Portrét Jane Austenové, 1873. (Volné dílo)
Komentář
Jedním z nejznepokojivějších trendů v západních společnostech je oslabování instituce manželství.
Nejenže zůstává rozvodovost vysoká, ale stále více mladých lidí se manželství vzdává úplně. Ještě před jednou generací bylo ve Spojených státech do 35 let ženatých či vdaných 80 až 90 procent lidí. Dnes se tento podíl pohybuje spíše kolem 60 procent a v posledních deseti letech dál klesá.
Na tomto čísle záleží, protože po 35. roce věku je menší pravděpodobnost, že manželství povede k narození dětí. Prakticky ve všech západních zemích se dnes porodnost pohybuje pod úrovní prosté reprodukce, což téměř jistě souvisí i s poklesem sňatečnosti.
Co je na této prastaré a úctyhodné instituci, která po staletí pomáhala zajišťovat přežití naší civilizace, pro mladé lidi tak málo přitažlivého?
Teorií existuje celá řada. Společenské role se změnily. Muži se bojí závazků. Ženy už nejsou odkázány na muže jako na živitele. Založení rodiny je dnes snazší odkládat, nebo se mu úplně vyhnout. Mladí lidé si nemohou dovolit vlastní bydlení – a tak dále.
Důležitější než samotná analýza úpadku je však hledat v naší kultuře příklady, které této zásadní instituci přikládaly velkou hodnotu, a čerpat z nich poznání a inspiraci, jak by bylo možné manželství znovu posílit.
Když Jane Austenová psala své mistrovské dílo Pýcha a předsudek, stálo manželství v samém středu tehdejší kultury. Stačí připomenout slavnou úvodní větu románu: „Je všeobecně známou pravdou, že svobodný muž s pěkným jměním nutně potřebuje manželku.“
Brzy zjistíme, že o manželství neuvažuje jen zámožný muž. Vzdělání ženy, její společenský život, budoucí péče o děti a rodiče, otcovy známosti i majetek – to vše ovlivňuje její největší naději, že se jednoho dne provdá, bude mít vlastní děti a bude podobně pečovat o jejich budoucnost. Ve světě Jane Austenové se společnost jako celek do značné míry točí kolem manželského života.
Comments