Igor Suka/Getty Images
Emma Suttie, (lékařka akupunktury, D.Ac., AP)
Menší studie spojila dřívější stravování s výraznějším zlepšením kognitivních funkcí, přestože úbytek hmotnosti byl u obou skupin přibližně stejný.
Pro lidi, kteří se snaží zhubnout, nemusí být jediným přínosem to, že jedí méně. Menší randomizovaná studie naznačuje, že omezení příjmu potravy na kratší časové okno v dřívější části dne může zlepšit také schopnost plánovat, řešit problémy a další exekutivní funkce – a to i tehdy, když obě skupiny zhubnou přibližně stejně.
Randomizovaná kontrolovaná studie si kladla jednoduchou, ale důležitou otázku: Když lidé zhubnou díky tomu, že méně jedí, prospívá jejich mozku samotný úbytek hmotnosti, nebo hraje nezávislou roli také načasování jídel? Na tuto otázku bylo dosud obtížné odpovědět. Lidé, kteří praktikují časově omezené stravování, totiž obvykle zároveň hubnou, takže je těžké oddělit účinky samotného načasování jídel na mozek od účinků úbytku hmotnosti.
Aby to vědci zjistili, zapojili do studie 47 žen po menopauze s nadváhou nebo obezitou a rozdělili je do dvou skupin. Obě skupiny snížily svůj denní energetický příjem o 500 kilokalorií. Jedna skupina jedla v běžném dvanáctihodinovém časovém okně – například snídala v 7:30 a po 19:30 už nic nejedla. Druhá skupina omezila příjem potravy na kratší časové okno v dřívější části dne, které trvalo nejvýše devět hodin, přičemž většina účastnic jedla během osmi hodin a poslední jídlo měla zhruba čtyři hodiny před spaním.
Výsledky
Po šesti měsících obě skupiny zhubly přibližně stejně, ale zlepšení kognitivních funkcí se projevilo pouze u jedné z nich. V souboru kognitivních testů dosáhla skupina, která jedla v dřívějším a omezeném časovém okně, výrazně lepších výsledků v řešení problémů a plánování – tedy v souboru schopností, které vědci označují jako exekutivní funkce. Ty zahrnují například pracovní paměť, mentální flexibilitu, schopnost ovládat impulzy a strategické myšlení. Zlepšila se také paměť a schopnost učení. Reakční doba ani schopnost zvládat více úkolů současně se však nezlepšily a v žádné ze skupin se nezlepšila ani kvalita spánku.
Výsledky byly výrazné.
„Překvapilo mě to, protože získat statisticky významné výsledky není snadné – a nám se to podařilo,“ sdělila Epoch Times autorka studie Sue Shapsesová, profesorka nutričních věd a ředitelka Centra pro výživu člověka, pohyb a metabolismus na Rutgersově univerzitě.
Samotné exekutivní funkce zahrnují pracovní paměť, kognitivní flexibilitu, inhibiční kontrolu, plánování, řešení problémů, strategické myšlení a schopnost vyhodnocovat impulzivní chování.
„A právě u této oblasti jsme zaznamenali největší účinek, takže to bylo velmi zajímavé,“ uvedla Shapsesová.
Proč může na načasování záležet
Studie nebyla navržena tak, aby prokázala, proč načasování jídla přineslo tento přínos, vědci však mají hlavní teorii: cirkadiánní rytmus. Naše tělo funguje podle vnitřních biologických hodin a téměř každý orgán má svůj vlastní denní cyklus, který ovlivňuje, jak dobře pracuje.
V mozku se nacházejí hlavní biologické hodiny – v oblasti zvané suprachiasmatické jádro. Aktivuje je světlo dopadající do očí a řídí spánek, tělesnou teplotu, metabolismus a tvorbu hormonů. Také jednotlivé orgány mají své vlastní místní hodiny, označované jako „periferní hodiny“. To, co jíme a kdy jíme, pomáhá tyto hodiny nastavovat. Za normálních okolností zůstávají hlavní a periferní hodiny synchronizované, stravování v neobvyklou denní dobu však může jejich soulad narušit.
Betsy Millsová, neurovědkyně a zástupkyně ředitelky Programu pro stárnutí a prevenci Alzheimerovy choroby při Alzheimer’s Drug Discovery Foundation, která se na studii nepodílela, sdělila Epoch Times, že dosavadní souhrn poznatků naznačuje, že přínosy časově omezeného stravování pro mozek jsou nejvýraznější tehdy, když se časové okno pro příjem potravy posune do dřívější části dne. Tento přístup vědci označují jako „chrononutrici“.
Podle Millsové se zdá, že přínosy časově omezeného stravování pro mozek závisejí na tom, zda jsou jídla sladěna s přirozeným cirkadiánním rytmem organismu – tedy zda člověk jí dříve během dne a vyhýbá se pozdnímu večernímu jídlu.
Jedno upozornění a co bude dál
Obě vědkyně upozorňují, že stále záleží na kvalitě stravy – kratší časové okno pro jídlo nenahrazuje zdravé stravování. Millsová jako důležitá opatření zmiňuje konzumaci nezpracovaných či minimálně zpracovaných potravin, jako jsou zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a ryby, a omezení cukru a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Shapsesová je rovněž opatrná při vyvozování závěrů, protože výsledky jsou předběžné a jejich analýza stále pokračuje.
Na základě výsledků studie chce Shapsesová dále zkoumat mechanismy, které stojí za vlivem načasování jídel, a ověřit, zda se kognitivní přínosy projeví také u lidí, kteří se nesnaží zhubnout. Tato studie totiž zahrnovala pouze ženy, které aktivně snižovaly svou hmotnost.
-etcz-
Comments