The Epoch Times, Shutterstock
Lithium, kdysi známé především jako lék na bipolární poruchu, nyní přitahuje pozornost jako možná esenciální živina.
Aimie Apigianová vyzkoušela terapii i léky. Ani jedno však nepomohlo s úzkostí a vyhořením, které ji v době, kdy pracovala jako lékařka v chirurgické specializační přípravě, přivedly na pokraj sil. Nakonec jí pomohlo něco, co se běžně nachází v pitné vodě: stopový minerál zvaný lithium.
Právě pracovní volno poskytlo Apigianové čas hledat způsoby, jak zlepšit své duševní zdraví, a lithium ve formě doplňku stravy se stalo důležitou součástí jejího přístupu. „Stabilizovalo mě, zmírnilo napětí a všechno se díky němu stalo mnohem zvládnutelnější,“ řekla Apigianová Epoch Times.
Účinek byl natolik výrazný, že změnila směr své kariéry a získala atestaci v preventivním lékařství i medicíně závislostí. Lithium přestalo být pouze součástí její osobní výbavy; zjistila, že může pomáhat předcházet relapsům tím, že zmírňuje výkyvy nálady, kvůli nimž lidé se závislostí znovu sahají po návykové látce.
Lithium je nejznámější jako prostředek k léčbě bipolární poruchy. V nepatrném množství se však přirozeně vyskytuje v lidském těle, protože ho přijímáme z potravy a vody, a ovlivňuje desítky signálních drah souvisejících se zdravím mozku, zánětem a buněčnými opravnými procesy. Apigianová patří k malé, ale hlasité skupině lékařů, kteří lithium označují za esenciální živinu.
Někteří lidé nemají lithia dostatek
Lidem s onemocněním ledvin a pacientům podstupujícím dialýzu hrozí riziko nedostatku lithia, protože se při léčbě z těla odstraňuje. Zda však tento nedostatek souvisí s dalšími zdravotními problémy, není známo. Pro lithium navíc není stanovena doporučená denní potřeba.
Hladina lithia v těle závisí mimo jiné na tom, jakému množství jsme denně vystaveni, přičemž většina pochází z podzemních vod. Jeho koncentrace se může podle místa bydliště pohybovat od méně než 2,3 mikrogramu na litr v některých částech Floridy a Massachusetts až po více než 149 mg na litr v západním Texasu a některých obcích v Arizoně.
Lithium se vstřebává ve střevech a během jednoho dne se vylučuje ledvinami. Doplňujeme ho pitnou vodou, obilovinami a potravinami, jako jsou brambory, rajčata, cizrna, listová zelenina a zelí.
Změny ve stravování – a zejména filtrace vody pomocí reverzní osmózy – mohou množství lithia, kterému je člověk vystaven, omezovat.
„Může za tím být balená voda, kterou dnes všichni pijí, nebo toxické látky z prostředí, které narušují vstřebávání. Jedna studie ukázala, že ultrazpracované potraviny snižují hladinu lithia – faktorů je tedy mnoho,“ řekl Epoch Times psychiatr James Greenblatt, který už 30 let používá doplňkové lithium u pacientů všech věkových kategorií a je autorem knihy The Lithium Revolution.
Více než polovina dětí testovaných v jeho ordinaci má zanedbatelné nebo nezjistitelné hladiny lithia. Jde o jednu z mnoha mikroživin, které Greenblatt sleduje, protože podle jeho zkušeností souvisí jejich nedostatek s pozorností, náladou a neurologickým zdravím.
Lithium a duševní zdraví
Rozsáhlé populační studie obecně spojují lithium s příznivějšími výsledky v oblasti duševního zdraví.
V oblastech po celém světě, kde veřejná pitná voda obsahuje vyšší koncentrace lithia, byly zaznamenány nižší počty sebevražd, vyplývá z metaanalýzy zveřejněné v The British Journal of Psychiatry. Autoři jako možné vysvětlení uvedli, že lithium může zmírňovat příznaky poruch nálady nebo působit proti agresivnímu chování.
Díky malé velikosti své molekuly dokáže lithium procházet hematoencefalickou bariérou a dostávat se do klíčových oblastí mozku, kde ovlivňuje buněčné signální dráhy regulující zánět, funkci mitochondrií, buněčné opravné procesy a hladiny neurotransmiterů.
Nízký příjem lithia je spojován s vyšší mírou vražd, agresivním chováním, unipolárními a bipolárními poruchami a akutní mánií, uvádí přehledová studie zveřejněná v Science of the Total Environment. „Lithium je jedním z nejúčinnějších psychofarmak, které během půlstoletí přečkalo celou řadu psychoterapeutických trendů,“ poznamenali autoři.
Malá studie publikovaná v Journal of the American Association of Nurse Practitioners ukázala, že určitou roli mohou hrát také geny. U 50 pacientů s depresí, bipolární poruchou nebo generalizovanou úzkostnou poruchou, kteří byli nositeli rizikové varianty genu CACNA1C, se po léčbě lithiem skóre deprese snížilo o 66 procent a skóre úzkosti o 65 procent. Protože však studie neměla kontrolní skupinu, není jisté, zda tato zlepšení způsobilo samotné lithium. Autoři studie i další výzkumy nicméně uvádějí, že podobné genetické testování by mohlo pomoci při volbě více individualizované psychiatrické léčby.
Ne každé lithium je stejné
Lithium obsažené ve vodě a potravinách je biologicky dostupné. Pokud se však užívá jako doplněk stravy nebo lék, potřebuje k průchodu buněčnými membránami nosnou molekulu, například kyselinu orotovou.
Řada studií se zaměřuje na orotát lithný – formu lithia, která poskytuje mnohem nižší dávku než farmaceutický uhličitan lithný používaný k léčbě mánie při bipolární poruše a agresivního či sebepoškozujícího chování.
Dávka pěti až 20 mg orotátu lithného nepředstavuje bezpečnostní riziko a odpovídá 27 až 107 mg uhličitanu lithného.
Lithium na lékařský předpis se obvykle podává ve formě uhličitanu lithného v dávkách začínajících na 250 mg. Uhličitan neproniká do buněk příliš snadno, a proto jsou zapotřebí dávky lithia, které se při vyšších hladinách mohou stát toxickými a zvyšovat riziko neurologického poškození a poškození orgánů.
Mnozí zdravotníci i pacienti se podle Greenblatta zdráhají uvažovat o lithiu jako o doplňku stravy, protože si nízkodávkovou formu zaměňují s lékem na předpis.
„Myslím, že se lidé báli nízkým dávkám lithia porozumět a používat je právě kvůli jejich spojení s lékem, uhličitanem lithným,“ řekl. „Je opravdu důležité, aby lidé pochopili, že jde o něco velmi odlišného. Potenciální nežádoucí účinky orotátu lithného jsou velmi vzácné a při těchto nižších dávkách se zdá, že jeho klinický přínos může být poměrně významný.“
Mnoho mechanismů účinku lithia
Největší pozornost se sice věnuje tomu, jak lithium ovlivňuje neurotransmitery, působí však prostřednictvím mnoha mechanismů a vzájemně propojených drah.
„Je to až neuvěřitelné. Zároveň je fascinující i frustrující snažit se to někoho naučit, protože těch mechanismů účinku je tolik,“ uvedl Greenblatt.
Lithium zvyšuje hladinu mozkového neurotrofního faktoru neboli BDNF, bílkoviny podporující nervovou soustavu tím, že pomáhá udržovat neurony při životě a podporuje tvorbu nových synapsí, díky nimž se mozek dokáže přizpůsobovat, učit a vytvářet nové vzpomínky.
Ke zvyšování BDNF dochází prostřednictvím jednoho z hlavních mechanismů působení lithia: inhibice glykogensyntázové kinázy 3 neboli GSK3, enzymu regulujícího buněčnou smrt, metabolismus a zánět. „Existují lidé, kteří hledají léky, jež by dokázaly právě toto, protože jde o významný enzym způsobující zánět v mozku,“ řekl Greenblatt.
Nadměrná aktivita GSK3 souvisí s postupem problémů, jako jsou neurodegenerace, růst nádorů a inzulinová rezistence.
Nízké množství lithia bylo zjištěno v mozcích lidí s mírnou kognitivní poruchou, která může předcházet Alzheimerově chorobě, ve studii publikované v časopise Nature. Vědci také zjistili, že snížení množství lithia v mozku myší zvýšilo tvorbu amyloidových plaků a shluků tau proteinu – typických znaků Alzheimerovy choroby – a urychlilo pokles kognitivních schopností. Léčba orotátem lithným však změnám v mozku a ztrátě paměti zabránila.
U 252 178 mužů a žen sledovaných déle než tři a půl roku měli lidé s vyššími koncentracemi lithia v podzemní vodě nižší riziko rakoviny, vyplývá ze studie publikované v JAMA Network Open. Autoři uvedli, že lithium může blokovat enzymy, jako jsou glykogensyntázová kináza 3 a inositolmonofosfatáza, které se podílejí na rozvoji nádorových onemocnění.
Zdá se také, že lithium pomáhá tělu účinněji reagovat na inzulin; diabetes je spojován s vysazením lithia u pacientů s bipolární poruchou. Studie na zvířatech přirovnávaly účinky lithia na metabolismus k účinkům fyzické aktivity. Lithium inhibuje GSK3, která za normálních okolností tlumí inzulinovou signalizaci. Bez této „brzdy“ může inzulin snáze přesouvat glukózu do buněk a chránit slinivku před nadměrnou produkcí inzulinu, a tím i před oxidačním poškozením.
Další studie naznačují, že lithium může mít ochranné účinky proti virům, jako jsou covid-19, HIV a herpes. Podle studie zveřejněné v Current Neuropharmacology je lithium spojováno také s příznivými účinky na kardiovaskulární, pohybové, metabolické a kognitivní funkce a rovněž na zánětlivé a antioxidační procesy ve stárnoucím organismu. Jako jeden z mechanismů byla opět zdůrazněna glykogensyntázová kináza 3, tentokrát v souvislosti s regulací zánětu, přežití buněk, metabolismu a obnovy tkání.
Kolik lithia potřebujeme?
Někteří psychiatři – včetně Greenblatta – a také někteří vědci tvrdí, že lithium by mělo být považováno za esenciální živinu.
Objevily se návrhy, aby se lithium přidávalo do obilovin a multivitaminových přípravků pro dospělé. Už v roce 1929 byl citrát lithný jednou z hlavních složek nealkoholického nápoje Bib-Label Lithiated Lemon-Lime Soda, z něhož se později stal 7UP. Lithium bylo z nápoje odstraněno v roce 1950 a od té doby je do značné míry považováno za kontaminující látku.
Stanovit správnou dávku však může být složité. Přehledová studie publikovaná v Biological Trace Element Research upozornila na případ silné nevolnosti a zvracení spojený s užitím 120 mg lithia – běžná dávka doplňku přitom obvykle činí pět mg. „Riziko úmyslného zneužití doplňku nebo náhodné otravy […] rovněž představuje překážku pro zvyšování příjmu tohoto prvku na úrovni celé populace,“ napsali autoři přehledu.
Obohacovat lithiumem veřejné zásoby vody nebo potraviny by podle Greenblatta bylo příliš dalekosáhlým krokem. Domnívá se, že užívání lithia by mělo odpovídat individuálním hladinám a potřebám člověka a mělo by být určeno pouze těm, kteří by z něj mohli mít prospěch, nikoli plošně celé populaci.
Na základě toho, co během své praxe pozoroval u lidí, kteří na lithium reagují nejlépe – tedy u osob potýkajících se s podrážděností, hněvem a impulzivitou, v jejichž rodině se vyskytují závislosti – často doporučuje nízké dávky orotátu lithného, obvykle pět až 10 mg.
Podle Apigianové je lithium nejen bezpečnější alternativou k řadě léků, ale také důležitou součástí optimálního zdraví.
„Máme veškerý výzkum, který potřebujeme k tomu, abychom mohli stát na pevných základech a říct, že jde o klíčovou živinu,“ uvedla. „Musíme přijmout skutečnost, že ne všechno lze [vyřešit] lékem na předpis.“
–ete–
-etcz-
Comments