Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem. (Kirill Kudryavtsev / AFP via Getty Images)
Analytický komentář
Deutsche Bank se stane první evropskou clearingovou bankou pro renminbi (RMB), a usnadní tak transakce v jüanech mezi Evropou a Čínou. Peking chce tímto krokem posílit mezinárodní postavení jüanu. Světovou dominanci si v tomto směru prozatím zachovává americký dolar.
Deutsche Bank na začátku minulého týdne oznámila, že ji Čínská centrální banka určila jako clearingovou banku pro transakce v Evropě. Banka tak bude moci evropským finančním institucím a podnikům zajišťovat přímé komplexní zpracování a vypořádání přeshraničních transakcí v RMB. Deutsche Bank bude fungovat jako místní spojovací článek s čínskými platebními systémy a označuje se za „první zahraniční banku“, která toto pověření získala.
Jüan získává přímý přístup k německé finanční infrastruktuře
Podle Deutsche Bank její nová role posílí postavení banky jako významného spojovacího článku mezi Čínou a evropskými finančními trhy. Zároveň má dále podpořit význam Frankfurtu jako globálního finančního centra a posílit infrastrukturu pro clearing RMB v Evropě.
Dosud zajišťovaly mezinárodní rozšiřování jüanu především samotné čínské banky.
Čína se již několik let snaží rozšířit používání své měny v mezinárodním měřítku. Pro komunistické vedení v Pekingu představuje tato spolupráce významný úspěch při její internacionalizaci, což s sebou nese nejen hospodářský, ale také strategický význam.
Díky této spolupráci bude možné některé obchodní transakce s Čínou vypořádat přímo v jüanech, a tak již nebude nezbytné používat americký dolar.
Peking chce vytvořit alternativní platební cesty k finančnímu systému založenému na dolaru, a dlouhodobě tak omezit dosah amerických finančních sankcí.
Jüan však dolar nenahrazuje. Odborníci zatím v clearingu RMB spatřují spíše doplňkovou či alternativní platební cestu.
Dohoda by nicméně mohla najít následovníky. Čína doufá, že se přidají další banky v Německu, Evropě, na Blízkém východě a v Asii. Pokud bude clearing RMB nabízet stále více finančních institucí, mohla by postupně vzniknout alternativní mezinárodní síť pro vypořádání transakcí.
Sun Kuo-hsiang, profesor mezinárodních vztahů a obchodu na Nanhua University na Taiwanu, však největší překážky pro jüan nespatřuje v počtu clearingových bank. Problém podle něj představuje především „absence zcela volného pohybu kapitálu a směnitelnosti měny, stejně jako omezená transparentnost a předvídatelnost čínských finančních trhů“, uvedl pro anglickou verzi Epoch Times.
Bankovní pracovník počítá americké dolarové bankovky vedle balíčků bankovek v hodnotě 100 jüanů (RMB) v bance ve městě Huaibei v čínské provincii Anhui. (AFP via Getty Images)
Peking buduje alternativní platební cesty
Čínská centrální banka v rámci svého pětiletého plánu oznámila, že chce udržovat stabilní směnný kurz jüanu a rozšiřovat používání této měny v mezinárodním obchodu a investicích. Již v červnu určila Standard Bank a Industrial and Commercial Bank of China jako clearingové banku pro renminbi v Africe, informovala agentura Reuters.
Čína tak buduje paralelní struktury, aby snížila svou závislost na clearingu založeném na dolaru.
K vyhlídkám na oslabení pozice dolaru a systému SWIFT, který je s ním spojen, profesor Sun uvedl: „Dominance dolaru stojí na hluboce zakořeněných amerických kapitálových trzích, globální likviditě, důvěře v právní systém, postavení rezervní měny a silných síťových efektech.“ Clearing RMB je proto podle něj spíše „doplňkovým nebo záložním kanálem než náhradou za dolar“.
Pokud budou čínské a německé společnosti častěji vypořádávat transakce přímo v jüanech namísto amerických dolarů, může Čína alespoň částečně snížit svou závislost na dolarovém systému. Skutečně globální úloha jüanu by však vyžadovala, aby zahraniční centrální banky a investoři byli ochotni dlouhodobě držet aktiva denominovaná v RMB.
Čína by proto mimo jiné musela více otevřít pohyb kapitálu, rozšířit směnitelnost jüanu a liberalizovat přeshraniční kapitálové toky. Tyto kroky by však současně oslabily kontrolu Pekingu nad finančním systémem.
Německo mezi Čínou, Evropou a USA
Německo se nachází v situaci, kdy na něj vplývají různé zájmy. Čína zůstává jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů země. Působí tam přibližně 5 000 německých společností. Firmy jako BMW, Mercedes-Benz, Volkswagen, BASF a Siemens mají v Číně výrobní závody, dodavatelské řetězce a dlouhodobé investice.
Německo se zároveň snaží snižovat strategickou závislost na Číně. Politická linie se stále více řídí zásadou „de-riskingu“, tedy snižování rizik, namísto úplného oddělení ekonomik.
A zatímco Německo i EU hovoří o hospodářské bezpečnosti, rizicích v dodavatelských řetězcích a strategických závislostech na Číně, velká evropská banka současně rozšiřuje infrastrukturu, která usnadňuje čínské finanční aktivity v Evropě.
Pro Peking je proto Německo důležitým partnerem. Pokud se Číně podaří udržovat úzké hospodářské vztahy s Německem, bude obtížnější vytvořit zcela jednotný západní hospodářský postoj vůči Číně.
Jmenování Deutsche Bank by se tak mohlo stát výchozím bodem širšího vývoje. Rozhodující bude, zda její příklad budou následovat další evropské banky a zda se jüan díky tomu bude stále více stávat součástí evropské finanční infrastruktury. Dolar si však zatím pravděpodobně zachová dominantní postavení.
–etg–
-etcz-
Comments