Ilustrace: Epoch Times, Shutterstock
Glutathion pohání přirozený detoxikační systém organismu, většina doplňků jej však nedokáže účinně dopravit tam, kde je potřeba.
Někdy kolem konce dvacátých let života, aniž by vás na to upozornily jakékoli příznaky, začíná tělo postupně ztrácet schopnost udržovat dostatek molekuly, na kterou při odstraňování škodlivých látek spoléhá nejvíce.
Touto molekulou je glutathion – hlavní antioxidant, který si tělo samo vytváří. Neustále vzniká v játrech a využívá jej téměř každá buňka. Neutralizuje toxické látky dříve, než mohou způsobit poškození.
Když hladina tohoto účinného ochránce začne postupně klesat – v důsledku stárnutí mitochondrií, působení ultrafialového záření a množství toxinů, s nimiž se moderní člověk setkává a které přesahuje schopnost jater glutathion doplňovat –, mozek i tělo se stávají náchylnějšími k oxidačnímu poškození. To může přispívat k úbytku kognitivních funkcí, horšímu spánku a nedostatku energie, pokud aktivně nedoplňujeme živiny a neudržujeme návyky, které pomáhají glutathionu správně fungovat.
Co je glutathion?
Glutathion vzniká uvnitř většiny buněk, zejména v játrech a mozku, z aminokyselin, které tělo získává z potravy. Pomáhá chránit buňky v celém organismu – včetně buněk mozku, jater a očí – před oxidačním poškozením. Zároveň podporuje detoxikační činnost jater při zpracování škodlivých látek, například některých léčiv, znečišťujících látek, hormonů a vedlejších produktů metabolismu, a usnadňuje jejich vyloučení močí, žlučí nebo stolicí.
Farmaceut a výzkumník glutathionu Nayan Patel přirovnává glutathion k hasiči, který rychle neutralizuje volné radikály dříve, než poškodí buňky.
„Glutathion pomáhá přeměnit toxické látky do podoby, kterou může tělo bezpečně vyloučit,“ uvedl Patel pro Epoch Times.
Uvnitř většiny buněk fungují mitochondrie jako malé elektrárny, které přeměňují potravu a kyslík na využitelnou energii. Při tomto procesu zároveň vznikají nestabilní vedlejší produkty zvané volné radikály, které mohou vyvolávat oxidační stres a poškozovat zdravé buňky. Oxidační stres je spojován s tisíci různých příznaků a lidé po jeho omezení často poměrně brzy zaznamenají nenápadné zlepšení – ještě předtím, než se změny projeví v laboratorních výsledcích.
Když hladina glutathionu klesne, důsledky se mohou projevit v celém organismu.
„Hormony, metabolismus, detoxikace – všechno je to jako řada domina. Když spadne první kostka, nevšimnete si toho. Nakonec ale následují všechny ostatní,“ uvedl Patel.
Obzvlášť zranitelný je mozek. Spotřebovává přibližně 20 procent veškerého kyslíku, který vdechujeme, a vytváří proto značné množství oxidačního stresu, s jehož zvládáním glutathion pomáhá. Výzkum zjistil, že lidé s Alzheimerovou chorobou mají v mozku měřitelně nižší hladiny glutathionu.
„Glutathion má zásadní význam při prevenci nesprávného skládání bílkovin v mozku, pomáhá také v souvislosti s beta-amyloidovými plaky a neutralizací volných radikálů,“ řekl Epoch Times Michael Edson, licencovaný akupunkturista a autor publikací o přírodním zdraví, který se desítky let zabývá úlohou glutathionu u neurodegenerativních a očních onemocnění.
Pokud nejsou volné radikály neutralizovány, odebírají elektrony zdravým buňkám, což podle Edsona vede k poškozování a odumírání mozkových buněk.
Nižší hladiny glutathionu jsou spojovány s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou a také s některými očními onemocněními, u nichž hraje významnou roli oxidační stres. Glutathion proto zůstává slibnou oblastí výzkumu, nikoli zavedenou léčbou.
Potraviny, které podporují tvorbu glutathionu v těle
Aby si tělo udrželo vysokou hladinu glutathionu, potřebuje stálý přísun určitých živin.
„Nejlepším způsobem doplňování je potrava – protože neposkytuje pouze aminokyseliny, ale také enzymy, které tělo potřebuje k jejich sestavení do glutathionu,“ uvedl Patel.
K tvorbě glutathionu potřebují játra tři klíčové aminokyseliny: cystein, glutamin a glycin. Nejlepšími potravinovými zdroji cysteinu – výchozí aminokyseliny, kterou játra potřebují k tvorbě glutathionu – jsou potraviny bohaté na bílkoviny, například vejce, maso, drůbež a ryby.
Česnek a brukvovitá zelenina – například brokolice, růžičková kapusta, zelí, kadeřávek a pak choi – patří k nejlepším rostlinným zdrojům sirných sloučenin, které podporují tvorbu cysteinu. Konzumace zeleniny bohaté na sirné sloučeniny snižuje oxidační stres tím, že zvyšuje hladinu glutathionu.
Několik dalších živin podporuje enzymy zapojené do tvorby a recyklace glutathionu – tedy do procesu, při němž se oxidovaný, již využitý glutathion přeměňuje zpět na aktivní formu, aby mohl dál neutralizovat volné radikály. Patří mezi ně resveratrol, selen, vitamin C a kyselina alfa-lipoová.
„Brazilské ořechy jsou skvělou volbou – jsou bohaté na cystein a zároveň obsahují selen,“ uvedl Patel.
Podpora glutathionu však nespočívá pouze v přidávání živin. Omezení působení látek, které zvyšují oxidační stres – včetně alkoholu, tabákového kouře, rozpouštědel a kouře ze svíček či kadidla – může rovněž snížit zátěž antioxidačních obranných mechanismů organismu.
Získat dostatek živin z potravin však nemusí být vždy snadné. Několik studií zjistilo, že nutriční hustota komerčně pěstovaného ovoce a zeleniny v posledních desetiletích poklesla. Tento trend se často připisuje moderním způsobům hospodaření s půdou a sklizni v ranější fázi kvůli delší trvanlivosti namísto plné zralosti. Základní poznatky vědy o výživě to nemění, může to však znamenat, že jedna porce dnes poskytne méně živin než před desítkami let. I proto někteří lidé sahají po doplňcích stravy.
Problém spočívá v tom, že většina doplňků s glutathionem nefunguje příliš dobře.
Proč většina doplňků s glutathionem nefunguje
Mezi výzkumníky zabývajícími se doplňky stravy panuje poměrně široká shoda v tom, že přímé užívání glutathionu ústy není příliš účinné.
Když jíte potraviny bohaté na bílkoviny, tělo využívá aminokyseliny cystein, glycin a glutamát k tvorbě glutathionu uvnitř buněk – zejména jaterních. Doplňky s glutathionem fungují jinak. Značná část glutathionu se může během trávení rozložit ještě předtím, než se dostane do krevního oběhu. To, co se vstřebá, musí následně proniknout do jednotlivých buněk, aby mohlo působit antioxidačně. Nitrožilní podání sice trávení obchází, ani ono však nezaručuje, že se glutathion dostane do buněk, a pro většinu lidí není praktické ani nezbytné.
Patel tento mechanismus vysvětlil pomocí přirovnání: Když klíč zapadne do zámku, dveře se otevřou a glutathion se dostane dovnitř buňky. Jakmile je uvnitř, přesouvá se z cytosolu – tekutého prostředí uvnitř buňky – do mitochondrií, kde začíná působit.
Patelova společnost vyrábí glutathionový sprej určený k aplikaci na kůži namísto užívání ústy. Patel se odvolává na studii z roku 2023 publikovanou v časopise Antioxidants jako na důkaz, že glutathion se může lépe vstřebávat přes kůži.
Ve studii používalo 30 zdravých účastníků dvakrát denně po dobu tří dnů buď lokálně aplikovaný přípravek, nebo placebo ve spreji, který nanášeli na břicho. Po 72 hodinách měla skupina používající lokální přípravek vyšší hladiny glutathionu v některých krevních buňkách.
Studie naznačuje, že lokální přípravek s glutathionem navržený tak, aby pronikal kůží, může ovlivnit měřitelné biologické ukazatele. Patelův konkrétní výrobek však studie netestovala, takže jeho účinnost nebyla nezávisle ověřena.
Co si z toho odnést
Glutathion je základní součástí širší strategie zaměřené na antioxidanty, výživu a životní styl. Pravidelný přísun potřebných látek je důležitější než občasné užití vysoké dávky doplňku.
Řešením není spoléhat pouze na to, že dostaneme více glutathionu do krevního oběhu, ale pomoci tělu, aby si jej dokázalo vyrábět samo. To znamená upřednostňovat potraviny obsahující jeho prekurzory, snižovat zátěž toxickými látkami a doplňky používat cíleně a uvážlivě, ideálně takové, které prošly nezávislým laboratorním testováním.
Díky těmto krokům mohou buňky začít přirozeně vytvářet více glutathionu – a taková podpora buněčné energie může přispět ke zlepšení kvality života.
-ete–
-etcz-
Comments