V současnosti se diskutuje především o snížení pětiprocentní hranice. Pokud by byla snížena, či dokonce zcela zrušena, do Spolkového sněmu by se dostalo více stran. (John Macdougall / AFP via Getty Images)
Po bývalém předsedovi Spolkového ústavního soudu Hansi-Jürgenu Papierovi se pro změnu vyslovily také poslanecké kluby AfD a Levice ve Spolkovém sněmu.
Narušení demokratické soutěže?
Předsedkyně sněmovního klubu Levice Ina Latendorfová ve čtvrtek deníku Rheinische Post sdělila: „Je problematické, že kvůli pětiprocentní hranici není nakonec zohledněno mnoho voličských hlasů.“
Kriticky se k této hranici staví také spolupředsedkyně AfD a předsedkyně jejího poslaneckého klubu Alice Weidelová. „Je zásadním nedostatkem a narušením demokratické soutěže, pokud volební klauzule fakticky znehodnocuje velkou část hlasů a tím obchází zásadu rovnosti volebního práva,“ citoval ji deník Tagesspiegel.
Místopředseda poslaneckého klubu CDU/CSU Günter Krings (CDU) naopak snížení hranice odmítl. „Měli bychom od toho dát ruce pryč,“ řekl německé mediální skupině Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND).
Debatu rozpoutal bývalý předseda Spolkového ústavního soudu Papier. V rozhovoru pro Tagesspiegel na začátku týdne označil pětiprocentní hranici za „již neodpovídající dnešní době“. Právník se vyslovil pro její snížení z pěti na tři procenta.
Weidelová to odmítá. Podle ní by bylo „poctivější“ hranici „rovnou úplně zrušit“. Dále uvedla: „Argument, že volební klauzule musí zabránit roztříštění parlamentu, zjevně není přesvědčivý a je pouze zástupný.“
Latendorfová uvedla, že kvůli této hranici není vůle voličů „zastoupena nejlepším možným způsobem, což by však mělo být cílem demokracie“. Její strana Papierův návrh na snížení hranice na tři procenta podporuje. „Změna volebního práva vycházející z jeho návrhu by na nás neztroskotala.“
Krings: Bez volební hranice by bylo sestavování vlád ještě obtížnější
Krings naopak řekl: „Právě v dnešní době potřebujeme v parlamentní práci více stability, nikoli méně.“ Snížení osvědčené pětiprocentní hranice by podle něj ještě více zkomplikovalo už tak obtížné sestavování vlád. „Navíc by to mohlo podněcovat štěpení stávajících stran a zakládání nových,“ uvedl pro média sdružená v RND.
Soudce Papier deníku Tagesspiegel řekl, že ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2025 „propadlo“ 6,8 milionu z 49,6 milionu platných hlasů, protože připadly stranám, které získaly méně než pět procent. Živá demokracie podle něj navíc závisí na tom, zda mohou vznikat nové strany. „S pětiprocentní hranicí je velmi obtížné stranu založit, vybudovat a udržet. To vede k nebezpečí zakonzervování stranického systému.“ Více stran v parlamentu podle něj znamená „více, nikoli méně demokracie“.
Pro snížení volební hranice se vyslovil také lídr kandidátky SPD v Sasku-Anhaltsku Armin Willingmann. V této spolkové zemi se 6. září uskuteční volby do zemského sněmu. SPD tam musí bojovat o samotný vstup do parlamentu. AfD v průzkumech vede s velkým náskokem.
Organizace Mehr Demokratie navrhuje zavedení náhradního hlasu
Organizace Mehr Demokratie se pro snížení hranice vyslovila již loni. Reprezentativní demokracie by se díky tomu opět stala reprezentativnější, uvedla v tiskové zprávě.
Vůli voličů by podle organizace mohlo lépe odrážet také zavedení náhradního hlasu. Voliči by mohli označit ještě druhou stranu pro případ, že by jejich první volba pětiprocentní hranici nepřekročila. Organizace se domnívá, že by to mohlo omezit také taktické hlasování.
Podle spolkového volebního zákona musí strana získat v celém Německu nejméně pět procent druhých hlasů, aby se mohla podílet na rozdělování mandátů ve Spolkovém sněmu. Pokud získá méně hlasů, do parlamentu se nedostane. Výjimku mají strany národnostních menšin a strany, které získaly nejméně tři přímé mandáty.
(S využitím materiálů tiskových agentur)
–etg–
-etcz-
Comments