Zásobníky zemního plynu v přístavu Sabetta na poloostrově Jamal za polárním kruhem v roce 2015, přibližně 2 450 kilometrů od Moskvy. Projekt Jamal LNG slouží k těžbě a zkapalňování plynu z plynového naleziště Južno-Tambejskoje. Foto:: Kirill Kudryavtsev / AFP via Getty Images
Od ledna 2027 by podle záměru EU neměl pokračovat dovoz energií z Ruska. Boje na Blízkém východě zároveň vyvolávají nejistotu ohledně dodávek ropy a LNG, což zvyšuje ceny na světových trzích i náklady firem a spotřebitelů. V této situaci zůstávají ruské dodávky významné také pro odběratele v EU.
Podle studie ekologické organizace Urgewald, kterou má k dispozici Euronews, se objem dovozu LNG evropskými odběrateli z ruského projektu Jamal v roce 2026 opět výrazně zvýšil. Jen za prvních osm měsíců roku dorazilo do evropských přístavů 156 nákladů LNG s celkovým objemem 11,39 milionu tun zkapalněného zemního plynu.
Většina vývozu LNG z Jamalu míří do Evropy
Ve stejném období roku 2025 šlo o 142 nákladů s objemem 10,34 milionu tun. Nárůst v letošním roce tak podle studie dosáhne nejméně deseti procent. Odběratelé za ně podle výpočtů zaplatili přibližně 7,28 miliardy eur.
Celkem 88,9 procenta veškerého světového vývozu LNG z Jamalu směřovalo do Evropy. O rok dříve to bylo 78,2 procenta. Dodávky vycházejí z dlouhodobých smluv. Dodávky na základě krátkodobých kontraktů jsou od dubna 2026 zakázány. Jedním z možných důvodů růstu dovozu může být snaha evropských odběratelů naplnit před lednem 2027 své zásoby.
Zatímco Brusel politicky prosazuje odklon od ruských energií, odběratelé zřejmě nejsou zcela přesvědčeni, že bude k dispozici dostatek cenově dostupné náhrady. Proto nyní odběr ještě zvyšují.
Před začátkem topné sezony se zostřuje boj o LNG
Dvě přepravní společnosti přitom samy zajišťují 72 procent vývozu LNG z Jamalu. Kanadská společnost Seapeak přepravila od ledna do srpna 2026 pomocí šesti ledoborných tankerů třídy Arc7 přibližně 4,73 milionu tun v 65 nákladech. Řecká skupina Dynagas přepravila 4,5 milionu tun v 62 nákladech.
Zájem o plnění stávajících starších smluv zřejmě v dohledné době nepoleví. Situace v Hormuzském průlivu a nedávné útoky Húsíů v průlivu Báb al-Mandab u Rudého moře posilují obavy z dalšího výpadku nabídky. V pondělí 14. září se evropská referenční cena plynu TTF přechodně zvýšila na 83,75 eura za megawatthodinu. Šlo o nejvyšší hodnotu od konce roku 2022.
Evropská cena plynu se jen v průběhu roku 2026 téměř ztrojnásobila. Evropské zásobníky plynu jsou zároveň méně naplněné než ve stejném období předchozích let a jejich doplňování postupuje poměrně pomalu. Česko je na tom relativně dobře. Pod časovým tlakem je zejména Německo.
Ománský ministr energetiky považuje problémy v Hormuzském průlivu za „krátkodobé“
Vzhledem k omezenějším tokům LNG na světovém trhu tak během topné sezony hrozí zostření konkurence o dostupné dodávky. To by mohlo ceny na světových trzích dále zvýšit. Chystaný zákaz dovozu ruských energií do EU tak přichází v době, kdy je evropský trh s plynem pod silným tlakem kvůli zásobování.
Ománský ministr energetiky Salim Al Aufi se mezitím snaží situaci uklidnit. Podle Arab News uvedl, že současná omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv jsou „krátkodobou záležitostí“. Pracuje se podle něj na tom, aby se situace ve střednědobém horizontu stabilizovala. Omán nyní spolu s Íránem a USA jedná o možném řešení, které by umožnilo úplné obnovení přepravy přes tuto důležitou námořní trasu.
–etg–
-etcz-
Comments