mRNA vakcína proti covidu-19 Comirnaty od Biontech-Pfizer. Leden 2022. (JOHN MACDOUGALL / AFP via Getty Images)
Vědecký odborný časopis BMJ stáhl studii o nadměrné úmrtnosti během pandemie covidu-19. Kritika se týkala především způsobu, jakým studie diskutovala možné příčiny, a omezeného podílu vlastní výzkumné práce. Vedoucí autorka studie se závěry nesouhlasí.
Časopis uvedl informaci o stažení v úterý 11. srpna na místě, kde byl zveřejněn původní článek. Původní verze staženého článku je na portále nadále dostupná v .pdf verzi.
Šlo o studii výzkumného týmu vedeného Saskiou Mostertovou. Nizozemská vědkyně, která se zabývá především pediatrií a řízením zdravotnictví, nyní působí ve VU University Medical Center v Amsterdamu.
Nadúmrtnost v letech covidu-19
Časopis jako důvod stažení uvedl, že článek obsahoval „zavádějící informace v diskusi o možných příčinách nadměrné úmrtnosti“. Vedoucí autorka podle něj navíc „nedostatečně popsala omezený rozsah vlastní výzkumné práce“.
Studie pod vedením Mostertové se zabývala vývojem nadúmrtnosti v letech pandemie 2020 až 2022 ve 47 zemích západního světa. Autoři vycházeli z vypočtené nadúmrtnosti ve výši přibližně 3,1 milionu úmrtí. Samotné popisné zjištění, že během pandemie došlo k výrazné nadúmrtnosti, BMJ Public Health nezpochybňuje.
Studie vyhodnocovala již existující údaje o úmrtnosti a počítala jejich odchylku od modelované očekávané úmrtnosti. Opírala se mimo jiné o takzvaný odhadový model Karlinského a Kobaka pro databázi World Mortality Dataset. Autoři rovněž využili data z Our World in Data a porovnali je s údaji za referenční období let 2015 až 2019.
Nápadně silný důraz na očkování a opatření
Výzkumný tým ve vlastní diskusi připustil možné nepřesnosti a nejasnosti ohledně příčin sledovaného vývoje. Upozornil také na to, že aktuálnost výchozích dat nebyla u všech zdrojů v každém okamžiku stejná. Lišila se rovněž struktura obyvatelstva a její vývoj v jednotlivých zkoumaných zemích.
Studie zároveň uváděla, že dalším krokem výzkumu musí být rozlišení mezi různými možnými příčinami. V této souvislosti autoři zmiňovali infekce covidem-19, ale také nepřímé důsledky protiepidemických opatření a očkování.
Možným škodám způsobeným omezujícími opatřeními nebo případným nežádoucím účinkům očkování věnovali autoři podle několika svých kolegů nápadně velký prostor. Studie zejména odkazovala na řadu prací zabývajících se možnými vedlejšími účinky vakcín.
Následovala kritika a distancování
Již v abstraktu se uvádělo, že nadúmrtnost zůstala vysoká „navzdory“ zavedení protiepidemických opatření a očkování proti covidu-19. To podle autorů představovalo „vážný důvod k obavám“. Silné zdůraznění této časové souvislosti u řady lidí vyvolalo dojem, že právě tyto faktory představují významné vysvětlení pozorované nadúmrtnosti.
Krátce po zveřejnění textu BMJ varoval před možnými chybnými interpretacemi. V takzvaném upozornění na pochybnosti (Expression of Concern) časopis uvedl, že autoři studie zkoumali pouze trendy v oblasti nadúmrtnosti. Výslovně neprováděli analýzu příčin, a práce proto podle časopisu nedokládá příčinnou souvislost mezi očkováním, opatřeními a úmrtností.
Vědci práci kritizovali již v červnu 2024. Lone Simonsenová a Rasmus Kristoffer Pedersen zveřejnili na platformě CIDRAP komentář, v němž vytýkali studii jednostrannou diskusi o možných důsledcích očkování a protiepidemických opatření. Podle nich studie Mostertové nedostatečně zohlednila covid-19 jako příčinu nadúmrtnosti.
Institucionální prověření studie
Kritika se týkala také nízkého podílu vlastní vědecké práce. Autoři studie měli navíc zavádějícím způsobem používat literaturu, která odpovídala jejich argumentaci, zatímco relevantní práce nabízející alternativní vysvětlení údajně dostatečně nezohlednili. Simonsenová a Pedersen vyslovili podezření, že podobné studie mají být do odborných časopisů umisťovány jako „trojské koně“, jejichž cílem je normalizovat dezinformace.
K podobným závěrům ohledně vlastního vědeckého přínosu dospělo také institucionální šetření Princess Máxima Center v Nizozemsku, kde působili tři ze čtyř autorů studie. Použitá data podle něj z velké části pocházela z již existujících databází a z modelu Karlinského a Kobaka. Autoři navíc neměli dostatečně transparentně uvést rozsah opětovného využití těchto dat. Výzkumný tým během šetření sám připustil, že velké části práce vycházely z předchozí práce jiných autorů. K plagiátorství ani falšování dat však podle šetření nedošlo.
BMJ nakonec dospěl k závěru, že studie byla „nevyvážená, nedostatečně rigorózní a částečně zavádějící“. Někteří autoři se stažením studie souhlasili, zároveň však odmítli, že by práce obsahovala dezinformace. Saskia Mostertová nesouhlasila jak s rozhodnutím o stažení, tak s jeho odůvodněním.
Autorka v červnu vypovídala před výborem amerického Senátu
V červnu vypovídala před výborem amerického Senátu na téma „Pravděpodobné mechanismy, jimiž mohou injekce proti covidu-19 způsobovat rakovinu, a útoky na vědecké publikace a výzkum“. Kritizovala přitom údajný „tunelový pohled“ a „cenzurní opatření“, která podle ní snižovala „toleranci vůči rozumu a odlišným názorům“. Tyto jevy podle ní ovlivňovaly politickou i vědeckou debatu během pandemie covidu-19.
Její studie o nadúmrtnosti podle ní vyvolala „slepý a iracionální hněv“ a vedla k údajnému rozlišování mezi „hodnými a nehodnými oběťmi“.
Institucionální reakce jsou podle ní „stále častěji využívány jako taktika ‚oficiálních kanálů‘ k diskreditaci, zastrašování, izolaci a umlčování těch, kteří kladou nevítané vědecké otázky“. Uvedla, že právě to vedlo k jejímu odchodu z Princess Máxima Center v Utrechtu.
–etg–
-etcz-
Comments