Ilustrace. Vytvořeno pomocí AI. (Epoch Times / Shutterstock)

George Citroner

George Citroner

Určitá varianta genu pro receptor vitaminu D může rozhodovat o tom, zda vysoké dávky doplňku sníží riziko cukrovky u lidí s prediabetem.

Téměř 115 milionů Američanů směřuje k rozvoji cukrovky. Nový výzkum naznačuje, že tento vývoj by mohl zpomalit levný a široce dostupný doplněk stravy – ovšem pouze u některých lidí.

Podle studie zveřejněné v časopise JAMA Network Open může určitá genetická varianta, kterou má přibližně 70 procent dospělých s prediabetem, rozhodovat o tom, zda vysoké dávky vitaminu D významně sníží jejich riziko vzniku diabetu 2. typu.

Výzkum navazuje na studii Vitamin D and Type 2 Diabetes Study. Více než dva tisíce dospělých Američanů s prediabetem bylo náhodně rozděleno do dvou skupin. Jedna užívala denně 4 000 mezinárodních jednotek vitaminu D, druhá placebo, a to po dobu až tří a půl roku. Původní výsledky neprokázaly mezi účastníky žádné významné rozdíly. Doporučený denní příjem pro běžnou dospělou populaci přitom činí 600 až 800 mezinárodních jednotek.

Když však vědci analyzovali DNA účastníků, objevil se složitější obraz. Lidé s konkrétními variantami AC nebo CC polymorfismu ApaI v genu pro receptor vitaminu D na suplementaci reagovali výrazně. Během tří a půl roku měli účastníci s variantou AC nebo CC o 19 procent nižší pravděpodobnost, že se u nich rozvine cukrovka. Přibližně 30 procent lidí s variantou AA naopak nezaznamenalo žádný přínos.

„Cukrovka má mnoho závažných komplikací, které se rozvíjejí pomalu v průběhu let,“ uvedla v prohlášení hlavní výzkumnice studie Bess Dawson-Hughesová. „Pokud dokážeme oddálit dobu, po kterou člověk s diabetem žije, můžeme některé z těchto škodlivých následků omezit nebo zmírnit jejich závažnost.“

Toto rozlišení je důležité, protože prediabetes – tedy stav, kdy je hladina cukru v krvi vyšší než obvykle, ale ještě nedosahuje hodnot odpovídajících cukrovce – postihuje více než dva z pěti dospělých Američanů a často se zhoršuje bez zjevných příznaků. Zjištění, kdo může z podávání vitaminu D skutečně těžit, by lékařům umožnilo doporučovat suplementaci mnohem cíleněji než podle současných obecných doporučení.

Jeden gen ovlivňuje reakci těla na vitamin D

Vitamin D se v těle přeměňuje z formy cirkulující v krvi na svou aktivní podobu. Receptory vitaminu D jsou velmi rozšířené a nacházejí se v mnoha typech buněk po celém organismu.

Když se vitamin D naváže na buněčné receptory, pomáhá buňkám správně plnit jejich úlohu. V buňkách slinivky podporuje uvolňování inzulinu, který reguluje hladinu cukru v krvi.

Lidé s variantami AC a CC reagovali na vitamin D lépe, a proto ze suplementace získali větší prospěch.

Výsledky by mohly přispět k vytvoření individuálnějšího přístupu k prevenci diabetu 2. typu, uvedl v prohlášení ke studii její hlavní autor Anastassios Pittas, profesor na Lékařské fakultě Tuftsovy univerzity.

„Jedním z důvodů, proč je vitamin D jako možný preventivní prostředek přitažlivý, je skutečnost, že je levný, široce dostupný a snadno se užívá,“ řekl.

Vědci však zdůraznili, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné určit, kterým lidem mohou vyšší dávky vitaminu D prospět. Dawson-Hughesová poznamenala, že budoucí vyšetření by mohlo zahrnovat jednoduchý a cenově dostupný genetický test, který by odhalil osoby s největší pravděpodobností přínosu ze suplementace.

Doporučené hladiny vitaminu D

Prvním krokem je nechat si vyšetřit hladinu 25-hydroxyvitaminu D v krvi, uvedla pro Epoch Times Diana Cusaová, vedoucí nutriční terapeutka z nemocnice Plainview Hospital ve státě New York, která se na studii nepodílela.

„Pokud se zjistí nedostatečná hladina, můžete zvážit užívání doplňků a současně posoudit příjem vitaminu D ve stravě, i své návyky týkající se pobytu na slunci,“ uvedla.

Pro běžnou podporu zdraví doporučila lidem, kteří se rozhodnou užívat doplňky, denní dávku 600 až 800 mezinárodních jednotek vitaminu D3.

„Vyšší dávky mohou být zapotřebí při zjištěném nedostatku nebo v rámci cílených preventivních programů,“ dodala.

Současná doporučení stanoví denní příjem 600 mezinárodních jednotek pro osoby do 70 let a 800 jednotek pro lidi starší 70 let. Nadměrný příjem vitaminu D může být škodlivý a u starších dospělých souvisí se zvýšeným rizikem pádů a zlomenin.

Sluneční záření je podle Cusaové jedním z nejúčinnějších přirozených zdrojů vitaminu D a pobyt venku může pomoci jeho hladinu zvýšit.

„Je však důležité zachovávat opatrnost a netrávit na slunci příliš dlouhou dobu bez odpovídající ochrany, protože nadměrná expozice zvyšuje riziko rakoviny kůže,“ uvedla.

Ze slunečního záření se vitaminem D předávkovat nelze, dodala. Užívání vysokých dávek doplňků však může vést k toxicitě, „proto je třeba k suplementaci přistupovat obezřetně a ideálně pod lékařským dohledem“.

K přirozeným zdrojům vitaminu D patří tučné ryby, například losos, tuňák, makrela, sardinky a pstruh duhový. Dalšími vhodnými zdroji jsou hovězí játra, houby, vaječné žloutky a olej z tresčích jater.

„Tyto potraviny jsou bohaté na bílkoviny a zdravé tuky a při umírněné konzumaci mohou přispívat ke stabilní hladině glukózy v krvi,“ uvedla Cusaová.

–ete–

-etcz-