Ilustrační foto. (Siegi / Shutterstock)
Extrémní sucho, které sužuje velkou část Evropy, pociťují přirozeně i zemědělci. Podle portálu Intersucho panuje extrémní, výjimečné či výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, na více než 88 procentech území republiky.
Podle bioklimatologa Pavla Zahradníčka z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, je extrémní sucho nyní evidováno na 60 procentech území, přičemž údaje platí pro hloubku do jednoho metru v půdě. Situace se podle něj změní až po neděli, kdy mají přijít srážky a přechodné zlepšení.
Extrémní sucho již postihlo většinu republiky. (Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe).
Zemědělci však již nyní mají jasno, že letošní vlna veder a sucha bude mít negativní dopady na úrodu. Obilovin má být v tomto roce podle předsedy největší profesní asociace Agrární komory ČR nejméně za posledních 14 let, v případě řepky pak nejméně za posledních 21 let. S propadem počítají i pěstitelé kukuřice či cukrové řepy.
Jan Žabka ze Žamberku, který mimo jiné pěstuje brambory, uvedl pro Epoch Times, že sklizeň raných odrůd byla podprůměrná a nižší objem očekává i u pozdních odrůd, které se teprve sklízet budou. „Propad tam bude oproti loňsku aspoň o 50 procent,“ řekl redakci, ale dodal, že loňská úroda byla naopak rekordní a její zásoby se ještě úplně neprodaly.
Problémy mají také chovatelé dobytka. Sedlák a lesník Daniel Pitek hospodařící pod Milešovkou v Českém středohoří řekl pro Český rozhlas, že mu drasticky klesl objem travního porostu, kterým své krávy krmí. „Vedu si bilanci, kolik balíků o 250 kilogramech sklidíme na hektar. Bývalo jich deset až dvanáct. Někdy šest let nazpět jsme klesli na šest až sedm a letos je to úplně katastrofální, tři až čtyři balíky a někde dokonce jen dva,“ pronesl farmář.
S takovou bilancí potravy pro zvířata se farmaření stává bojem o přežití, shoduje se s Jaroslavem Šebkem, předsedou Asociace soukromého zemědělství. „Mnozí sedláci, co mají chovy masného skotu na pastvinách, říkají, že na loukách sklidili jenom 30 % dlouhodobého průměru. A to je skutečně na hraně přežití,“ prohlásil v rozhovoru pro Epoch Times.
Oba farmáři dávají vinu nejenom nižšímu objemu srážek, ale také neschopnosti zadržet vodu v krajině a vyššímu odparu způsobenému vysokými teplotami.
Pitek vysvětlil, že nedostatek srážek ovlivňuje i lesnictví. „Dneska není možné třeba zjara sázet stromky ani v sadech, ani v lese. Už se dělá převážně jen podzimní výsadba, protože ta jarní, když vysadí sadař stromky, tak má 90 procent nezdaru, neujme se vám to,“ řekl. Klimatická změna se podle něj projeví v budoucnu i ve skladbě lesa, kde budou vidět menší přírůstky dřeva.
Podle Šebka je letošní sucho nejhorší za 30 let. Postupné zhoršování ve vysychání půdy vidí členové jeho asociace již léta a očekávají jej i do budoucna, poznamenal a doplnil, že farmáři se budou muset přizpůsobit klimatu, sázet odolnější odrůdy, nespoléhat se jen na pár plodin a na příjmy pouze ze zemědělské činnosti.
Horká budoucnost
Podle klimatologa Zahradníčka hovoří výhledy do budoucna o stoupajících teplotách vzduchu a tedy častějším suchu. „Předpokládám, že se to bude zhoršovat. Když si vezmeme, že za posledních 60 let máme trojnásobný počet horkých dnů, než to bylo v minulosti, desetkrát více dnů nad 35 stupňů Celsia a tak dále, když se má oteplit o další dva stupně do roku 2050, tak se předpokládá, že tyhle hodnoty budou dále růst,“ sdělil Epoch Times.
Dodal však, že to neznamená, že by každý rok měl být jako ten letošní, který je „opravdu extrémní“, nicméně dlouhodobý trend je dle něj jasný. „Můžou být i chladná léta, ale roky jako zažíváme letos, tedy extrém, tak budou častěji a tím pádem budou způsobovat větší ekonomické škody. Kdyby to bylo jednou za 50 let, to člověk zvládne, ale když se to opakuje každých pět let, to nás trápí nejvíce,“ uvedl.
Ztráty na zemědělské produkci způsobené suchem byly hlášeny už v letech 2012 a 2018, zdůraznil Zahradníček: „Je to jev, který se opakuje.“ Jako řešení vidí zlepšit systém závlah, aby byly úsporné, ale zároveň účinné a naučit se zadržovat vodu v krajině, když je jí nadbytek. Některé plodiny se však mohou přestat vyplácet pěstovat.
„My jsme spočítali, že pokud se bude takhle sucho dále vyvíjet v České republice, tak nám klesnou výnosy někde o třetinu. Tedy pšenici budeme dále testovat, ale už se stane ekonomicky prakticky nerentabilní,“ řekl Epoch Times.
Na otázku, jak vidí Babišovu iniciativu obnovit fungování Národní koalice pro boj proti suchu a plán postavit dvacet nových přehrad, odpověděl klimatolog, že výstavba vodních nádrží je dobrý nástroj, jak spravovat vodu, ale je třeba ho doplnit také budováním mokřadů, remízků a rybníčků.
Národní koalici pro boj proti suchu, jejíž obnovení by měla podle Babiše vláda schválit v pondělí, uvítal jako dobrou iniciativu, ale zdůraznil, že musí fungovat dlouhodobě. „Musí to být dlouhodobý koncepční proces, nemůže být tak, jak to bývá, že se o tom baví půl roku a za půl roku se na to téma zapomene,“ uzavřel.
Comments