Takzvaný krvavý měsíc při úplném zatmění. Ilustrační foto. (24K-Productions / Shutterstock)
V časných ranních hodinách 28. srpna 2026 bude možné z území České republiky pozorovat výrazné částečné zatmění Měsíce. Přestože se nebude jednat o úplné zatmění, zemský stín při maximální fázi zasáhne 93,5 procenta průměru měsíčního kotouče. Nezastíněna tak zůstane pouze úzká část u severního okraje Měsíce.
Podmínky pro pozorování však nebudou ideální. Měsíc se bude během úkazu postupně přibližovat k západo-jihozápadnímu obzoru a současně začne svítat. V Praze zapadne přibližně v 6:17, tedy jen několik minut po okamžiku největšího zatmění. Ve východních oblastech republiky zmizí pod obzorem ještě o něco dříve.
Zatmění začne krátce po půl páté
Podle výpočtů zveřejněných Českou astronomickou společností vstoupí Měsíc do zemského polostínu již ve 3:23 SELČ. Tato fáze bude velmi nenápadná a pouhým okem ji zpočátku pravděpodobně nebude možné rozeznat. Kolem 4:20 by se však měl začít viditelně snižovat jas levého horního okraje měsíčního kotouče.
Vlastní částečné zatmění začne ve 4:33 SELČ, kdy se Měsíc začne nořit do plného zemského stínu neboli umbry. V tom okamžiku se bude nacházet přibližně 14 stupňů nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Stín bude postupovat shora přes měsíční kotouč a jeho zakrytá část bude postupně tmavnout.
Maximum úkazu nastane přibližně v 6:12 SELČ. Astronomové uvádějí velikost zatmění 0,935, což znamená, že se do plného stínu ponoří 93,5 procenta průměru Měsíce. Tento údaj se někdy zaměňuje s podílem zastíněné plochy. Vizualizace NASA uvádí, že uvnitř umbry bude při vrcholu úkazu přibližně 96,3 procenta viditelné plochy měsíčního disku. Obě hodnoty tedy popisují stejný jev, pouze používají odlišný způsob měření.
Částečná fáze bude ve světě pokračovat až do 7:51 SELČ, z České republiky ji však už neuvidíme, jelikož Měsíc bude v té době pod obzorem. Celý průběh zatmění budou moci sledovat především obyvatelé amerického kontinentu. Úkaz bude alespoň zčásti viditelný také ze západní Evropy a západní Afriky, jak ukazuje katalog měsíčních zatmění NASA.
Proč se Měsíc červená?
Zatmění Měsíce vzniká ve chvíli, kdy se Země nachází mezi Sluncem a Měsícem a její stín dopadne na měsíční povrch. K úkazu proto může dojít pouze během úplňku. Nenastává však při každém z nich, protože dráha Měsíce je vůči rovině oběhu Země kolem Slunce skloněna přibližně o pět stupňů. Měsíc většinou projde nad zemským stínem nebo pod ním; zatmění nastane pouze při vhodném prostorovém uspořádání všech tří těles.
Zastíněná část Měsíce nemusí být zcela černá. Část slunečního světla prochází zemskou atmosférou, kde se láme a rozptyluje. Modré a fialové složky viditelného světla se rozptylují účinněji, zatímco červené a oranžové odstíny mohou atmosférou projít a dopadnout až na měsíční povrch. Stejný fyzikální princip stojí za načervenalým zbarvením oblohy při východu a západu Slunce.
K pozorování zatmění nejsou zapotřebí žádné ochranné brýle. Na rozdíl od zatmění Slunce je sledování Měsíce bezpečné pouhým okem, triedrem i astronomickým dalekohledem. Podmínkou pozorování však zůstává dostatečně jasná obloha.
-etcz-
Comments