Italská premiérka Giorgia Meloniová čeká na příjezd rakouského kancléře do Palazzo Chigi v Římě 10. února 2025. (Filippo Monteforte / AFP prostřednictvím Getty Images)
První pokus Německa po téměř čtyřech letech vrátit nelegální migranty do Itálie ztroskotal tento týden poté, co je Řím formálně odmítl přijmout zpět. Dva měsíce po začátku platnosti nových azylových pravidel Evropské unie tak vznikl spor mezi dvěma velkými členy Unie.
První transfer, při němž měla být 19. srpna letecky vrácena 22letá Somálka, se neuskutečnil. Žena, která v březnu nelegálně vstoupila na italský ostrov Lampedusa a poté nelegálně přešla do Německa, aby se připojila k příbuzným, byla o den dříve, 18. srpna, přijata do zařízení provozovaného evangelickou církví v Norimberku, informovala italská tisková agentura ANSA. Předseda církve prohlásil, že tam zůstane, dokud Berlín od svého plánu neustoupí.
Pro ukrývání nelegálních migrantů protestantskými a katolickými církvemi v Německu neexistuje žádný právní základ, úřady však tuto praxi tradičně tolerují a policie se obvykle zdržuje vstupu do církevních prostor.
Večer 19. srpna napsal italský ministr zahraničí Antonio Tajani na síti X, že telefonicky hovořil se svým německým protějškem Johannem Wadephulem „v obvyklém duchu přátelství“.
Tajani uvedl, že migrace je nyní prioritním tématem dialogu s Berlínem, přičemž poukázal na společné obavy z nárůstu počtu migrantů ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky a na potřebu „maximální ochrany vnějších hranic Evropy“.
Berlín se odvolává na nový pakt
Spor vypukl 9. srpna, kdy italský deník La Repubblica zveřejnil rozhodnutí Berlína obnovit takzvané dublinské transfery, při nichž jsou žadatelé o azyl vraceni do země EU, do níž vstoupili jako první. Mluvčí německého ministerstva vnitra deníku sdělil, že „fungující dublinský systém je nezbytným předpokladem“ úspěchu evropské azylové reformy a že očekává obnovení transferů do Itálie a Řecka.
Podle římského deníku Il Messaggero byly na 17., 19. a 20. srpna naplánovány tři návraty, které se týkaly občanů Iráku, Somálska a Afghánistánu. Německé spolkové ministerstvo vnitra, které deník Epoch Times oslovil, zvolilo smířlivý tón.
„Německo a Itálie v otázkách migrační politiky úzce spolupracují v duchu vzájemné důvěry,“ řekl 19. srpna mluvčí ministerstva Björn Bowinkelmann, ještě před telefonátem německého a italského ministra zahraničí. „Konzultace o provádění evropské azylové reformy probíhají otevřeně a v partnerském duchu.“
Pakt EU o migraci a azylu se začal uplatňovat 12. června. Nahradil dublinské nařízení, přičemž zachoval zásadu, že žádosti o azyl zpravidla vyřizuje země prvního vstupu. Berlín tvrdí, že se Itálie a Řecko na podzim 2025 v bilaterálních dohodách zavázaly od 12. června znovu uplatňovat pravidla pro transfery. Německá vláda tento výklad v únoru potvrdila parlamentu.
Řím tvrdí, že staré případy byly uzavřeny
Itálie tento výklad odmítá u všech osob, které dorazily před 12. červnem.
Zdroje z ministerstva vnitra agentuře ANSA sdělily, že z Německa „není třeba přijímat zpět žádné migranty podle dublinských pravidel“, protože podle nich byly starší případy vyřešeny dohodou s Berlínem z prosince 2025.
Deník La Repubblica informoval, že ministr vnitra Matteo Piantedosi telefonoval 13. srpna svému německému protějšku Alexandru Dobrindtovi a sdělil mu, že Řím zaslal Berlínu oficiální nótu, v níž tři transfery odmítl.
Itálie v prosinci 2022 do značné míry pozastavila přijímání osob v rámci dublinských transferů s odůvodněním, že její systém pro přijímání migrantů je přetížený. Od nástupu premiérky Giorgie Meloniové do funkce Itálie podle údajů zveřejněných deníkem La Repubblica povolila pouze 15 transferů z přibližně 35 000 žádostí Německa o zpětné převzetí migrantů.
Hodnocení Evropské komise přijaté 16. července zjistilo, že Itálie během prvních týdnů platnosti paktu odmítla všech 12 transferů, o něž požádalo osm členských států, zatímco Řecko přijalo všech osm žádostí, které obdrželo. Komise vyzvala Řím, aby „přednostně odstranil všechny zbývající překážky“.
Řím navíc obrátil argument Berlína o zemi prvního vstupu proti samotnému Německu. Údaje italského ministerstva vnitra, o nichž informoval Euronews, ukazují, že plavidla provozovaná německými nevládními organizacemi přivezla od října 2022 přibližně 22 500 ze 42 338 migrantů, které v Itálii vylodily nevládní organizace. Z toho 2 200 připadá na letošní rok a 500 na období od začátku uplatňování paktu.
Ministerstvo chce, aby se tito příchozí zohledňovali při budoucích transferech, a požaduje finanční kompenzaci. Vicepremiér Matteo Salvini zároveň vyzval Berlín a Madrid, aby tyto nevládní organizace „držely na uzdě“.
Francesco Giubilei, předseda italského konzervativního think-tanku Nazione Futura a bývalý zvláštní poradce vlády Giorgie Meloniové, řekl Epoch Times, že Řím hledá řešení vycházející z oboustranných jednání, německá plavidla však považuje za problém. „Z našeho pohledu je každý migrant, který připlul do Itálie na lodi patřící německé nevládní organizaci, migrantem, kterého nechceme,“ prohlásil.
Vzestup AfD vrhá stín na Merzovu stranu
Giubilei uvedl, že vztahy mezi Meloniovou a německým kancléřem Friedrichem Merzem zůstávají dobré, a poukázal spíše na vzestup strany Alternativa pro Německo (AfD).
Postoj Berlína podle něj „vychází z vnitřní politiky: z růstu AfD“, která by mohla v zářijových zemských volbách zvítězit. „Vláda proto musí ukázat […], že je v otázce migrace nekompromisní.“
AfD vede průzkumy před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, které se uskuteční 6. září, se zhruba 41 procenty podpory, což je přibližně dvojnásobek výsledku Merzových křesťanských demokratů.
„Řešením však není přerozdělování migrantů z jedné země do druhé,“ řekl Giubilei, „nýbrž spolupráce evropských vlád ve společném boji proti nelegální migraci a při vyhošťování migrantů namísto toho, aby postupovaly jako vláda Pedra Sáncheze ve Španělsku, která legalizovala pobyt stovek tisíc migrantů.“
–ete–
-etcz-
Comments