tomu aktivovalo neurony hluboko v mozkovém kmeni, které regulují hormony, jako je noradrenalin. Tyto hormony se vážou na receptory makrofágů – imunitních buněk střežících naše tkáně – a přímo v tepnách účinně tlumí zánět.
Je to důležité, proto to nepřehlédněme: spánek i cvičení chrání tepny hned na dvou frontách:
- Zpomalují růst zánětlivých klonů v kostní dřeni.
- Tlumí aktivitu těchto klonů poté, co proniknou do stěny tepny.
U myší se tyto mechanismy promítly do toho, na čem nám ve skutečnosti záleží. Přerušovaný spánek zhoršoval tvorbu plátů v tepnách. Cvičení jejich množství zmenšovalo. Možnosti provádění kontrolovaných pokusů na lidech jsou omezené, tyto biologické dráhy jsou však evolučně zachované a není důvod se domnívat, že by u lidí nemohly fungovat obdobně.
Je tedy velmi pravděpodobné, že spánek a cvičení přímo chrání tepny tím, že v celém organismu mění zánětlivé procesy a fungování imunitního systému.
Potvrzují se výsledky také u lidí?
Máme k dispozici i vysoce kvalitní údaje ze studií na lidech, které naznačují, že cvičení nejen předchází kardiovaskulárním onemocněním, ale může je dokonce zvrátit.
V nedávné studii, zveřejněné v časopise Nature Metabolism, výzkumníci náhodně rozdělili 130 dospělých do čtyř skupin, které po dobu 52 týdnů dodržovaly jeden ze čtyř programů: placebo, strukturované cvičení, užívání léku ze skupiny GLP-1 – liraglutidu, který patří do stejné skupiny jako dnes oblíbené injekce na hubnutí – nebo kombinaci cvičení a tohoto léku. Vývoj onemocnění tepen sledovali pomocí tloušťky intimy a medie krkavice (cIMT). Jde o ukazatel stanovovaný ultrazvukem, který se používá k posouzení aterosklerotických změn v tepnách.
Výsledek: cvičení snížilo zánět a podle měření cIMT vedlo během roku k sedmiprocentnímu úbytku plátů. Samotný lék vykazoval náznak příznivého účinku, který však nedosáhl statistické významnosti. Autoři dospěli k závěru, že stěna tepny reagovala více na účinky cvičení než na lék.
Co můžete udělat
Praktická doporučení nejsou nijak oslnivá.
Cvičení
Snažte se věnovat středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivitě alespoň 150 minut týdně. Nejde o svévolně zvolenou hodnotu. Je to přesně taková míra pohybu, která v rozsáhlých souborech údajů od lidí popsaných výše souvisela s menším množstvím zánětlivých klonů.
V praxi to znamená přibližně 30 minut cvičení pět dní v týdnu, při kterém se znatelně zrychlí tep a dýchání. Počítá se svižná chůze do kopce, běh, jízda na kole, veslování, plavání i intenzivní sport.
Důrazně bych doporučil také dvakrát až čtyřikrát týdně zařadit silový trénink. Budování a udržování svalové hmoty patří k nejlepším investicím do dlouhodobého zdraví a doplňuje příznivé účinky aerobního pohybu na srdce a cévy.
Spánek
Než začnete shánět různá zařízení a doplňky stravy, zaměřte se na základní pravidla.
- Udržujte ložnici chladnou, tmavou a tichou.
- Během 60 až 90 minut před spaním omezte vystavení se jasnému světlu, zejména světlu z obrazovek.
- Snažte se chodit spát a vstávat každý den ve stejnou dobu, a to i o víkendech.
- Vytvořte si jednoduchý večerní rituál, který mozku oznámí, že den skončil. Může jít o čtení, protahování, psaní deníku, dechová cvičení nebo jejich kombinaci.
Chcete-li získat pokročilejší informace o zvyšování efektivity spánku, můžete si přečíst tento newsletter.
Poučení je však širší než jen otázka spánku nebo cvičení.
Po celá desetiletí jsme se na kardiovaskulární onemocnění učili nahlížet především prizmatem cholesterolu a léků. Tyto nástroje jsou užitečné, představují však pouze část celého obrazu.
Hluboko uvnitř kostí probíhá tichý evoluční souboj. Zmutované zánětlivé klony soupeří o prostor, pronikají do tepen a podílejí se na utváření budoucího zdraví našeho srdce a cév. Dva z nejúčinnějších způsobů, jak tento souboj ovlivnit, nenajdeme v lékárně. Skrývají se v našich každodenních návycích.
Každé cvičení vysílá organismu určitý signál. Každá noc kvalitního spánku rovněž. Společně pomáhají přetvářet fungování imunitního systému, zpomalovat šíření škodlivých klonů a omezovat zánět, který podporuje onemocnění tepen.
Právě proto považuji tyto vědecké poznatky za tak vzrušující. Připomínají nám, že zdraví není pouze něco, co se nám přihodí. Je to něco, co můžeme den po dni sami utvářet, často prostřednictvím rozhodnutí, která se zdají až příliš obyčejná na to, aby mohla mít význam. Někdy se ty nejúčinnější léky skrývají přímo před našima očima. Zůstaňte zvídaví.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí se shodovat s názory Epoch Times. Epoch Health vítá odbornou diskusi a přátelskou výměnu názorů. Chcete-li zaslat názorový článek, postupujte podle těchto pokynů a odešlete jej prostřednictvím příslušného formuláře.
-etcz-
Comments